Evropan slováckého venkova

Praha - Šlechtice z rodu Rožmberků v prostorách Valdštejnské jízdárny nahradily ženy v krojích, obilné lány a tradiční folklorní slavnosti. Autorem děl je moravský malíř a grafik Joža Uprka, jehož celoživotním výtvarným tématem byl právě tuzemský venkov a vše s ním spojené.

Výstavu Joža Uprka (1861-1940): Evropan slováckého venkova pořadatelé z Národní galerie  a Nadace Moravské Slovácko rozdělili do několika propojených sekcí. Návštěvníky v jízdárně jako první „uvítá“ Uprkův rozměrný obraz Krista z roku 1889, který patří do části, jež čítá několik děl s náboženskou tematikou. Následují sekce věnované krojům, portrétům, slavnostem či autorově rané i pozdní tvorbě. V zadní části jsou pak vystaveny kresby, skici a studie.

„Cílem výstavy je ukázat Uprku jako umělce. Ne jen jako dokumentaristu folkloru. Představit zapomenutého malíře evropského formátu, který je spojen s post-impresionistickou školou,“ okomentoval instalaci její architekt Milan Knížák, který díla umístil na stěny pastelových barev, jež tak daly vyniknout sytě červeným prvkům na Uprkových obrazech.

Výstava desítek jeho děl se v prostorách jízdárny zdrží až do začátku příštího roku. Expozici doplňuje tištěný průvodce a rozsáhlá monografie. U příležitosti 150. výročí od autorova narození na výstavu 26. října dorazí také obrovské plátno Jízda králů a vyjde speciální poštovní známka.

Joža Uprka se narodil před 150 lety v Kněždubu v rodině sedláka. Po pražských studiích pokračoval Uprka na Mnichovské akademii. V roce 1888 se usadil zpět v rodném kraji, na Moravském Slovácku, který se stal jeho celoživotní inspirací, námětem a hlavním tématem jeho tvorby. Neúnavně zachycoval motivy z každodenního života, práci, slavnosti, lidové zvyky, soustředil se na zaznamenání folklorních prvků, zejména krojů a jejich detailů. Jeho plátno Pouť u svatého Antonínka bylo na pařížském Salonu v roce 1893 oceněno Mention honorable a získalo Uprkovi známost v zahraničním uměleckém světě.

2 minuty
Reportáž Maria Kubaše
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
před 4 hhodinami

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Sluhu dvou pánů v Ústí hraje žena a komentuje současnost

Činoherní studio v Ústí nad Labem sáhlo po osvědčené komediální klasice. Nastudovalo commedii dell’arte Sluhu dvou pánů. Titulní roli vychytralého sluhy Truffaldina ale hraje netradičně žena – Marie Machová.
před 21 hhodinami

Jihočeské divadlo je první veřejnou kulturní institucí v Česku

Jihočeské divadlo se jako první scéna v zemi stalo takzvanou veřejnou kulturní institucí. Ta oproti příspěvkové organizaci umožňuje víceleté plánování i financování z více zdrojů. Právě divadla často argumentují tím, že obsluhují diváky celého kraje, proto by se na jejich financování nemělo podílet jen město, v němž sídlí.
před 22 hhodinami

Nejvíc nominací na Českého lva má Franz, dvojí šanci na cenu mají Trojan i Geislerová

Patnáct nominací na cenu Český lev za rok 2025 získal snímek Franz, který polská režisérka Agnieszka Hollandová natočila v české koprodukci o spisovateli Franzi Kafkovi. S třinácti nominacemi následuje drama Sbormistr, o další dvě méně obdržel snímek Karavan. V hereckých kategoriích mají po dvou nominacích Anna Geislerová, Elizaveta Maximová a Ivan Trojan. Vítězové budou oznámeni 14. března v přímém přenosu České televize.
včeraAktualizovánovčera v 13:28

Evropským filmem roku je Citová hodnota

Cenu Evropské filmové akademie pro nejlepší film získal snímek Citová hodnota dánsko-norského režiséra Joachima Triera. Film vyhrál také ceny za režii a scénář, Stellan Skarsgard a Renate Reinsveová převzali ceny za nejlepší herecké výkony. Výsledky byly oznámeny během slavnostního večera v Berlíně.
17. 1. 2026Aktualizováno17. 1. 2026

Australský festival nechtěl autorku s palestinskými kořeny, desítky dalších také odřekly

V Austrálii museli zrušit literární festival poté, co účast na něm odvolalo více než sto osmdesát hostů včetně bývalé novozélandské premiérky nebo nositele Pulitzerovy ceny. Vyjádřili tak solidaritu s australskou spisovatelkou s palestinskými kořeny Randou Abdel-Fattahovou, které pořadatelé zrušili pozvánku v návaznosti na útok na Bondi Beach. Festival se autorce nakonec omluvil.
16. 1. 2026

Alright, alright, alright. McConaughey má kvůli AI ochrannou známku na svůj obličej

Matthew McConaughey si nechal zaregistrovat záběry z filmu Omámení a zmatení se svou podobou a hlasem jako ochrannou známku. Hvězda snímku Interstellar či krimi seriálu Temný případ tak bojuje proti zneužití svého obličeje umělou inteligencí, píše Wall Street Journal. Podle všeho jako vůbec první herec.
16. 1. 2026
Načítání...