Praha - Šlechtice z rodu Rožmberků v prostorách Valdštejnské jízdárny nahradily ženy v krojích, obilné lány a tradiční folklorní slavnosti. Autorem děl je moravský malíř a grafik Joža Uprka, jehož celoživotním výtvarným tématem byl právě tuzemský venkov a vše s ním spojené.
Evropan slováckého venkova
Výstavu Joža Uprka (1861-1940): Evropan slováckého venkova pořadatelé z Národní galerie a Nadace Moravské Slovácko rozdělili do několika propojených sekcí. Návštěvníky v jízdárně jako první „uvítá“ Uprkův rozměrný obraz Krista z roku 1889, který patří do části, jež čítá několik děl s náboženskou tematikou. Následují sekce věnované krojům, portrétům, slavnostem či autorově rané i pozdní tvorbě. V zadní části jsou pak vystaveny kresby, skici a studie.
„Cílem výstavy je ukázat Uprku jako umělce. Ne jen jako dokumentaristu folkloru. Představit zapomenutého malíře evropského formátu, který je spojen s post-impresionistickou školou,“ okomentoval instalaci její architekt Milan Knížák, který díla umístil na stěny pastelových barev, jež tak daly vyniknout sytě červeným prvkům na Uprkových obrazech.
Výstava desítek jeho děl se v prostorách jízdárny zdrží až do začátku příštího roku. Expozici doplňuje tištěný průvodce a rozsáhlá monografie. U příležitosti 150. výročí od autorova narození na výstavu 26. října dorazí také obrovské plátno Jízda králů a vyjde speciální poštovní známka.
Joža Uprka se narodil před 150 lety v Kněždubu v rodině sedláka. Po pražských studiích pokračoval Uprka na Mnichovské akademii. V roce 1888 se usadil zpět v rodném kraji, na Moravském Slovácku, který se stal jeho celoživotní inspirací, námětem a hlavním tématem jeho tvorby. Neúnavně zachycoval motivy z každodenního života, práci, slavnosti, lidové zvyky, soustředil se na zaznamenání folklorních prvků, zejména krojů a jejich detailů. Jeho plátno Pouť u svatého Antonínka bylo na pařížském Salonu v roce 1893 oceněno Mention honorable a získalo Uprkovi známost v zahraničním uměleckém světě.
Reportáž Maria Kubaše (zdroj: ČT24)