Dystopie podle skutečnosti. Příběh služebnice pokračuje druhou řadou

Nahrávám video

Oceňovaný seriál Příběh služebnice se vrací. Dystopická vize budoucnosti podle stejnojmenné knihy Margaret Atwoodové pokračuje druhou sérií. Ta sleduje hlavní hrdinku June, které se z diktatury ovládané muži podařilo uniknout, hrůzy republiky Gileád si ale stále nese v sobě.

Adaptace dnes už klasického románu Margaret Atwoodové vypráví o životě v totalitní společnosti Gileád na půdě někdejších Spojených států, která militantně volá po „návratu k tradičním hodnotám“. Lidstvo zdecimované ekologickou katastrofou takřka přišlo o schopnost reprodukce a ženy, které plodnost neztratily, musí rodit děti pro nejvyšší vrstvy.

Hlavní postavou první série byla Fredova (patřící Fredovi, v originále Offred) v podání Elisabeth Mossové. V druhé sérii se sice objeví s novou identitou, ale příběh se točí kolem jejího těhotenství a urputného boje za vysvobození vlastního dítěte z dystopických hrůz Gileádu.

První řada Příběhu služebnice na podzim zazářila na televizních cenách Emmy a letos v lednu uspěla na prestižních Zlatých glóbech. Ačkoliv první série původní knihu vyčerpala, pustili se tvůrci do pokračování a Margaret Atwoodová u projektu zůstala jako konzultantka.

První série pojmenovala podobu diktatury. Jestli v druhé sérii emancipovaní hrdinové najdou také lék, mohou sledovat i čeští diváci.

Znamení protestu

Kanadská spisovatelka knihu napsala v roce 1984 a strefuje se v ní především do amerických puritánů. Tvrdí, že přestože jde o dystopii, události si nemusela vymýšlet, stačilo čerpat z historie. „Jak víme z dějin, i když se může nějaké období jevit svobodně a demokraticky, neznamená to, že to tak zůstane napořád,“ uvažuje spisovatelka.

Prodeje knihy se po vítězství republikánského kandidáta Donalda Trumpa ve volbách zdvojnásobily. Druhá řada seriálu Příběh služebnice se přitom na obrazovky chystá v době, kdy USA stále žijí kampaní proti sexuálnímu obtěžování a obecně diskriminaci žen. Šarlatový kostým známý ze seriálu se pro stoupence ženských práv stal znamením protestu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
před 2 hhodinami

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
před 16 hhodinami

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
před 18 hhodinami

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
před 22 hhodinami

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Nebezpečné vztahy ve Slováckém divadle si zahrávají s city

Slovácké divadlo rozehrává milostné intriky francouzské aristokracie. Do repertoáru poprvé zařadilo Nebezpečné vztahy. Inscenace vychází z románu z osmnáctého století, který se dočkal řady divadelních i filmových zpracování.
9. 9. 2026

VideoBydžovská předvede Tango v Činoherním klubu

Herečka Zuzana Bydžovská se vrací do Činoherního klubu. Pražská scéna s ní v premiéře uvedla inscenaci Tango, kterou v šedesátých letech napsal polský dramatik Sławomir Mrożek. Je to hra o rozpadlé rodině, ve které se střetávají tři generace. Každá představuje jiný světonázor a jiný postoj ke svobodě. Inscenaci z šedesátých let divadlo posunulo do nedaleké budoucnosti. Svobodomyslní rodiče revoltují, potomci touží po řádu a pravidlech. Tango možná začíná jako groteskní komedie, ale postupně se mění v drama.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.