Dystopie podle skutečnosti. Příběh služebnice pokračuje druhou řadou

Nahrávám video

Oceňovaný seriál Příběh služebnice se vrací. Dystopická vize budoucnosti podle stejnojmenné knihy Margaret Atwoodové pokračuje druhou sérií. Ta sleduje hlavní hrdinku June, které se z diktatury ovládané muži podařilo uniknout, hrůzy republiky Gileád si ale stále nese v sobě.

Adaptace dnes už klasického románu Margaret Atwoodové vypráví o životě v totalitní společnosti Gileád na půdě někdejších Spojených států, která militantně volá po „návratu k tradičním hodnotám“. Lidstvo zdecimované ekologickou katastrofou takřka přišlo o schopnost reprodukce a ženy, které plodnost neztratily, musí rodit děti pro nejvyšší vrstvy.

Hlavní postavou první série byla Fredova (patřící Fredovi, v originále Offred) v podání Elisabeth Mossové. V druhé sérii se sice objeví s novou identitou, ale příběh se točí kolem jejího těhotenství a urputného boje za vysvobození vlastního dítěte z dystopických hrůz Gileádu.

První řada Příběhu služebnice na podzim zazářila na televizních cenách Emmy a letos v lednu uspěla na prestižních Zlatých glóbech. Ačkoliv první série původní knihu vyčerpala, pustili se tvůrci do pokračování a Margaret Atwoodová u projektu zůstala jako konzultantka.

První série pojmenovala podobu diktatury. Jestli v druhé sérii emancipovaní hrdinové najdou také lék, mohou sledovat i čeští diváci.

Znamení protestu

Kanadská spisovatelka knihu napsala v roce 1984 a strefuje se v ní především do amerických puritánů. Tvrdí, že přestože jde o dystopii, události si nemusela vymýšlet, stačilo čerpat z historie. „Jak víme z dějin, i když se může nějaké období jevit svobodně a demokraticky, neznamená to, že to tak zůstane napořád,“ uvažuje spisovatelka.

Prodeje knihy se po vítězství republikánského kandidáta Donalda Trumpa ve volbách zdvojnásobily. Druhá řada seriálu Příběh služebnice se přitom na obrazovky chystá v době, kdy USA stále žijí kampaní proti sexuálnímu obtěžování a obecně diskriminaci žen. Šarlatový kostým známý ze seriálu se pro stoupence ženských práv stal znamením protestu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
před 8 hhodinami

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 11 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
včera v 10:02

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Evropský pohled