Dystopie podle skutečnosti. Příběh služebnice pokračuje druhou řadou

Nahrávám video
Příběh služebnice pokračuje druhou řadou
Zdroj: ČT24

Oceňovaný seriál Příběh služebnice se vrací. Dystopická vize budoucnosti podle stejnojmenné knihy Margaret Atwoodové pokračuje druhou sérií. Ta sleduje hlavní hrdinku June, které se z diktatury ovládané muži podařilo uniknout, hrůzy republiky Gileád si ale stále nese v sobě.

Adaptace dnes už klasického románu Margaret Atwoodové vypráví o životě v totalitní společnosti Gileád na půdě někdejších Spojených států, která militantně volá po „návratu k tradičním hodnotám“. Lidstvo zdecimované ekologickou katastrofou takřka přišlo o schopnost reprodukce a ženy, které plodnost neztratily, musí rodit děti pro nejvyšší vrstvy.

Hlavní postavou první série byla Fredova (patřící Fredovi, v originále Offred) v podání Elisabeth Mossové. V druhé sérii se sice objeví s novou identitou, ale příběh se točí kolem jejího těhotenství a urputného boje za vysvobození vlastního dítěte z dystopických hrůz Gileádu.

První řada Příběhu služebnice na podzim zazářila na televizních cenách Emmy a letos v lednu uspěla na prestižních Zlatých glóbech. Ačkoliv první série původní knihu vyčerpala, pustili se tvůrci do pokračování a Margaret Atwoodová u projektu zůstala jako konzultantka.

První série pojmenovala podobu diktatury. Jestli v druhé sérii emancipovaní hrdinové najdou také lék, mohou sledovat i čeští diváci.

Znamení protestu

Kanadská spisovatelka knihu napsala v roce 1984 a strefuje se v ní především do amerických puritánů. Tvrdí, že přestože jde o dystopii, události si nemusela vymýšlet, stačilo čerpat z historie. „Jak víme z dějin, i když se může nějaké období jevit svobodně a demokraticky, neznamená to, že to tak zůstane napořád,“ uvažuje spisovatelka.

Prodeje knihy se po vítězství republikánského kandidáta Donalda Trumpa ve volbách zdvojnásobily. Druhá řada seriálu Příběh služebnice se přitom na obrazovky chystá v době, kdy USA stále žijí kampaní proti sexuálnímu obtěžování a obecně diskriminaci žen. Šarlatový kostým známý ze seriálu se pro stoupence ženských práv stal znamením protestu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 22 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...