Dystopie podle skutečnosti. Příběh služebnice pokračuje druhou řadou

Nahrávám video

Oceňovaný seriál Příběh služebnice se vrací. Dystopická vize budoucnosti podle stejnojmenné knihy Margaret Atwoodové pokračuje druhou sérií. Ta sleduje hlavní hrdinku June, které se z diktatury ovládané muži podařilo uniknout, hrůzy republiky Gileád si ale stále nese v sobě.

Adaptace dnes už klasického románu Margaret Atwoodové vypráví o životě v totalitní společnosti Gileád na půdě někdejších Spojených států, která militantně volá po „návratu k tradičním hodnotám“. Lidstvo zdecimované ekologickou katastrofou takřka přišlo o schopnost reprodukce a ženy, které plodnost neztratily, musí rodit děti pro nejvyšší vrstvy.

Hlavní postavou první série byla Fredova (patřící Fredovi, v originále Offred) v podání Elisabeth Mossové. V druhé sérii se sice objeví s novou identitou, ale příběh se točí kolem jejího těhotenství a urputného boje za vysvobození vlastního dítěte z dystopických hrůz Gileádu.

První řada Příběhu služebnice na podzim zazářila na televizních cenách Emmy a letos v lednu uspěla na prestižních Zlatých glóbech. Ačkoliv první série původní knihu vyčerpala, pustili se tvůrci do pokračování a Margaret Atwoodová u projektu zůstala jako konzultantka.

První série pojmenovala podobu diktatury. Jestli v druhé sérii emancipovaní hrdinové najdou také lék, mohou sledovat i čeští diváci.

Znamení protestu

Kanadská spisovatelka knihu napsala v roce 1984 a strefuje se v ní především do amerických puritánů. Tvrdí, že přestože jde o dystopii, události si nemusela vymýšlet, stačilo čerpat z historie. „Jak víme z dějin, i když se může nějaké období jevit svobodně a demokraticky, neznamená to, že to tak zůstane napořád,“ uvažuje spisovatelka.

Prodeje knihy se po vítězství republikánského kandidáta Donalda Trumpa ve volbách zdvojnásobily. Druhá řada seriálu Příběh služebnice se přitom na obrazovky chystá v době, kdy USA stále žijí kampaní proti sexuálnímu obtěžování a obecně diskriminaci žen. Šarlatový kostým známý ze seriálu se pro stoupence ženských práv stal znamením protestu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 2 hhodinami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 7 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 11 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
včera v 16:50

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...