Dvakrát do báječného hotelu Marigold nevstoupíš

Netrvalo to ani moc dlouho, pouhé tři roky, a diváci se opět mohou potkat s postaršími hrdiny, kteří je celkem překvapivě okouzlili při svém pobytu v Báječném hotelu Marigold. Setkání s nimi bylo natolik příjemné a potěšující, že jen zabedněnec by nadobro uzavřel jejich příběhy, které se tak zdárně rozjely. A tak se zrodil Druhý báječný hotel Marigold. Stejní hrdinové, stejná barevná Indie, stejné zamyšlení nad stárnutím, tentokrát však vše méně překvapivé a o něco více nostalgické.

Druhý báječný hotel Marigold, i když ne katastrofálně, přeci jen potvrzuje pravidlo, že dvakrát do stejné vody nevstoupíš. První Hotel Marigold svou přitažlivou energii čerpal z toho, že přivedl na plátno skupinku lidí, v níž ani jeden člověk nebyl spokojen se stávající situací. Každý toužil po nějaké změně a to ho vyprovokovalo k cestě do jiného světadílu, jiné kultury, jiné dimenze. Byl zde tedy přítomen důležitý prvek dramatu - zásadní narušení dosud zaběhaného pořádku, změna, která v sobě nese potenciál vývoje, překvapení, napětí, katarze.

Ve druhém dílu nalézáme tyto postavy již celkem zabydlené v novém prostředí a změna je do jejich více méně pokojně plynoucích příběhů vložena zmatkem kolem touhy majitele hotelu otevřít si pobočku. Tudíž jich samotných se to osobně příliš netýká, mohou tomu být nakloněni nebo nesouhlasit, pomáhat či být lhostejní, s jejich osudem to nic zásadního neudělá. A tak se dramatičnost druhého dílu vecpala do milostných motivů. Překoná ona svůj strach z nového vztahu, on svou plachost, tahle svou nerozhodnost a vidinu zajištění, onen žárlivost a tamta zase nedůvěru atd. atd.?

Tok filmového vyprávění přeskakuje spořádaně z jedné dvojice na druhou, jako v kterékoli romantické telenovele, aby je pak v závěru obrazem provázel projíždějící na motorkách prosluněným a pulzujícím indickým městem. Telenovelský nádech ještě posiluje motiv chystající se svatby, ve kterém nechybí rádoby dramatický zlom těsně před obřadem zakončený pochopitelně happy endem, vše doprovázeno moudrými řečmi a projevy zralých ústředních hrdinů. Závěrečný svatební tanec pak už nemá daleko do prvotřídní bollywoodské produkce.

Naštěstí nad všechny telenovely a roztančený bollywood Druhý báječný hotel Marigold povyšují herecké výkony. Anglický herecký výkvět dokáže potlačit plytkost scénáře a tisíckrát obehrané klišé přetvořit v malou hereckou kreaci. Strach Judi Denchové je odzbrojující, plachost Billa Nighya k sežrání, sarkasmus Maggie Smithové zábavný, smyslnost Celie Imriiové snesitelná, nonšalantnost Ronalda Pickupa okouzlující a pohlednost Richarda Gera, takto americké posily, k pohledání. V této obdivuhodné společnosti ani indičtí kolegové nezaostávají. Dev Patel jako nadšeně naivní a trochu zmatkářský majitel hotelu je příjemným kontrastem k trochu zpomaleným stárnoucím hostům, přičemž si ve své rozjetosti udržuje nad postavou mírný nadhled, což bravurně dokládá zvládnutou hereckou zkratkou, kterou dokáže uplatnit v jedné větě.

Především díky hercům se tedy na Druhý báječný hotel Marigold dá dívat s příjemným pocitem dobrého zážitku, třebaže se na konci přeci jenom v hlavě mihne myšlenka, že třetí báječný hotel by vskutku vzniknout nemusel.

Druhý báječný hotel Marigold / The Second Best Exotic Marigold Hotel - USA / Velká Británie, 2015. Režie: John Madden. Scénář: Ol Parker. Kamera: Ben Smithard. Hudba: Thomas Newman. Hrají: Judi Denchová, Maggie Smithová, Bill Nighy, Richard Gere, Dev Patel, David Strathairn, Penelope Wiltonová, Tamsin Greigová, Celia Imrieová. V kinech od 2. dubna 2015.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Na cenách Vinyla uspěli Black Tar Jesus, projekt Rivermoans a Miloš Hroch

Deskou roku se na cenách Vinyla stalo album Aftermath projektu Black Tar Jesus, za kterým stojí Tomáš Kopáček. Nahrávka propojuje kytarový minimalismus a temné syntezátorové plochy. Objevem roku porota zvolila projekt Rivermoans multimediální umělkyně Marie Tučkové. Laureátka Ceny Jindřicha Chalupeckého na něm pracuje s vícehlasým zpěvem a inspirací duchovní hudbou. Počinem roku se stala kniha Šeptej nahlas publicisty Miloše Hrocha, mapující historii českého shoegazu (hudba je postavena na kytarové vazbě) v širším společensko-kulturním kontextu. Ceny v pátek obdrželi v pražském kulturním prostoru Archa+.
včeraAktualizovánovčera v 07:31

Asistovaná sebevražda zdravého člověka? V Ostravě o tom rozhoduje Bůh a diváci

Richarda Gärtnera, kterému táhne na osmdesát, přestal těšit život, a žádá proto o možnost zemřít. Etickou komisi, která o výsledku rozhodne, tvoří částečně publikum Národního divadla moravskoslezského. Ostravská scéna uvádí totiž v české premiéře hru Bůh od německého právníka Ferdinanda von Schiracha. Zatímco diváci napříč zeměmi právo hlavního hrdiny na asistovaný odchod ze světa jednoznačně podporují, církev, lékaři či odborníci na etiku už tak jednotný názor nemají.
13. 3. 2026

Na novém albu je hodně smrti i píseň o klimakteriu, říká Ester Pes Kočičková

Zpívající herečka, tak sebe samu označuje Ester Pes Kočičková. Momentálně se věnuje první disciplíně. Ve studiu Sono dokončuje zatím bezejmenné album šansonů. Hudbu složil klavírista a dlouholetý spolupracovník Luboš Nohavica, texty napsala sama.
12. 3. 2026

VideoFilmové premiéry: Pravda a zrada, Made in EU či další Přání k narozeninám

Čtvrteční premiéry přinesly do tuzemských kin snímek Made in EU. Sociální drama bulharského režiséra Stefana Komandareva nabízí s kritickým odstupem pohled na kapitalismus, moderní otroctví a korupci v Bulharsku. Do dob druhé světové války se zase vrací americko-litevský snímek Pravda a zrada založený na skutečném osudu německého mladíka, který se musí rozhodnout, co to znamená být dobrým Němcem. Českou tvorbu zastupuje komediální Přání k narozeninám: Křtiny. Jde o volné pokračování příběhu z roku 2022 od režisérky Marty Ferencové, v hlavních rolích se i tentokrát objevují Eva Holubová, Jaroslav Dušek nebo Simona Babčáková.
12. 3. 2026

Útok na Írán je „cool“, chce Bílý dům ukázat pomocí SpongeBoba či Call of Duty

Prezident USA Donald Trump rád komentuje dění pomocí memů. V nejnovější kampani se takhle Bílý dům pokouší americké veřejnosti „prodat“ útoky, které vedou Spojené státy spolu s Izraelem vůči Íránu. Záběry na skutečné zbraně a exploze ovšem administrativa USA „smontovala“ dohromady se scénami z Irona Mana, SpongeBoba či videohry Call of Duty. Kritici postupu namítají, že válka přece není akční střílečka.
12. 3. 2026

Grand designérem roku 2025 je Krejčiřík, do Síně slávy vstoupila Eisler

Hlavním vítězem Ceny Czech Grand Design 2025 se stal Jiří Krejčiřík za kolekce svítidel a hudební nábytek. Do Síně slávy vstoupila designérka, architektka a pedagožka Eva Eisler. Celkem jedenáct ocenění, o nichž rozhodli porotci Akademie designu ČR, převzali designéři v pražském Stavovském divadle. V letošním dvacátém ročníku měly ceny podobu pečetních prstenů, které navrhl loňský hlavní vítěz, módní návrhář Jan Černý.
11. 3. 2026

Zajímá nás boj za pravdu, environmentální téma i Gen Z, říká ředitel Jednoho světa

Začíná filmový festival o lidských právech Jeden svět. Po pražské premiéře se přesune do šesti desítek dalších měst po celém Česku. Hlavní soutěžní sekce festivalu letos podle pořadatelů propojují naléhavá svědectví z krizových oblastí s osobními sondami do lidského nitra.
11. 3. 2026
Načítání...