Praha – Galerie České spořitelny ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým museem v Praze připravila poutavou expozici, která přibližuje sklářství jako prastaré řemeslo, prostřednictvím dvou dědiců antických technik, italských Benátek respektive jejich ostrovem Murano a vybraných českých měst. Obě tyto lokality totiž řemeslo rozvinuly v novověku s dekorativními principy renesance a baroka.
Čechy a Slezsko
Řezáči kamene, nově řezáči skla se usazovali v blízkosti sklářských hutí, z nichž odebírali tzv. surové sklo pro dekorování. Tvrdý český křišťál se musel zdobit „za studena“. Řezáči potřebovali ke své práci vodní pohon, nejlépe horské bystřiny, v nichž má voda velký spád a tudíž patřičnou sílu. Jelikož hutě byly zakládány v pohraničních horách, našli tam vhodné podmínky i oni. Postupem času se vytvořilo v zemi několik center, která byla pro danou práci nejvhodnější, a v nich vydrželo řemeslo řezáčů několik století. Na severu to byl Harrachov a Kamenický Šenov, na jihu okolí šumavského Vimperka a v Novohradských horách Stříbrný a Mlýnský Vrch.
Čeští i slezští řezáči zdobili pláště pohárů precizní drobnokresbou ornamentů, šlechtických erbů, vedut, portrétů, milostných, hudebních a dalších scén. Vlastní tvar číše, balustr noh a úchytky víček brusiči facetovali. Oblíbený pohár – lodička – měl v různých výškách vykrojený okraj, takže pohárek opravdu připomínal obchodní či válečnou loď 17. století. Desítky centimetrů vysoké poháry s víkem pokrývaly portréty, složitě komponované erby či alianční znaky. Holby s cínovými víčky hostily pijácké scény, scény ze života vojáků a na obou typech nalézáme téma nejrozšířenější zábavy šlechty od středověku do 18. století – lovu.
Křišťál z Království českého se stal nositelem dobově oblíbených témat, stejně jako malířské plátno, papír s kresbou či socha v kameni.
- Z expozice Dva fenomény evropského sklářství: benátské a české sklo zdroj: Galerie České spořitelny
- Z expozice Dva fenomény evropského sklářství: benátské a české sklo zdroj: Galerie České spořitelny
Firma Salviatti – benátské sklo 19. století
V roce 1859 se právník Antonio Salviati rozhodl k zásadnímu kroku, který měl obnovit slávu výroby benátského skla, jež už několik století upadala. Pocházel z Vicenzy, ale byl velkým obdivovatelem Benátek, jejich historie a architektury. „Salviati Dott. Antonio fu Bartolomeo“ byla firma, kterou založil za technické podpory Lorenza Radi a s uměleckým vedením Enrica Pondio. Jeho krok se ukázal více než správným.
V r. 1876 založil další firmu a roku 1866 pak slavnou „Compagnia Venezia Murano“, u jejíhož zrodu stál také britský diplomat a archeolog Austen Henry Layard. V letech 1860–1875 se podnikům Antonia Salviatiho podařilo vytvořit novou kolekci historizujícího skla, které volně navazovalo na tvary a dekory renesančních předloh. Úspěch podniku spočíval nejen v návrzích, ale také ve zručnosti sklářů, které Salviati ve velkém počtu angažoval. Od osmdesátých let 19. století do První světové války přinášeli na trh křehké tvary plné květin, lístků, dráčků, hadů, mořských tvorů ad. Salviatiho příklad následovali i další podnikatelé a návrháři, a tak od druhé poloviny 19. století zaznamenalo benátské sklářství svůj návrat na evropské výstavy a trhy.
- Z expozice Dva fenomény evropského sklářství: benátské a české sklo zdroj: Galerie České spořitelny http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/42/4120/411930.jpg
- Expozice Dva fenomény evropského sklářství: benátské a české sklo zdroj: Galerie České spořitelny http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/42/4120/411935.jpg
- Expozice Dva fenomény evropského sklářství: benátské a české sklo zdroj: Galerie České spořitelny http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/42/4120/411933.jpg
- Z expozice Dva fenomény evropského sklářství: benátské a české sklo zdroj: Galerie České spořitelny http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/42/4120/411968.jpg
Dva fenomény evropského sklářství: benátské a české sklo - 10. listopad 2012 – 17. únor 2013. Galerie České spořitelny, palác Rytířská 29, Praha 1.
