Duel Frost/Nixon: Jak vyzpovídat prezidenta

Pozadí aféry Watergate, která vedla k rezignaci amerického prezidenta Richarda Nixona, je známá hlavně díky filmu Všichni prezidentovi muži. To, co se dělo po jejím odhalení, jak reagovali Američané na prohřešek svého prezidenta, jak se cítil on sám a proč se rozhodl dát do sídla demokratické strany odposlechy, na to odpovídá film režiséra Rona Howarda Duel Frost/Nixon. Ve Spojených státech se zatím promítá ve vybraných kinech a do širší distribuce se dostane 25. prosince. Do Česka přijde v polovině února.

Po Nixonově rezignaci se novináři předháněli, kdo bývalého prezidenta dříve přemluví k rozhovoru. Až po třech letech odmítání se Richard Nixon rozhodl promluvit s britským bavičem a novinářem Davidem Frostem. Možná i proto, že mu za exkluzivní rozhovor nabídl 600 000 dolarů. Tehdy - v roce 1977 - vznikla série čtyř devadesátiminutových rozhovorů. Po více než třiceti letech se toto jedno ze zásadních povídání americké historie rozhodl oprášit režisér Ron Howard.

„Rozhovor Frosta s Nixonem navždycky změnil pohled na vztah politika a novináře. Frost byl typem člověka, který chtěl rozhovor s Nixonem využít hlavně ve svůj prospěch, chtěl na něm světu ukázat vrchol své kariéry. Už to nebylo takové to podlézání politikům. Na druhou stranu i Nixon chtěl tohoto rozhovoru využít - chtěl se konečně očistit před americkým publikem,“ popisuje režisér, co jej na osudu obou mužů a na jejich společném rozhovoru fascinovalo.

Frost do té doby působil jako bavič a moderátor a do své vlastní talk-show si zval hlavně herce, hudebníky nebo sportovce. Rozhovor s Nixonem pro něj měl být prvním politickým setkáním, a co víc - měl se stát prezidentovým zpovědníkem. „Chci ho vystavit soudnímu procesu, který se mu ve skutečnosti vyhnul,“ říká filmový Frost. Chtěl, aby Nixon konečně promluvil o Watergate a přiznal, že na ní měl svůj podíl.

Filmový příběh, který začíná jako komedie z televizního zákulisí, na konci vrcholí jako politické drama plné překvapivých prohlášení. Frostovi a jeho kolegům se práce podařila a za svou kariéru udělat britský novinář interview s mnoha dalšími americkými prezidenty.

Film Duel Frost/Nixon vznikl podle divadlení hry Petera Morgana, která se hrála v Londýně i na Broadwayi. Na obou místech v ní excelovali Američan Frank Langella v roli Nixona a britský herec Michael Sheen v roli Frosta. Oba zkušené herce obsadil režisér Howard i ve svém filmu. Vedle nich v dvouhodinovém dramatu, který vznikl v koprodukci USA, Francie a Velké Británie, hrají i Kevin Bacon nebo Rebecca Hallová.

  • Z filmu Dialog Frost/Nixon zdroj: Julie Urbišová http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/571/57015.jpg
  • Z filmu Dialog Frost/Nixon zdroj: Julie Urbišová http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/6/571/57014.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zlatého lva získala v Benátkách Woman Unknown, porota ocenila dokument Naza

Hlavní cenu Zlatého lva na 83. ročníku mezinárodního filmového festivalu v Benátkách získalo v sobotu historické drama Woman Unknown (Neznámá žena) dánsko-egyptské režisérky Mayi el-Toukhyové. Zvláštní cenu poroty pak obdržel dokumentární film Naza izraelských novinářů Juvala Abrahama a Rachel Szorové, v němž několik bývalých i současných izraelských vojáků anonymně vypovídá o zabíjení palestinských civilistů ve válce v Pásmu Gazy.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Nejen Louvre. Ve Francii přibývá krádeží uměleckých děl

Francie se v poslední době potýká s loupením uměleckých děl, bilance za poslední rok činí deset vykradených muzeí. Naposledy zmizely dva obrazy impresionisty Pierra-Augusta Renoira, přičemž totožnost pachatelů ani osud vzácných pláten nejsou známé. Zloději v takovýchto případech většinou pracují na zakázku.
před 9 hhodinami

Knihovna ukradených nadějí vrací potomkům knihy obětí holocaustu

Projekt Knihovna ukradených nadějí si klade za cíl vrátit co nejvíce knih, jejichž majitelé přišli o život v koncentračních táborech, jejich příbuzným. Pracovníci brněnské židovské obce uložili na dvanáct tisíc svazků v provizorních prostorách, postupně je digitalizují a pátrají v nich po stopách, které by mohly pomoci identifikovat jejich původní majitele. Zatím se do rukou příbuzných dostaly dva.
před 22 hhodinami

Muse přepustili své jméno na sítích AI agentovi. Ironie, zní od fanoušků

Britská skupina Muse změnila názvy svých účtů na sociálních sítích. K čtyřpísmennému jménu přibylo slovo „band“. Důvodem je shoda jména kapely s názvem nového AI nástroje společnosti Meta. Část fanoušků nenechává bez komentáře ironii, že rockeři zpívající o úzkostech z rostoucího vlivu technologií ustoupili technologickému konglomerátu.
11. 9. 2026

Hrad vystaví korunovační klenoty a připomene Habsburky na českém trůně

Pražský hrad opět veřejnosti zpřístupní české korunovační klenoty. A to v rámci výstavy, která sleduje osud těchto symbolů české státnosti počínaje nástupem Habsburků na český trůn před pěti sty lety.
11. 9. 2026

V Benátkách uvedli film Naza o zabíjení Palestinců v Gaze

Na mezinárodním filmovém festivalu v Benátkách měl premiéru očekávaný dokumentární film Naza o válce v Pásmu Gazy od izraelských tvůrců Juvala Abrahama a Rachel Szorové. Tvůrci na tiskové konferenci řekli, že chtěli ukázat, jak zevnitř vypadá izraelský systém zabíjení Palestinců. Ve filmu anonymně vystupují izraelští vojáci a příslušníci tajných služeb, kteří popisují plánování vojenských operací v Pásmu Gazy včetně toho, jak se počítá s civilními oběťmi, napsala agentura Reuters.
11. 9. 2026

Závišův kříž vydal další tajemství. Vědci objevili druhou relikvii

Vědci při novém průzkumu Závišova kříže z vyšebrodského kláštera objevili další relikvii. Jde o část dřeva, která se podle badatelů po staletí dotýkala hlavní relikvie – údajného úlomku kříže, na němž byl ukřižován Ježíš Kristus. Výzkum zároveň přinesl nové poznatky o drahokamech i dalších relikviích ukrytých uvnitř památky.
10. 9. 2026

Goethe ano, Bauhaus ne. AfD si může vyzkoušet vlasteneckou kulturu v praxi

Po vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku zaznívají od zástupců německé kulturní sféry obavy, jaké důsledky bude mít volební výsledek pro kulturu. Tím spíš, že AfD má silnou podporu i celostátně. Strana považovaná německou tajnou službou za prokazatelně pravicově extremistickou se netají tím, že upřednostňuje „vlasteneckou kulturní politiku“.
10. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.