Drama Kryštof připomene pronásledování církve. Příběh budoucího mnicha naznačuje trailer

Nahrávám video
Zdroj: Bontonfilm

Do československého pohraničí padesátých let se vrací drama Kryštof. Novinku Zdeňka Jiráského uvádí v předpremiéře Febiofest, do kin se dostane přesně za měsíc. Příběhem mladého muže, který se chce stát mnichem, připomíná komunistickou Akci K namířenou proti církvi. Snímek podpořila Česká televize. Kromě festivalového promítání představuje Kryštofa s předstihem také trailer.

„Snad emotivní prožití osudu jednoho kluka, který ve špatnou dobu na špatném místě hledal své místo ve světě,“ odpovídá Zdeněk Jiráský na otázku, jaký zážitek jeho film divákům přináší.

Kryštof je jeho třetím celovečerním kinofilmem, po dramatu V tichu o židovských hudebnících ve třicátých letech a debutu Poupata. Za tuto sociální výpověď ze současnosti obdržel Českého lva. K oběma zmíněným snímkům psal i scénář, novinka je scenáristickým debutem Josefa Kurze. 

Mnichem a převaděčem

Titulního hrdinu Kryštofa přijme na konci čtyřicátých let minulého století mnišská komunita v pohraničí. Postulátem, který je prvním krokem v přípravě na řeholní život, se částečně snaží vymanit z komplikovaného rodinného prostředí.

Zároveň se zapojí do pomoci lidem, kteří před pronásledováním komunistickým režimem chtějí utéct do Německa. Při jednom z převaděčských návratů je svědkem brutálního zásahu proti skupince studentů. Navíc začíná Akce K, tedy násilná likvidace klášterů a mužských katolických řeholních řádů.

Filmového Kryštofa našel režisér v Mikuláši Bukovjanovi. „Kdysi jsem hledal na konzervatořích mladé herce pro film, který se nikdy nerealizoval. Zapamatoval jsem si ty, kteří se mi tehdy líbili. Byl mezi nimi i tehdejší student prvního ročníku ostravské konzervatoře Mikuláš. Vzpomněl jsem si na něj po dvou letech a pozval ho na casting,“ prozradil Jiráský.

Borbély: Důležité je o tom mluvit

Hlavní ženskou hrdinku Johanu, u níž Kryštof najde úkryt, ztvárnila Alexandra Borbély. Slovenská herečka maďarského původu před čtyřmi lety získala Evropskou filmovou cenu za herecký výkon v jateční romanci O těle a o duši. 

Mikuláš Bukovjan, Alexandra Borbély
Zdroj: ALEF Film & Media Group/Jan Mihaliček

V postavě Johany je podle tvůrců zachycen osud stovek rodin z pohraničí – popravy, vězení, kolektivizace, udávání i vydírání. Padesátá léta vnímá Borbély jako nejtemnější období československých dějin. „A proto je důležité o tom mluvit, abychom věděli a uvědomili si, že se to nesmí zopakovat. Moje Johana je samostatná, velmi silná žena, která po smrti otce musí zastat na rodinném statku veškerou práci. Když má vedle sebe Kryštofa, můžeme spatřit i její křehkou stránku,“ říká.

Herecké obsazení doplňují Luboš Veselý, Stanislav Majer, Eva Josefíková, Marek Geišberg, Ondřej Malý, Petr Stach či Elizaveta Maximová.

Po předpremiéře na pražské části Febiofestu je Kryštof k vidění také 21. a 22. září v regionálních ozvěnách v Děčíně, Berouně, Zlíně a v Ostravě.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Klempíř odmítl kritiku změn u dotací ze strany profesních asociací

Několik profesních organizací v kultuře kritizovalo změny podmínek dotačních řízení ministerstva kultury. Poukázaly na několik nových ustanovení, která v nich vyvolávají obavy o svobodu tvorby. Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) odmítl, že cílem úprav je cenzura či omezování svobody umělecké tvorby. Asociacím vadí i očekávané personální změny v dotačních komisích ministerstva kultury, plyne z jejich vyjádření. Klempíře za údajné zavádění cenzury kritizovali také Piráti.
před 15 hhodinami

Kvíz: Medvídkovi Pú je sto. Co si o něm pamatujete?

Přesně před stoletím, 14. října 1926, vydal britský spisovatel A. A. Milne první knížku o Medvídkovi Pú, inspirován hračkami svého syna. Za dva roky následovalo pokračování. Že hlavní hrdina si rád dá „něco menšího“, nejlépe med, je všeobecně známo. Ale co si ještě pamatujete z příběhů Púa, Kryštůfka Robina a dalších přátel ze Stokorcového lesa? Ověřte si v kvízu, jak pozorný jste byli čtenář nebo divák animovaných adaptací.
před 23 hhodinami

Ministerstvo kultury přehodnocuje podmínky spolupráce s kulturními subjekty

Ministerstvo kultury chce přehodnotit rozsah a podmínky spolupráce s kulturními subjekty, týká se to mimo jiné karlovarského filmového festivalu nebo Pražského jara. Cílem je podle resortu zajistit, aby účelnost a přínosy spolupráce odpovídaly prioritám nové Státní kulturní politiky pro roky 2026 až 2029.
13. 10. 2026Aktualizováno13. 10. 2026‌‌

Terra Incognita ukazuje, jak míry a média ovlivňují pohled na svět

Jak mediální a měřicí technologie ovlivňují naše vnímání světa a vztah k němu, se stalo hlavním tématem výstavy Terra Incognita v pražském Domě fotografie. K vidění jsou filmové eseje i prostorové instalace.
13. 10. 2026‌‌

VideoDlouhý, Široký a Bystrozraký se potkali v Plzni

Plzeňské divadlo Alfa vstoupilo do své jubilejní, šedesáté sezony s novým vedením. Umělecký šéf Šimon Spišák režíroval hned první premiéru, kterou je tradiční pohádka Karla Jaromíra Erbena Dlouhý, Široký a Bystrozraký v částečně loutkovém nastudování.
13. 10. 2026‌‌

Lněnička a Isteník točí film o věčně rozhádaných bratrech

Režisér Tomáš Pavlíček natáčí hořkou komedii s názvem Pořezat pár větví. Po filmech Chata na prodej nebo Přišla v noci se pustil do dalšího snímku o rodinných vztazích. Vzniká v koprodukci České televize.
13. 10. 2026‌‌

Generace Z utrácí za umění více než jakákoliv jiná

Bohatí příslušníci generace Z utratili loni a v první polovině letošního roku průměrně za výtvarná díla více než jakákoli jiná generace. Ukázal to průzkum veletrhu umění Art Basel a švýcarské banky UBS. Nejmladší generace dospělých tak předstihla i zástupce z generace, která přicházela na svět po druhé světové válce a tomuto trhu předtím dlouho dominovala.
13. 10. 2026‌‌

Kulturou proti depresi. Ústav duševního zdraví plánuje Umění na předpis

Národní ústav duševního zdraví (NUDZ) zakládá platformu, která má prostřednictvím kultury pomáhat s prevencí deprese a úzkosti. Po počátečním mapování by měla vzniknout síť propojující už existující kulturní instituce jako galerie, muzea či knihovny, kde lidé mohou například společně tvořit, tančit, zpívat a podobně. Cílem je aktivní zapojení lidí, nikoliv pouze „expozice“ kultuře. V další fázi má nová Národní platforma prevence kulturou propojit kulturní sítě se zdravotními, sociálními a školskými službami.
13. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.