Dosud neznámé snímky zachycují Havla nebo Kunderu během zlomového sjezdu spisovatelů

Nahrávám video

Dosud nevystavené snímky Václava Havla nebo Milana Kundery jsou nově k vidění v pražském Domě fotografie. V roce 1967 je pořídila německo-francouzská fotografka Gisele Freundová, pak se na ně však na dlouho zapomnělo. Zachycují přitom autory během zlomových dní proslulého IV. sjezdu československých spisovatelů.

Během tohoto sjezdu, který se konal v červnu 1967, vystoupili Václav Havel, Milan Kundera, Pavel Kohout a režisér Miloš Forman na obranu filmu Sedmikrásky od Věry Chytilové s projevy, které patří k podnětům, z nichž se formovalo pražské jaro.

Gisele Freundová se během svého tehdejšího pobytu s československými spisovateli scházela a také je fotografovala. Tak vznikla řada portrétů nejen Havla a Kundery, ale také filozofa Karla Kosíka nebo překladatelů Jana Vladislava a Adolfa Kroupy. Freundová také navštívila fotografa Josefa Sudka, kterého rovněž portrétovala.

Po vpádu vojsk Varšavské smlouvy neměla Freundová možnost fotografie do Československa dostat, pak se na ně zapomnělo. Až v osmdesáti šesti letech, když potřebovala peníze, je prodala manželům Murtfeldovým. Právě díky nim se poprvé dostaly na veřejnost.

„Říkala, že v roce 1967 byla velice otevřená atmosféra, plná optimismu a nadšení ze Západu,“ říká majitelka snímků Margarethe Murtfeldová.

Volný cyklus 51 portrétů nebyl ještě nikdy vystaven ani publikován, a tak si jej budou moci diváci poprvé prohlédnout právě v Praze.

Sudka fotil i Timm Rautert

Českou metropoli téměř ve stejnou dobu v roce 1967 navštívil také německý fotograf Timm Rautert, který při té příležitosti vytvořil řadu portrétů jím obdivovaného Josefa Sudka v umělcově ateliéru na pražském Úvoze. Vznikly tak přes čtyři desítky fotografií, které jsou doprovázeny několika pohledy na tehdejší Prahu.

Ačkoli tyto fotografie již byly vystaveny ve dvou významných zahraničních institucích a v Německu jim byla věnována celá monografie, v Čechách bude i tato série fotografií vystavena poprvé.

Výstava fotografií Gisele Freundové a Timma Rauterta v pražském Domě fotografie v Revoluční ulici potrvá do začátku února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Jižní Koreu rozhádal atentát na prezidenta z roku 1974. Může za to film

V Jižní Koreji vyvolal rozruch první hraný film inspirovaný pokusem o atentát na tamního někdejšího prezidenta Pak Čong-hie z roku 1974. Část politiků viní tvůrce ze zkreslování historie, zatímco ministr kultury se jich zastává. Protestuje se před domem populárního představitele hlavního hrdiny a filmaři z obav o bezpečnost oželeli účast na největším jihokorejském filmové festivalu. Ujišťují nicméně, že skutečnost jim posloužila jen jako inspirace pro příběh.
včera v 16:50‌‌

Zemřel přední sklářský výtvarník a pedagog Vladimír Kopecký

Ve věku 94 let zemřel ve čtvrtek sklářský výtvarník, malíř a vysokoškolský pedagog Vladimír Kopecký. Informovala o tom jeho manželka Eva Kroftová. Kopecký dosáhl mezinárodního věhlasu, přispěl k rozvoji českého moderního sklářského umění. Byl spojen s pražskou Vysokou školou uměleckoprůmyslovou (UMPRUM), kterou absolvoval a na níž učil. Umělecká rada školy Kopeckému podle rektora Jindřicha Vybírala udělila čestný akademický titul.
včeraAktualizovánovčera v 16:14‌‌

Francouzská policie objevila dva Renoirovy obrazy ukradené v září

Obrazy byly odcizeny 8. září z Renoirova muzea v Cagnes-sur-Mer na jihovýchodě Francie. Dle regionálního francouzského serveru Nice-Matin byly nalezeny ve čtvrtek 8. října večer v jedné garáži. V souvislosti s případem zadržela policie několik osob.
včera v 14:13‌‌

Nobelovu cenu za literaturu obdržela kanadská básnířka Anne Carsonová

Laureátkou Nobelovy ceny za literaturu pro rok 2026 je kanadská básnířka a esejistka Anne Carsonová. Ocenění uděluje Švédská akademie, podle níž „odvážné a nápadité dílo“ Carsonové „vytvořilo v hravém dialogu s tradicí nové formy pro současnou literaturu“. Ve svých knihách často odkazuje na starověkou řeckou a latinskou literaturu, kterou modernizuje a překládá.
8. 10. 2026Aktualizováno8. 10. 2026‌‌

Interiér dolní stanice lanovky na Sněžku proměnila multimediální expozice

V dolní stanici kabinové lanovky v Peci pod Sněžkou vznikla multimediální expozice Sněžka 1603. Na ploše více než 170 metrů čtverečních představuje přírodu, historii i příběhy Krkonoš. Její součástí je přes čtyři metry dlouhý plastický model Sněžky s videomappingem, panoramatická projekce přírodních živlů nebo interaktivní hry.
8. 10. 2026‌‌

VideoFilmové premiéry: Šipkaři, Wirbel či Milovník, ne bojovník

Premiéru má hypnotické drama Wirbel s Davidem Švehlíkem a Judit Pecháček v hlavních rolích. Jde o celovečerní debut režiséra Tomáše Hubáčka, příběh o síle krajiny se odehrává v česko-německém pohraničí. Další prvotina, tentokrát slovenské režisérky Martiny Buchelové, vstupuje do kin s cenou z karlovarského festivalu – ve filmu Milovník, ne bojovník vypráví o mladíkovi, který se rozhodl nedělat hlouposti a hlavně nelézt na vysoké stromy. V bláznivé hudební komedii Rolling Loud: Bez zábran hraje Owen Wilson otce, který vezme dospívajícího syna na hiphopový festival. Česko-slovenský snímek Šipkaři pak kombinuje černý humor, akční scény i kriminální zápletku. Propuštěného vězně v podání Tomáše Maštalíra zavede série nečekaných událostí k šipkařským turnajům.
8. 10. 2026‌‌

VideoNehoráznost a arogance, říká ke Klempířovu vystoupení ve Frankfurtu Denemarková

Čestným hostem knižního veletrhu v německém Frankfurtu nad Mohanem je letos Česko, na úterním slavnostním zahájení vystoupil i ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy). Ten čelil kritice z publika i pódia, pro ČT uvedl, že na to reaguje pozitivně, a ocenil, že česká literatura je slyšet. Proti jeho projevu vystoupila spisovatelka Radka Denemarková. Reagovala například na pasáž z Klempířova vystoupení týkající se autorů z dob komunismu, kteří nemohli vydávat či byli v exilu. Denemarková kvůli Klempířově spolupráci s StB hovořila o „nehoráznosti“, ministrovi vytkla také přístup či „aroganci“ v sále. Rozhovorem v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
8. 10. 2026‌‌

Může Kristus mluvit hlasem Streepové? Podle kritiků filmu Letopisy Narnie ne

Na plátno se po sedmnácti letech opět dostanou Letopisy Narnie. Do premiéry nového zfilmovaného příběhu zbývá víc než čtvrt roku, nicméně už nyní se řeší, jestli je přístup režisérky a scenáristky Grety Gerwigové k literární fantasy klasice správný. Četní zástupci amerických konzervativních křesťanů se pobuřují nad tím, že by lva Aslana, tedy literární zpodobnění Ježíše Krista, měla mluvit herečka Meryl Streepová.
7. 10. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.