Dokument na ČT: Zapadlý vlastenec o zapadlých osudech

Praha - Svérázný lékař Vít Šlechta začal před dvěma lety zaznamenávat příběhy svých pacientů z Pojizeří, do jejichž osudů zasáhl v 50. letech nepříznivě komunistický režim. Mapoval tak historickou paměť zapomenutého kraje i bílá místa českých dějin. Režisér David Vondráček vybral z několika stovek příběhů tři pro svůj dokument Zapadlý vlastenec. Uvede ho program ČT2 dnes ve 20:00.

„Pan doktor Šlechta pochází z kraje Raisových zapadlých vlastenců,“ vysvětluje Vondráček, jak došel k názvu filmu, „je tam také takovou výjimkou. Je osobitý, svérázný člověk a konformnějším lidem můžou jeho aktivity připadat jako z jiného světa.“

Šlechta po dva roky zaznamenal příběhy likvidovaných sedláků, podnikatelů i protikomunistických intelektuálů z podkrkonošského Libštátu u Semil. Vydal je pak v pojizerském časopise Naše obec. Zjistil, že každý třetí člověk z jeho kraje by v padesátých letech nějakým způsobem pronásledován totalitním komunistickým režimem.

Zvláštní postavení má mezi nimi osud ženy, která byla vězněna společně s Miladou Horákovou. V dokumentu mluví o faktech, které dosud nebyly příliš známé a historiky prozkoumané.

Vít Šlechta o příbězích:

„Každý ten příběh je zvláštní. Mě nejvíce dojímaly příběhy dětí, které musely chodit do vězení za svými rodiči. Často byli lidé obvinění, ani nevěděli z čeho. Byla to doba paradoxní, kafkovská, nepochopitelná. Na tom se někdo podílel, utrpení těch lidí má někdo na svědomí a myslím, že u nás ještě musí proběhnout morální procitnutí a morální pochopení těchto věcí.“

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Novináři tvrdí, že odhalili identitu Banksyho. Všichni ji ale znát nechtějí

Agentura Reuters tvrdí, že ví, kdo je Banksy. Pečlivé pátrání její redaktory dovedlo k streetartovému umělci, jemuž se už několik desetiletí daří svou identitu skrývat. Díla tohoto fantoma, komentující břitce sociální či politickou situaci, se „zničehonic“ objevila na řadě míst světa a v aukcích se prodávají za miliony liber. Odhalení Banksyho zní jako senzace, někteří si ale myslí, že by v anonymitě měl dál zůstat.
před 7 hhodinami

Soud předběžným opatřením zakázal televizní vysílání Sbormistra

Obvodní soud pro Prahu 4 předběžným opatřením zakázal televizní vysílání filmu Sbormistr v Česku, sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti. Producenty snímku jsou Česká televize, společnost endorfilm, innogy Česká republika a Barrandov Studio.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Irsku našli relikviáře ukradené před dekádami z českého kostela

Irská policie zajistila dva pozlacené dřevěné relikviáře z 18. století, které byly podle expertů ukradeny před téměř třiceti lety z českého kostela. S odvoláním na policii o tom informoval server irské veřejnoprávní stanice RTÉ. Ten připomíná, že kostely v některých oblastech Česka byly v 90. letech častým terčem zlodějů a až nyní, po desítkách let, se některé z těchto vzácných předmětů vracejí zpět.
před 11 hhodinami

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
17. 3. 2026

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
17. 3. 2026

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
17. 3. 2026

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
16. 3. 2026

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
16. 3. 2026
Načítání...