Do Prahy se vrátila díla zabavená v kauze Diag Human

Praha – Do stálé expozice kubismu v domě U Černé Matky Boží v Praze se dnes vrátil obraz Vincence Beneše a plastika Otto Gutfreunda ze sbírek pražské Národní galerie. Díla patří do trojice zapůjčených výtvarných děl zabavených v květnu ve Vídni kvůli kauze Diag Human. Třetím je obraz Emila Filly Dvě ženy, který se již také vrátil do sbírek Moravské galerie v Brně. Vzhledem k tomu, že Národní galerie nebyla součástí soudního řízení, velkou zásluhu na převozu zpět do České republiky má Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových (UZSVM), informoval ředitel pražské galerie Vladimír Rösel.

Komplikovaná byla akce podle Vladimíra Rösela pouze logisticky. „V okamžiku, kdy jsme dostali výzvu z Vídně a z úřadu v Praze, byli jsme připravení provést přesun děl. Důležité bylo, že jsme pro díla vyjeli včas a vrátili se včas,“ řekl. Podle zástupce UZSVM Miroslava Vaňka bylo největším problémem při převozu děl překonání „byrokratických překážek v Rakousku a kolony na D1“. Díla byla při předávání v naprostém pořádku a zástupci galerií ocenili „přátelskou profesionalitu“ svých kolegů z vídeňského muzea Belvedere, kteří podle nich již museli čelit zájmu exekutorů o díla.

Zástupce UZSVM Vaněk zdůraznil, že bylo potřeba využít určitého „právního vakua“ a jednat rychle. O vydání děl do České republiky rozhodla ředitelka muzea Belvedere na základě rozhodnutí vídeňského zemského soudu z minulého týdne, který označil dříve nařízenou exekuci za nicotnou. Firma Diag Human se ještě proti poslednímu verdiktu může odvolat. Diag Human nechal díla zabavit v rámci téměř dvacetileté právní bitvy mezi firmou a českým státem kvůli údajně zmařeným lukrativním obchodům s krevní plazmou.

Od letošního jara ministerstvo kultury (MK) nedovoluje kvůli obavám z exekučních nároků Diag Human vyvážet umělecká díla na světové výstavy. Resort tak za půl roku přišel o téměř 1,2 milionu korun. „Národní galerie nemá nástroje k tomu, aby mohla ochránit majetek v zahraničí,“ upozornil Rösel. Dodal, že doufá, že mediální zájem o tuto kauzu zvýší zájem o tato díla a vůbec kulturní dědictví. Cenu vrácených děl odmítl sdělit s tím, že „galeristé nejsou tvůrci trhu“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
před 10 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 13 hhodinami

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 17 hhodinami

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
16. 3. 2026

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
16. 3. 2026

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
16. 3. 2026Aktualizováno16. 3. 2026

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026

Českého lva pro nejlepší film vyhrál Karavan

Nejlepším filmem roku 2025 podle Českých lvů je road movie Karavan režisérky Zuzany Kirchnerové. Hlavní herecké ceny si odnesli Kateřina Falbrová a německý herec Idan Weiss.
14. 3. 2026Aktualizováno15. 3. 2026
Načítání...