Do Alcatrazu se Aj wej-wejde 176 vězňů z lega

San Franciso - Práce čínského umělce Aj Wej-weje stírají rozdíl mezi uměním a aktivismem. Sám v souvislosti se svou poslední výstavou říká, že jedním ze smyslů umění je i boj za svobodu. Díla, vytvořená v domácím vězení, v němž je v Číně držen, vystavuje na místě, které je symbolem nesvobody - ve věznici Alcatraz.

Federální věznice na ostrově v Sanfranciském zálivu byla od poloviny třicátých do poloviny šedesátých let jedním z nejobávanějších vězení na světě. S jistotou se neví o nikom, komu by se zpoza jeho mříží podařilo uniknout. „Myslím, že je to vhodné místo pro práce Aj Wej-weje - i kvůli místní historii,“ domnívá se kurátorka výstavy Cheryl Hainesová. 

Jeden z nejhlasitějších kritiků čínské vlády, bojovník za lidská práva a svobodu slova, Alcatraz nikdy nenavštívil. Ani současnou výstavu zřejmě nestihne - v roce 2011 mu úřady zabavily pas a zakázaly z Číny vycestovat. 

Vystavená tvorba upozorňuje na osudy politických vězňů. „Návštěvníci znají období, kdy tu byl vězněn Al Capone a gangsteři. Ale Aj Wej-wej otevírá mnohem hlubší příběhy - ukazuje, co přesně znamená odnětí svobody, co jsou to lidská práva a co je politické věznění,“ upozorňuje Greg Moore, ředitel národního parku Golden Gate, pod nějž Alcatraz spadá.

Nahrávám video

Největší a nejpůsobivější dílo se jmenuje Stopa a tvoří ho mozaika 176 portrétů politických vězňů a disidentů, třeba prezidenta JAR Nelsona Mandely nebo Edwarda Snowdena, který zveřejnil informace bezpečnostních služeb o tajném sledování telefonů a elektronické komunikace. Podle umělcových několikasetstránkových instrukcí portréty z 1,2 milionu dílků lega poskládalo devadesát dobrovolníků.

V Alcatrazu zůstane Aj Wej-wej až do 26. dubna příštího roku. Zároveň 1. října začíná na zámku Blenheim ve střední Anglii jedna z jeho dosud největších výstav. Představí autorovu tvorbu za posledních třicet let. I anglickou výstavu připravoval Aj wej-wej na dálku - o umístění jednotlivých exponátů rozhodoval na základě počítačového 3D modelu výstavních prostor.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
před 5 hhodinami

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
před 22 hhodinami

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
před 22 hhodinami

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026
Načítání...