Diváky víc láká golf než muži v říji

Praha - Žebříčku domácích filmů, na které se diváci vydali o minulém víkendu do kina, vévodí polsko-slovensko-český Jánošík: Pravdivá historie. Podle údajů Unie filmových distributorů si lístek na snímek o legendárním zbojníkovi od jeho uvedení do kin před dvěma týdny koupilo 30 tisíc lidí. Téměř stejně jako na druhého víkendového favorita - komedii Muže v říji, která se ovšem promítá už pět neděl. Třetí v pořadí - golfová komedie Veni, vidi, vici - je v kinech o pouhé dva týdny déle, ale její návštěvnost je více než dvojnásobná - lehce přes 71 tisíc diváků. Filmová publicistka Iva Hejlíčková se v rozhovoru s režisérem Robertem Sedláčkem pokoušela přijít na důvod, proč lidé raději utrácejí peníze za film, který příliš chvály nenasbíral, než za Sedláčkovy veskrze kladně hodnocené Muže v říji.

„Asi budu muset ještě natočit pár filmů, abych mohl říci, že mi Češi rozumějí,“ odhaduje Sedláček. Snímek o malé moravské vsi, která soutěž ve vábení jelenů spojí s lobbistickou akcí za novou silnici, je jeho druhým celovečerním hraným počinem. Prvním byla mnohem méně rozverná Pravidla lži z prostředí léčebny pro drogově závislé. „Divák už nejde na český film jako na událost. Do kin přichází v premiéře týdně čtyři pět filmů, i českých je strašně moc a lidé si musí vybrat,“ domnívá se Sedláček.

Zajímají ho prý témata dospělejší, než je většinové publikum, do kin podle něho chodí především mladí mezi šestnácti a dvaadvaceti lety. „Jsou to, jak já trochu opovržlivě říkám, matky s dcerami, které jdou o víkendu shoppingovat, a když jsou unavené z barevných nákupních tašek, zajdou se podívat na nějaký cool film. Já cool filmy moc neumím,“ dodává.

S věkem diváků souvisí i lákavost hereckého obsazení - teenageři jsou obecně spíš zvědavější na Jitku Kocurovou než na Jaromíra Hanzlíka. Svou roli bezpochyby navíc hraje i propagace a povědomí o tvůrcích. Za Veni, vidi, vici stojí producent Jan Nejedlý, který má v rejstříku například veleúspěšnou komedii Snowboarďáci. „Jsem poměrně skeptický k celé té filozofii, jak zmasírovat diváka, aby na něco šel. Těžko odhadnout, na co lidé zareagují,“ tvrdí Sedláček, „nezbývá, než zůstat svůj, i lehce přitroublý, a doufat, že si mě divák někam zařadí.“


Jeho další snímek, který už natáčí, bude z prostředí českých rekordů a kuriozit. Trochu sebeironicky půjde o autobiografii režiséra, kterému svět nerozumí. „Je to velice divoký film. Existenciální příběh intelektuálních českých filmařů. Budou tam i nějaké komické momenty vzhledem k tomu, že součástí je také závod dvou hořících mužů na čtyři sta metrů,“ prozradil.

Nahrávám video
Rozhovor s Robertem Sedláčkem
Zdroj: ČT24
Veni, vidi, vici
Zdroj: ČT24/SPI International

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 21 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...