Praha - Žebříčku domácích filmů, na které se diváci vydali o minulém víkendu do kina, vévodí polsko-slovensko-český Jánošík: Pravdivá historie. Podle údajů Unie filmových distributorů si lístek na snímek o legendárním zbojníkovi od jeho uvedení do kin před dvěma týdny koupilo 30 tisíc lidí. Téměř stejně jako na druhého víkendového favorita - komedii Muže v říji, která se ovšem promítá už pět neděl. Třetí v pořadí - golfová komedie Veni, vidi, vici - je v kinech o pouhé dva týdny déle, ale její návštěvnost je více než dvojnásobná - lehce přes 71 tisíc diváků. Filmová publicistka Iva Hejlíčková se v rozhovoru s režisérem Robertem Sedláčkem pokoušela přijít na důvod, proč lidé raději utrácejí peníze za film, který příliš chvály nenasbíral, než za Sedláčkovy veskrze kladně hodnocené Muže v říji.
„Asi budu muset ještě natočit pár filmů, abych mohl říci, že mi Češi rozumějí,“ odhaduje Sedláček. Snímek o malé moravské vsi, která soutěž ve vábení jelenů spojí s lobbistickou akcí za novou silnici, je jeho druhým celovečerním hraným počinem. Prvním byla mnohem méně rozverná Pravidla lži z prostředí léčebny pro drogově závislé. „Divák už nejde na český film jako na událost. Do kin přichází v premiéře týdně čtyři pět filmů, i českých je strašně moc a lidé si musí vybrat,“ domnívá se Sedláček.
Zajímají ho prý témata dospělejší, než je většinové publikum, do kin podle něho chodí především mladí mezi šestnácti a dvaadvaceti lety. „Jsou to, jak já trochu opovržlivě říkám, matky s dcerami, které jdou o víkendu shoppingovat, a když jsou unavené z barevných nákupních tašek, zajdou se podívat na nějaký cool film. Já cool filmy moc neumím,“ dodává.
S věkem diváků souvisí i lákavost hereckého obsazení - teenageři jsou obecně spíš zvědavější na Jitku Kocurovou než na Jaromíra Hanzlíka. Svou roli bezpochyby navíc hraje i propagace a povědomí o tvůrcích. Za Veni, vidi, vici stojí producent Jan Nejedlý, který má v rejstříku například veleúspěšnou komedii Snowboarďáci. „Jsem poměrně skeptický k celé té filozofii, jak zmasírovat diváka, aby na něco šel. Těžko odhadnout, na co lidé zareagují,“ tvrdí Sedláček, „nezbývá, než zůstat svůj, i lehce přitroublý, a doufat, že si mě divák někam zařadí.“
Jeho další snímek, který už natáčí, bude z prostředí českých rekordů a kuriozit. Trochu sebeironicky půjde o autobiografii režiséra, kterému svět nerozumí. „Je to velice divoký film. Existenciální příběh intelektuálních českých filmařů. Budou tam i nějaké komické momenty vzhledem k tomu, že součástí je také závod dvou hořících mužů na čtyři sta metrů,“ prozradil.
