Diváky víc láká golf než muži v říji

Praha - Žebříčku domácích filmů, na které se diváci vydali o minulém víkendu do kina, vévodí polsko-slovensko-český Jánošík: Pravdivá historie. Podle údajů Unie filmových distributorů si lístek na snímek o legendárním zbojníkovi od jeho uvedení do kin před dvěma týdny koupilo 30 tisíc lidí. Téměř stejně jako na druhého víkendového favorita - komedii Muže v říji, která se ovšem promítá už pět neděl. Třetí v pořadí - golfová komedie Veni, vidi, vici - je v kinech o pouhé dva týdny déle, ale její návštěvnost je více než dvojnásobná - lehce přes 71 tisíc diváků. Filmová publicistka Iva Hejlíčková se v rozhovoru s režisérem Robertem Sedláčkem pokoušela přijít na důvod, proč lidé raději utrácejí peníze za film, který příliš chvály nenasbíral, než za Sedláčkovy veskrze kladně hodnocené Muže v říji.

„Asi budu muset ještě natočit pár filmů, abych mohl říci, že mi Češi rozumějí,“ odhaduje Sedláček. Snímek o malé moravské vsi, která soutěž ve vábení jelenů spojí s lobbistickou akcí za novou silnici, je jeho druhým celovečerním hraným počinem. Prvním byla mnohem méně rozverná Pravidla lži z prostředí léčebny pro drogově závislé. „Divák už nejde na český film jako na událost. Do kin přichází v premiéře týdně čtyři pět filmů, i českých je strašně moc a lidé si musí vybrat,“ domnívá se Sedláček.

Zajímají ho prý témata dospělejší, než je většinové publikum, do kin podle něho chodí především mladí mezi šestnácti a dvaadvaceti lety. „Jsou to, jak já trochu opovržlivě říkám, matky s dcerami, které jdou o víkendu shoppingovat, a když jsou unavené z barevných nákupních tašek, zajdou se podívat na nějaký cool film. Já cool filmy moc neumím,“ dodává.

S věkem diváků souvisí i lákavost hereckého obsazení - teenageři jsou obecně spíš zvědavější na Jitku Kocurovou než na Jaromíra Hanzlíka. Svou roli bezpochyby navíc hraje i propagace a povědomí o tvůrcích. Za Veni, vidi, vici stojí producent Jan Nejedlý, který má v rejstříku například veleúspěšnou komedii Snowboarďáci. „Jsem poměrně skeptický k celé té filozofii, jak zmasírovat diváka, aby na něco šel. Těžko odhadnout, na co lidé zareagují,“ tvrdí Sedláček, „nezbývá, než zůstat svůj, i lehce přitroublý, a doufat, že si mě divák někam zařadí.“


Jeho další snímek, který už natáčí, bude z prostředí českých rekordů a kuriozit. Trochu sebeironicky půjde o autobiografii režiséra, kterému svět nerozumí. „Je to velice divoký film. Existenciální příběh intelektuálních českých filmařů. Budou tam i nějaké komické momenty vzhledem k tomu, že součástí je také závod dvou hořících mužů na čtyři sta metrů,“ prozradil.

Nahrávám video
Rozhovor s Robertem Sedláčkem
Zdroj: ČT24
Veni, vidi, vici
Zdroj: ČT24/SPI International

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 17 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 17 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 19 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...