Praha - Činohra Národního divadla v Praze připomněla scénickým dokumentem Píšu z pekla 20. výročí sametové revoluce. Na komorním jevišti Divadla Kolowrat ho nastudoval šéf činohry Michal Dočekal s Davidem Matáskem, Janem Hartlem a Vlastou Chramostovou, která při premiéře 17. listopadu oslavila 83. narozeniny. Inscenace je založena na autentických výpovědích uměleckých osobností, ale i obyčejných občanů, kteří byli perzekvováni totalitním režimem, a doplněna poezií Jana Zahradníčka a Ivana Martina Jirouse.
„Chtěli jsme oslavit lidi, kteří režimem byli nejvíce poničeni. Z těch mnoha tísíců jsme vybrali osudy dvou básníků,“ uvedl pro ČT24 umělecký šéf činohry ND Michal Dočekal.
„Slova 'verše' a 'vězeň' nejdou na první pohled moc dohromady, nicméně naše historie zná nemálo básníků, jejichž životy byly poznamenány kriminálem,“ domnívá se autorka scénáře Iva Klestilová. Zahradníček i Jirous byli, i když každý v jiné době, vězněni. Diváci mají možnost vyslechnout nejen jejich verše, ale také policejní záznamy jejich výpovědí.
„Nebude to veselý večírek, ale mělo by se vzpomínat na ty, kteří to neměli tak laciné, jak si to dnes zejména mladí mohou myslet. Cesta je totiž vydlážděna i těmi, kteří položili život. Jsem ráda, že u toho mohu být,“ řekla před premiérou Chramostová. Bylo jí 12 let, když přišli Němci, a 63 let, když začala sametová revoluce. Její herecká kariéra byla po roce 1968 téměř na dvě desítky let přerušena kvůli tomu, že po srpnovém obsazení Československa vojsky Varšavské smlouvy veřejně vyjádřila svůj nesouhlas s okupací.
„Zažila jsem tak vlastně dvě totality, napřed tu černou a hnědou a pak tu rudou,“ dodala herečka. Domnívá se, že právě proto je v těchto dnech co slavit, a jako „havlovka“ nevidí ráda, když lidé zlehčují slova o pravdě a lásce, která musí zvítězit nad lží a nenávistí.
Cyklus scénických čtení nese název Bouda české historie
bude pokračovat projektem věnujícím se zlomových okamžikům českých dějin, konkrétně inscenací Národní čítanka aneb Konkreténi. Ta zmapuje v režii Ivana Rajmonta osud vynikajícího scenáristy a režiséra Pavla Juráčka, signatáře Charty 77, jehož talent i osobní život poznamenala komunistická mašinerie. Scénické čtení bude vycházet z knihy Deníky, kterou vydal Národní filmový archiv v roce 2003. Zahrnuje Juráčkovy deníky z let 1959-1974.
Na tato dvě scénická čtení naváže v červnu 2010 inscenace Zpověď prezidenta Emila Háchy (Historický monolog) v režii Jana Antonína Pitínského, která se bude týkat roku 1939.
