Divadlo J. K. Tyla prožívá v Middletownu nostalgii po životě

Nahrávám video

Křehký, tragikomický i dojemný je příběh o obyvatelích Middletownu. Stejně jako fiktivní městečko se jmenuje i hra současného amerického dramatika Willa Ena, která se v něm odehrává a kterou v české premiéře uvádí plzeňské divadlo J. K. Tyla.

Městečko Middletown je na okraji zájmu okolního světa, stejně jako jeho podivínští obyvatelé. Zatímco kosmonaut – jedna z postav – vnímá z výšky zem jako naprosto úchvatnou, mikrosvět lidí dole není  jednoduchý. „Hra je o nás, o lidech. O našich malých a zároveň velkých životech, podle toho, z jaké perspektivy se na lidský život díváte,“ souhlasí dramaturgyně Johana Němcová. 

„Je to prazvláštní nostalgie po životě, jak ho žít, když ho žijeme teď, jestli ho nežijeme jen ve vzpomínkách, v letargii,“ vysvětluje režisér Marek Němec.

V hořkosladkém příběhu jsou si sice lidé blízko, přesto se často míjejí. Každý z obyvatel má svá přání, starosti i traumata, s nimiž ovšem často zůstává sám. Platí to i pro ústřední dvojici: osamělou paní Swansonovou a podivína Johna Dodge, který se do ní zamiluje, ale svůj cit nedovede dát najevo, což vede k tragickým koncům.   

„Ve svých textech se často zamýšlí nad orální vybaveností člověka, jak artikulovat pocity do slov a jestli to má smysl. Je to téměř jako stvoření světa. Vrací se někam k úplnému základu, kdy ještě všechno nebylo zaneseno informačním a slovním smogem,“ oceňuje na hrách Willa Ena Marek Němec. Od stejného autora nastudoval už dříve i inscenaci Život podle Jonesových, hraje ji pražské Divadlo Ungelt.

Middletown (Divadlo J. K. Tyla)
Zdroj: Divadlo J. K. Tyla/Irena Štěrbová

Eno patří k ceněným současným dramatikům. Dosud napsal šest původních her, jeho monodrama Thom Pain (based on nothing) bylo nominováno na Pulitzerovu cenu pro drama za rok 2005.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

V Praze se konala konference k poctě laureátky Ceny Václava Havla

V Praze se ve středu konala čtrnáctá mezinárodní konference k poctě laureáta Ceny Václava Havla za lidská práva. Laureátkou za rok 2026 je íránská právnička Nasrín Sotudíová. Ta zastupovala aktivisty, novináře, příslušníky menšin i děti ohrožené trestem smrti a zároveň se zasazovala o zrušení povinného nošení hidžábu či trestu smrti. Sotudíová byla opakovaně zatčena a strávila roky ve vězení. Konference, jejímž tématem je Váha slova, nabídla právě příběhy laureátů, kteří byli vězněni, stejně jako příspěvky fundovaných odborníků. Akce se zúčastnil například ruský učitel a autor dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi Pavel Talankin nebo běloruská opoziční politička Maryja Kalesnikavová.
před 14 hhodinami

Nedokončené stavby dokládají „opuštěnou“ budoucnost

Nedokončené nebo opuštěné stavby nejsou jen připomínkou minulosti. Mohou ukazovat také budoucnost, která se nikdy neuskutečnila. Právě na takzvanou „opuštěnou budoucnost“ se zaměřuje nová výstava v Galerii Hraničář v Ústí nad Labem.
před 20 hhodinami

Estonští herci varují před změnami GDPR, podle nich nahrávají AI

Estonský svaz herců se obává, že navrhované změny unijního obecného nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR) by umělé inteligenci usnadnily využívání hlasů a podoby herců. Šéf Estonského svazu herců Reimo Sagor uvedl, že navrhované změny by výrazně oslabily ochranu osobních údajů a otevřely cestu k nekontrolovanému trénování umělé inteligence na hereckých výkonech.
29. 9. 2026‌‌

O literatuře se bavit nechtěl, vzpomíná na Seiferta vnučka. Básníka připomene dokument

Byl národním umělcem i jedním z prvních signatářů Charty 77 a zůstává jediným českým držitelem Nobelovy ceny za literaturu. Od narození Jaroslava Seiferta uplynulo 23. září sto dvacet pět let. V lednu příštího roku se do kin dostane první celovečerní dokument o tomto básníkovi. Snímek s názvem Jaroslav Seifert v rytmu bezčasí už zveřejnil upoutávku.
29. 9. 2026Aktualizováno29. 9. 2026‌‌

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.