Prosinec přinesl na divadelní prkna například hru, díky níž se poprvé jako dramatik představil Martin Myšička, komedii o brněnském metru či návrat slavné klauniády Bolka Polívky. Mezi novinkami, o nichž natáčely Události v kultuře, se najde i pohled do životů prezidentských manželek či císařovny Sisi.
Městské divadlo Zlín: Zvuk slunečních hodin
Městské divadlo Zlín uvedlo inscenaci Zvuk slunečních hodin podle Magnesií literou oceněné předlohy od zlínské rodačky Hany Andronikové. Adaptace se zaměřuje na osud Daniela, syna baťovského architekta, který po druhé světové válce emigroval do Toronta. Setkává se se starší ženou Anne. Ta prošla koncentračními tábory a začala nový život v Americe.
„Snažíme se tyto vzpomínky oživit proto, abychom si uvědomovali, v jakém krásném, slunném čase žijeme teď,“ podotýká představitel Daniela Rostislav Marek. Anne hraje Jana Tomečková. Režie se ujala Natália Deáková.
Národní divadlo Brno: Brněnské metro
V brněnském podzemí jezdí metro, které převáží duše zemřelých – alespoň tedy v bláznivé komedii, kterou přichystalo Národní divadlo Brno. Autorem a režisérem hry kombinující humor, fantazii a satiru je Tomáš Svoboda.
Za protagonistu zvolil operního dirigenta Petra Bohatého, jenž po smrti vyráží na pouť brněnskou podsvětní dráhou. Potkává se tam s významnými osobnostmi, jako jsou skladatel Leoš Janáček či spisovatel Milan Kundera. „Putuje stanicemi, které jsou do jisté míry brněnskými bolístkami, v tom se zrcadlí určité dluhy vůči těmto osobnostem,“ vysvětlil představitel hlavního hrdiny Roman Blumaier. Potkává se i s žijícími lidmi, třeba režisérkou Danielou Špinar, tu ale hraje Anna Polívková.
Dejvické divadlo: Nitero
Končící umělecký šéf Dejvického divadla Martin Myšička napsal svou první divadelní hru, v níž sám také hraje ústřední postavu. Psychologické drama Nitero vypráví o navenek úspěšném a spokojeném muži, manželovi a otci, který se ocitne ve vazební věznici. Musí čelit otázkám, které si nikdy nepoložil, a vyrovnat se s nečekanými emocemi.
„Vyrovnává se jak s obviněním, tak sám se sebou, podtitul je ‚hra o cestě tam a zase zpět‘. To ‚tam‘ je myšleno dovnitř svojí mysli a za mysl,“ upřesnil Myšička. V cele mu dělá společnost spoluvězeň, jenž ale není skutečný, jen součástí hrdinova vnitřního světa. Hraje ho Pavel Šimčík. Režii Myšička svěřil o generaci mladší Kateřině Letákové.
Městské divadlo Brno: Bylo nás pět
Městské divadlo Brno sáhlo po oblíbeném vyprávění Karla Poláčka a převedlo na jeviště příběh Bylo nás pět. Stejně jako knihu i divadelní představení tvoří mozaika epizod z přelomu devatenáctého a dvacátého století.
Divadelníci dali důraz na příjezd cirkusu do poklidného maloměsta a také na lásku hlavního hrdiny Péti Bajzy k „pokleslé“ literatuře, jejíž optikou pak vidí svět kolem sebe. „Můžeme se na to dívat s úsměvem, že už něco je překonané, trošku zastaralé, ale i dneska se můžeme s rozpustilým přístupem věnovat něčemu, co je vlastně staré,“ podotýká režisér Mikoláš Tyc. Na rozdíl od populárního televizního seriálu se dětských rolí zhostili dospělí herci.
Národní divadlo moravskoslezské: Elisabeth
Národní divadlo moravskoslezské připomene příběh císařovny Sisi, jak ho zpracoval rakouský muzikál Elisabeth. Na život manželky císaře Františka Josefa I. Alžběty Bavorské se podle inscenátorů dívá spíše z temné stránky. Průvodci jsou postavy Smrti a popraveného vraha císařovny. Přesto nechybí velká míra sarkasmu.
Vedle vídeňských valčíků zní z jeviště rovněž rocková hudba. „Muzikál polemizuje s kultem. Dneska ji (Sisi) obdivujete, ale víte, kdo to vlastně byl? Měla své ambice a pak se začala chovat jako velký sobec. Samozřejmě okolnosti ji k tomu dovedly,“ poznamenává režisér Jiří Nekvasil. V roli dospělé císařovny alternují Natálie Tichánková a Alžbeta Bartošová.
Divadlo Bolka Polívky: Pépe
Po půlstoletí se vrátila na jeviště hra Pépe, ve které od roku 1974 exceloval herec Bolek Polívka. Nyní ji uvádí ve svém divadle, hlavní roli ale ztvárnil Pavol Seriš, k němuž se připojila jeho devítiletá dcera Juliana. Klaun, dítě a živá slepice, která s dvojicí rovněž putuje, dokážou hravostí vytěsnit všudypřítomné nebezpečí a vytvořit si uprostřed sutin vlastní barevný svět.
Pépe je především spojením pantomimy a klauniády. „Nechceme dělat kopii, protože Bolek byl určitý typ klauna, víc hudební, a my jsme možná více taneční,“ podotkl k novému pojetí Seriš. „Pavol je fenomenální mim, fyzický herec a zároveň má v sobě kus krásného a úsměvného komediantství,“ doplnil Polívka.
Divadlo pod Palmovkou: U Kočičí bažiny
Divadlo pod Palmovkou připravilo černou komedii U Kočičí bažiny dramatičky Mariny Carrové, která společně s Martinem McDonaghem definovala pojem současného irského dramatu. Jde o svéráznou variaci na Eurípidovu tragédii Médea. „O svobodě, o vzdoru, o tom, že si všemi prostředky snaží vybojovat, co si myslí, že jí po právu náleží,“ zmiňuje témata hry režisér Michal Lang.
V hlavní roli ženy nucené bojovat proti omezené roli, která je jí přisouzena společností, partnery či rodinou, se představuje Tereza Dočkalová. „Vidíme věci dotlačené do extrému, když někoho hodně mačkáte, on pak zpátky také udělá pořádný odvratný pohyb,“ nepochybuje herečka.
Laterna magika: In Our Hands
Repertoár Laterny magiky obohatila inscenace s názvem In Our Hands. Podle tvůrců je oslavou neverbální komunikace jako klíče k porozumění světu i sobě samým. „Jak reagujeme na změny, jak se s tím vypořádáme, je v našich rukou,“ podotýká k tématu inscenace jeden z akrobatů Toman Equilibre.
Multižánrové představení kombinuje fyzické divadlo, akrobacii, tanec a parkour s živou hudbou a multimédii. Vzniklo ve spolupráci s australským choreografem Darcym Grantem. „Musíme se koncentrovat na mladé lidi a na to, co jim předáme. Takže to největší, co máme ve svých rukou, je to, abychom jim předali věci správným způsobem,“ míní.
Činoherní klub: Zakleté dámy
Hra Zakleté dámy v pražském Činoherním klubu nahlíží do života čtyř prezidentských párů. Čtyři aktovky propletené do sebe nabízejí kvarteto osudů žen – Olgy Havlové, Viery Husákové, Hany Benešové a Marty Gottwaldové, které stály ve stínu svých mužů.
Zakleté dámy nemají být inscenací o politice, ale o soukromých dramatech a vnitřních dilematech. „Vycházel jsem z reálných situací, ale co si lidé řekli v kuchyni, to samozřejmě nevíme, to jsem dopsal,“ dodává nejen režisér, ale i autor hry Tomáš Dianiška.
Divadlo X10: Bytost
Divadlo X10 se rozhodlo zdramatizovat román Václava Kahudy Bytost. Spisovatel pracoval s vědecko-fantastickými prvky, děj zasadil do blízké budoucnosti, v níž se setkávají tři generace s odlišnými zkušenostmi.
Příběh se odehrává v roce 2080, po sérii pandemií, válek a celkovém kolapsu lidstva. Stav člověka i společnosti vícehlasně popisují tři herci, takzvaná odvětví bytosti. Ztvárnili je Vojtěch Hrabák, Vladimír Javorský a Václav Marhold. „Koncentrovali jsme se na hlavní téma, což je psychika,“ říká ředitelka divadla Lenka Havlíková. Roli v inscenaci ale hraje i tělo.
Jihočeské divadlo: Smolný pich aneb Pitomý porno
Hořká komedie Smolný pich aneb Pitomý porno je novinkou Jihočeského divadla. Jde o adaptaci stejnojmenného filmu rumunského režiséra Radua Judeho, oceněného na karlovarském festivalu. Příběh o učitelce, která natočila s manželem domácí porno, nahrávka se ale dostala na veřejnost, upravili divadelníci pro české prostředí.
„Název hry působí, že půjde o něco lehkého, lascivního, pornografie hraje určitou roli, ale hlavním tématem je lidská svoboda a kde jsou její hranice ve vztahu k ostatním. A do jaké míry lze vstupovat do soukromí někoho jiného, pokud je to třeba učitel mých dětí,“ uvedl ke hře režisér Jakub Čermák.
Slovácké divadlo: Sherlock Holmes a záhada za oponou
Speciálně pro Slovácké divadlo vznikla pohádka Sherlock Holmes a záhada za oponou. Slibuje bláznivé honičky, kouzelnické triky, písničky i detektivní příběh. Především dětské diváky zavede do kabaretu, kde tamní hvězda dostane kytici s tajemným vzkazem. Ze strachu, že se ji chystá někdo unést, si najme slavnou dvojici, tedy Sherlocka Holmese a doktora Watsona.
„Původní je námět i hra. Hledali jsme, co by děti mohlo bavit, a nechtěli jsme dělat úplně klasickou pohádku, protože těch je všude hodně,“ uvedl autor Vojtěch Balcar. Představení je částečně interaktivní, do odvíjejícího se případu se zapojují sami malí diváci. Titulní roli svěřil režisér Michal Moravec Danielu Gajdošovi.
Klicperovo divadlo: A pak usnu a vstanu
Klicperovo divadlo v Hradci Králové se rozhodlo vzdát poctu tamní rodačce, písničkářce Zuzaně Navarové. K dvacátému výročí její smrti připravilo inscenaci A pak usnu a vstanu, která si do názvu vypůjčila slova z jedné z jejích písní. Navarovou představuje v Klicperově divadle sedm hereček.
