Divadelní Odysea: Živé torzo Penelopy

Divadelní Odysea v Praze představila na Lodi Tajemství jeden ze svých premiérových titulů Čekání na déšť. Opolski Teatr Lalki i Aktora, v režii Krystiana Kobyłky, spojil polské, slovenské, řecké, italské, francouzské, finské a české umělce v originální scénický opus plný něžných i divokých rituálů trýznivého čekání na partnera.

Čekání na déšť je jedním ze čtyř projektů, inspirovaných známým řeckým eposem a vznikajících během čtyřletého putování Meeting the Odyssey. Tanečníci, loutky a hudebník společně komponují mytický příběh opuštěné manželky precizně a natolik plynule, že máte pocit společného sdílení času v každém z obrazů inscenace. Minulost, přítomnost a budoucnost se slévají v jeden tok. Moc prchavé chvíle je zde hmatatelná, mnohost vizuálních vjemů a zvuků atakuje naše smysly a vyvolává dávné zážitky.

Tímto archetypálním vzorcem provází krásná žena, blondýnka křehká pouze postavou, talentovaná tanečnice Aleksandra Adamska jako Penelopé. Její sny, vášně, noční můry, smyslné zážitky i krize s ní naplno odžívá multiinstrumentalista Sambor Dudziński, který zapojuje hlas a elektronické hudební podklady v kombinaci se saxofony, ozvučeným lukem a bicí soupravou. Hudební složky se účastní i herci. Hlavní aktérka expresivně zpívá, jeden z tanečníků hraje na saxofon, všichni muži pak pracují se světlenými bubny a jejich intenzivními rytmy.

„Penelopé je obklopena mužskými charaktery - příbuznými, nápadníky a svými vlastními představami nepřítomného manžela. Jediné ženské figury, které jsou s ní zároveň na scéně, jsou loutky. Tyto přízraky jsou zrcadlením jí samé,“ uvádějí tvůrci a my se můžeme nechat unášet proudem emocí, v němž skutečný dotyk podrží psychiku jen momentálně. Proměna hrdinky během děje je přesvědčivá v pohybech i ve tváři. Aleksandra Adamska se roli cele oddává, její finální monolog v angličtině má sílu shakespearovských dramat.

Ději výtečně slouží scénografie, která je jednoduchá výrazem a víceúčelová důmyslnou mobilitou. Šedá kovová konstrukce s dřevěnými výplněmi vytváří zástěny i vysoké pódium, je na kolečkách, takže místy umožní dojem jevištní točny, ovládané muži, stojícími pod „okny“ paní domu. Šedá s bílou a černou reprezentují dekoraci i kostýmy. Penelopé má šedou řízu s rozparky, muži zprvu šedé kabáty a klobouky, poté černá tílka s harémovými kalhotami. Návrhy scény, loutek a kostýmů jsou dílem slovenské výtvarnice Evy Farkašové.

Bílý odlitek - torzo ženy - užije coby rekvizitu tanečnice, jeho černý mužský protějšek obléká hudebník. Působivé je souznění těchto dvou postav v duetu v polštině. Ženský hlas magicky vystupuje i z bílých figurín s reproduktory v břiše. Muži jim naslouchají, svádějí je, obcují s nimi, razantně se hádají ve změti jazyků. Nutno pochválit světelný design a jeho součinnost s hudbou a herci. Senzitivita a vzrušivost protkávají celou hru. Když se Penelopé miluje s různými milenci v mořských vlnách černého saténu, stává se okamžik věčností.

Inscenační tým dosahuje působivých efektů neokázalými prostředky. Závěrečný skutečný déšť je touhou i katarzí nenaplněného vztahu. Penelopé svými doteky přerušuje liány dopadající vody…

  • V choreografii Jaceka Gebury účinkují: Aleksandra Adamska, Sambor Dudziński, Marco Ferro, Hugo Giordano, Miłosz Konieczny, Nikos Sevastopoulos, Marek Zimakiewicz. Čekání na déšť na Lodi Tajemství znovu proběhne dnes od 21 hodin 15 minut.

Ti, co se zajímají o „site specific“ události, se mohou rovněž dnes ve 20 hodin 20 minut podívat na pražské zastavení performance Instant Prague od Cada Die Teatro, která se uskuteční v prostorách metra Náměstí Republiky a odvypráví jednu z epizod Odysseova putování, totiž sestup Odyssea do podsvětí. Divadelní Odysea během dne pořádá také dětský program od 16 hodin Cirkus Žardini (Sacra Circus) v Zítkových sadech u Palackého náměstí a premiéru Sorcerer čtvrt na osm od choreografky Lenky Vagnerové v Divadle Hybernia.

Nahrávám video
Divadelní Odysea: Čaroděj / Sorcerer
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 22 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...