Divadelní festival německého jazyka začíná

Praha - Téma letošního v pořadí již 13. ročníku festivalu je Žena a muž. Všechny prezentované inscenace režisérů světového formátu, mezi které patří Robert Wilson, Thomas Ostermeier a Jan Bosse, toto věčné téma zpracovávají různou formou i divadelními žánry. Pražský divadelní festival německého jazyka probíhá od 31. října do 9. listopadu.

„Uplynulá sezona nabízela v německy mluvících zemích nebývalé množství velmi kvalitních představení, výběr byl opravdu těžký,“ uvedla ředitelka festivalu Jitka Jílková. Přehlídku samotnou zahájí ve Stavovském divadle Brechtova Žebrácká opera, kterou v legendárním divadle Berliner Ensemble nastudoval americký režisér Robert Wilson, proslavený avantgardní divadelník, architekt, malíř, scénograf a světelný designér. Důležité je upozornění, že představení 1. listopadu ve Stavovském divadle začíná už v 17 hodin. Důvodem je složitá stavba inscenace.

„S Robertem Wilsonem máme už zkušenosti z vynikající inscenace Janáčkova Osudu a plánujeme s ním další spolupráci,“ podotkl ředitel české první scény Ondřej Černý. Upozornil, že Žebrácká opera, od jejíhož prvního uvedení v Berlíně uplynulo letos 80 let, se v pražském Národním divadle nikdy nehrála.

Mezi dalšími hosty festivalu například budou soubor Münchner Kammerspiele, jehož členové uvedou Manželství Marie Braunové v Ostermeierově nastudování. „To je inscenace, která mě nadchla, protože je dojemná, přitom vtipná a hravá, jakkoli má tragické vyznění. Strašně se mi líbilo, že to všechno stačí zahrát v pěti lidech. Jenom představitelka hlavní role hraje jen jednu postavu, čtyři její kolegové pak hrají všechno, včetně ženských rolí. V představení jsou také velmi půvabně a nekonvenčně použity videoprojekce,“ nešetří chválou Jílková.

Vídeňský Burgtheater do Prahy přiveze svou nejslavnější inscenaci posledních let, Shakespearovu komedii Mnoho povyku pro nic, a festival uzavře.

V programu se tradičně objeví i umělecky kvalitní inscenace německy píšících autorů na českých scénách, festival jedné z nich každoročně uděluje cenu Max. Letos se ji ale rozhodla porota rozdělit mezi dva počiny režiséra Dušana Davida Pařízka, nastudované v Divadle Komedie. Jde o jeho ztvárnění Procesu Franze Kafky, v níž exceluje Martin Finger, a nastudování hry Rakušana Wernera Schwaba nazvané Nadváha nedůležité: Neforemnost.

Festivalu se už několik let daří držet rozpočet na zhruba 15 milionech korun. Už jedenáct let ho podporuje Česko-německý fond budoucnosti; Jílková poděkovala například i českému ministerstvu kultury, Goethovu institutu, Lucemburskému vévodství a Rakouskému kulturnímu fóru.

Zajímavostí jistě bude i pozvánka divadelní a performativní skupiny Lunatiks Produktion na představení nazvané livingROOMS. Podle organizátorů jde o bytové divadlo trochu jinak, neboť sami diváci budou moci prostřednictvím internetu nabídnout svůj byt coby jeviště k divadelní produkci, pozvat i pohostit diváky. O tom, kam přijdou ve dnech 3., 4. a 5. listopadu hrát, rozhodla aukce. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 16 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 17 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 19 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...