Depardieu odjel do Ruska stát se Rasputinem

Petrohrad - Francouzští herci Gérard Depardieu a Fanny Ardantová začali na ruském Dálném severu natáčet celovečerní film o mytickém léčiteli Rasputinovi, který měl mimořádný vliv na poslední ruské vládce z dynastie Romanovců. Filmovým představitelem Rasputina je Depardieu, Ardantová hraje carevnu Alexandru, manželku Mikuláše II.

Snímek se začal v pondělí točit v obci Malyje Karely u Archangelska, která je etnografickým muzeem pod širým nebem. Vesnice byla upravena tak, aby představovala sibiřskou obec, odkud Rasputin pocházel.

Režie filmu, který se měl původně natáčet pod taktovkou francouzského režiséra Pierra Aknina, se ujala nakonec alžírská režisérka Josée Dayanová, jež má na kontě televizní seriál Hrabě Monte Cristo a Bídníci nebo TV film Balzac. Z projektu, který vyjde na šest milionů eur, odstoupil rovněž francouzský producent Jean-Pierre Guérin.

Rasputin se bude točit hlavně v Petrohradě. Dokončen by měl být příští rok v lednu. Z natočeného materiálu vznikne i verze pro televizi.

Grigorij Rasputin, který se narodil pravděpodobně v roce 1869 na Sibiři, hrál důležitou roli v životě cara Mikuláše II., jeho ženy carevny Alexandry Fjodorovny a mladého careviče Alexeje. Vliv v rodině si tento nevzdělaný mužik udržel i přes prostopášný život plný alkoholu a sexuálních výstřelků, a to především díky svým léčitelským schopnostem. Například prý dokázal zastavit krvácení následníka trůnu Alexeje trpícího hemofilií. Svým skandálním životem však diskreditoval carskou rodinu, a proto byl v noci z 16. na 17. prosince 1916 v Petrohradě zavražděn. Na jeho usmrcení se podílel i carův synovec Felix Jusupov.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

„Jeho činy by vydaly za tři laureáty.“ Lustigovu cenu získá Vetchý

Cenu Arnošta Lustiga získá za rok 2025 herec Ondřej Vetchý. V České televizi to řekl předseda výboru ceny a kardiochirurg Jan Pirk. Ocenění je udělováno za odvahu, statečnost, lidskost a spravedlnost.
08:40Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Operní Psohlavci přivedli Kozinu opět do Plzně

Divadlo J. K. Tyla vrátilo na jeviště Psohlavce od Karla Kovařovice. Jeho operu z konce devatenáctého století divadla už desítky let do svého repertoáru zařazují jen výjimečně. Operní kus se inspiroval stejnojmenným – a známějším – románem Aloise Jiráska.
před 4 hhodinami

Zhypnotizovala jsem se během psaní, přiznává autorka nejlepší loňské prózy

„Chtěla jsem tam dostat temnotu dnešní doby, ale způsobem, že se čtenáři potěší, budou mít naději, a současně se v rámci hry mohou propadnout do skutečnosti, která není příliš zářivá,“ představuje Knihu roku 2025 její autorka Dora Kaprálová. S prózou Mariborská hypnóza zvítězila v cenách Magnesia Litera.
před 18 hhodinami

Kubáník vyhořel a napsal o tom hru. Na Terapii chodí k Boudové

Svou nejnovější inscenaci odehraje Slovácké divadlo na uherskohradišťské poliklinice. Diváky tak ještě více vtáhne do děje hry z terapeutického prostředí a s prvky thrilleru. Novinku Terapie napsal Josef Kubáník, který v ní zároveň hraje klienta terapeutky v podání Nely Boudové. Oba – a jediní – herci představení mají s tématem i svou mimodivadelní zkušenost.
před 20 hhodinami

Už si nemyslím, že svět je peklo, říká Fiala z Mňágy a Žďorp

Kapela Mňága a Žďorp zůstává i po více než třech dekádách stabilním úkazem českého rocku. Dokládá to nedávná – a pro skupinu první – cena Anděl za poslední album Hoříš? Hořím! „Stojí za tím možná trošku sobecké rozhodnutí dojet zbytek kariéry a vlastně i života fakt pořádně,“ poznamenal k úspěchu novinky frontman Petr Fiala v Interview ČT24 vedeném Terezou Willoughby.
před 23 hhodinami

Satelity ukázaly památky UNESCO z vesmíru

V rámci Mezinárodního dne památek a sídel se Evropská vesmírná agentura spojila s organizací UNESCO, aby společně přiblížily krásu i křehkost míst, která uchovávají společnou paměť lidstva. Zároveň zdůrazňují, že ať už jde o kulturní památky, nebo přírodní divy, tato místa vyprávějí příběh o tom, kým jsme. Jejich zachování není jen naší povinností, ale také závazkem vůči budoucím generacím.
včera v 10:57

VideoSedm let od požáru Notre-Dame stále uniká jeho příčina

Ani sedm let od požáru pařížské katedrály Notre-Dame není jasná jeho příčina. Podle nejnovějších informací deníku Le Figaro mohlo uvnitř historické památky začít hořet už dřív než 15. dubna. Za hlavní příčinu požáru se stále považuje zkrat na elektrické instalaci, vyšetřovatelé naopak zcela vyloučili možnost, že by ho mohl způsobit nedopalek od cigarety nebo že někdo požár založil úmyslně. Na rekonstrukci katedrály se vybralo 850 milionů eur (20,6 miliardy korun). Nyní se mimo jiné vede polemika o tom, zdali je moudré nahradit část historických vitráží moderními.
19. 4. 2026

Kočka na kolejích v divadle Mana prověřuje lásku

Vršovické divadlo Mana sáhlo po psychologickém dramatu Josefa Topola Kočka na kolejích. Příběh o rozpadajícím se vztahu a lidské nejistotě v šedesátých letech proslavil herec Jan Tříska. Nové nastudování je příležitostí pro Bořivoje Čermáka a Emu Klangovou Businskou.
19. 4. 2026
Načítání...