Dana Medřická se herečkou narodila

Praha – Prosté, ale činorodé, svérázné a vnitřně silné ženy ztvárňovala nejčastěji slavná česká herečka Dana Medřická. Na jevišti i na filmovém plátně působila nenuceně, hraní však bylo její vášní.

Dana Medřická se narodila 11. července 1920 v Praze. Herečkou se toužila stát už od své první návštěvy divadla v šesti letech. Přísný tatínek jí nedovolil jít na konzervatoř hned po základní škole, dostudovala tedy nejprve gymnázium, ale konzervatoř pak už nedokončila.

V roce 1940 nastoupila do svého prvního angažmá v Brně, kam ji doporučil režisér Jaroslav Kvapil. Další kroky ji vedly do Plzně a ještě před koncem války do Prahy. První velký úspěch jí přinesla role Slávky Hlubinové ve Šrámkově Měsíci nad řekou, kterou hrála na jevištích v Plzni i Praze, ale v níž zazářila především ve stejnojmenném filmu Václava Kršky z roku 1953.

Na scéně Městských divadel pražských v letech 1954–1959 a Národního divadla 1959–1983 vytvořila desítky různorodých ženských postav světového repertoáru. K jejím životním rolím kromě Šrámkovy Slávky patřila Blanche v Tramvaji do stanice Touha T. Williamse, titulní role v Brechtově Matce Kuráži, především ale Erži Orbánová v Kočičí hře maďarského autora Istvána Örkényho. Medřická díky ní vytvořila rekord v návštěvnosti Národního divadla – Kočičí hra se zde hrála devět let a měla 403 repríz.

Divadlu dávala přednost, ale objevila se i v několika desítkách filmů a seriálů. Nezapomenutelná je její milující maminka z Takové normální rodinky či energická doktorka Fastová z Nemocnice na kraji města.

O část hereckých příležitostí přišla proto, že po srpnové okupaci roku 1968 odevzdala stranickou legitimaci. Ze srdcí diváků se ji však komunistickému režimu vymazat nepodařilo. Když velké filmové role nepřicházely, účinkovala v divadle a v televizi.

  • Marie Rosůlková, Daniela Kolářová, Jana Štěpánková a Dana Medřická v sitcomu Taková normální rodinka zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/24/2390/238978.jpg
  • Dana Medřická jako doktorka Fastová v seriálu Nemocnice na kraji města zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/30/2961/296034.jpg
  • Dana Medřická a Jiřina Bohdalová v seriálu F. L. Věk (1970) zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/33/3221/322083.jpg
  • Jiří Vala a Dana Medřická v seriálu Byl jednou jeden dům zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/14/1338/133746.jpg
  • Jiří Vala, Dana Medřická, Věra Galatíková a Ladislav Pešek v TV filmu Pozdní léto (1974) zdroj: ČT http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/28/2709/270878.jpg

Životním partnerem Medřické byl herec Václav Vydra, zemřel v roce 1979. Jejich syn, rovněž Václav, je pokračovatelem slavného hereckého rodu Vydrů. Na sklonku života prožila Medřická romantickou lásku se španělským obchodníkem Artemiem Preciosou Ugartem, za něhož se v roce 1981 provdala. Zemřela o dva roky později na selhání srdce, 21. ledna 1983.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Soud předběžným opatřením zakázal televizní vysílání Sbormistra

Obvodní soud pro Prahu 4 předběžným opatřením zakázal televizní vysílání filmu Sbormistr v Česku, sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti. Producenty snímku jsou Česká televize, společnost endorfilm, innogy Česká republika a Barrandov Studio.
08:08Aktualizovánopřed 3 mminutami

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
před 15 hhodinami

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
před 18 hhodinami

Do cen Magnesia Litera se nejvíce hlásí próza a překlady

V letošních cenách Magnesia Litera se k posouzení sešlo 631 knih, další si ještě vyžádali porotci. Vyhlášení vítězů se uskuteční 18. dubna v přímém přenosu České televize. O výběru nominací mluvil ve Studiu 6 Pavel Mandys z pořádajícího spolku Litera.
před 22 hhodinami

Norští vědci v praxi ověřili scénu z Obecné školy

Je to jedna z nejikoničtějších scén ve filmu Obecná škola – přes varování ředitele školy se několik žáků titulní instituce rozhodne olíznout v zimě zábradlí, jen aby k němu vzápětí přimrzli. Děti školou povinné stejnou chybu zřejmě dělají na více místech světa. O jak nebezpečnou praktiku jde, se rozhodl prověřit tým mladých vědců v Norsku.
16. 3. 2026

Magnesia Litera zná své nominace. Přihlášených knih bylo rekordně mnoho

Nominace na Magnesii Literu 2026 za prózu mají Dora Kaprálová za Mariborskou hypnózu, Magdaléna Platzová za Fáze jedné ženy a Ladislav Šerý za Tajný život institucí. Finálové trojice zná všech jedenáct kategorií. Vyhlášení cen včetně Knihy roku 2025 se uskuteční 18. dubna v pražském Stavovském divadle.
16. 3. 2026

Jedna bitva za druhou vyhrála Oscary. Cenu má i dánsko-český dokument

V Los Angeles se udělovaly ceny Oscar za rok 2025. Nejlepším filmem se stala politická černá komedie Jedna bitva za druhou. V kategorii celovečerní dokument uspěl snímek Pan Nikdo proti Putinovi natočený v české koprodukci. Nejlepšími herci v hlavních rolích jsou Jessie Buckleyová a Michael B. Jordan.
16. 3. 2026Aktualizováno16. 3. 2026

VideoDílo Laichterova nakladatelství ožívá

Nakladatelství sebral jeho rodině v roce 1949 komunistický režim. Knihy označil za starý papír a nechal je spálit. Prapravnuk nakladatele Jana Laichtera Štěpán Lars Laichter teď pečuje o odkaz nejen svých předků, ale i dalších zrušených nakladatelství. V domě, který navrhnul architekt Jan Kotěra na přání nakladatele, dělá údržbáře i prohlídky pro veřejnost.
15. 3. 2026
Načítání...