Dagmar Pecková představuje Praze Zemlinského

Praha - Proslulá mezzosopranistka Dagmar Pecková dnes podruhé vystupuje v Obecním domě. Se Symfonickým orchestrem hl. m. Prahy FOK již včera přednesla cyklus Šest písní Alexandra Zemlinského na texty belgického básníka Maurice Maeterlincka. Společné vystoupení pod vedením Jiřího Bělohlávka, které bylo součástí Velikonočního festivalu Praha, sklidilo velký potlesk zaplněné Smetanovy síně.

Dagmar Pecková je ve světě uznávanou interpretkou písní Mahlera, Dvořáka a Janáčka. Letos i příští rok má diář díky mahlerovskému výročí nabitý termíny koncertů po celém světě, včetně například Austrálie. Praze tentokrát představuje hudbu Alexandra Zemlinského a nejedná se o její první setkání s tímto autorem.

„Zemlinsky je taky moje srdeční záležitost. Myslím, že má zrovna s Mahlerem jak textově, tak hudebně hodně společného,“ říká pěvkyně, která před deseti lety společně s Jiřím Bělohlávkem cyklus Zemlinského písní nahrála na CD. „Už tehdy nás ta práce hodně bavila, tak jsme se dohodli, že bychom to rádi zopakovali v živém povedení,“ dodává Bělohlávek.

 
Dagmar Pecková už několik let žije i s rodinou v Německu. S Jiřím Bělohlávkem spolupracuje pravidelně, například s mahlerovským programem vystoupili v Lisabonu. Na domácí koncertní podium se pěvkyně vrátila po roce, ale pravidelně hostuje v Národním divadle v opeře Rusalka

Mahler - Zemlinsky - Foerster

Program zahájilo Adagietto z pětivěté Symfonie č. 5 Gustava Mahlera, jejíž popularitu zvýšil film Luchina Viscontiho z roku 1970 Smrt v Benátkách, kde tvoří hudební doprovod. Čtvrtá věta symfonie Adagietto se často uvádí samostatně. Pecková poté zazpívala nejprve čtyři texty, které Zemlinsky zhudebnil roku 1910 nejprve s klavírním doprovodem a o tři roky později je zinstrumentoval a v této podobě 31. března 1913 provedl Arnold Schönberg v Berlíně. Další dvě písně cyklu zkomponoval Zemlinsky roku 1913 a zinstrumentoval je roku 1922, kdy také byl v Berlíně v rámci Rakouského hudebního týdne proveden celý cyklus souborně. Autor komponoval na německý překlad francouzsky psaných Maeterlinckových veršů. Koncert uzavřela Symfonie č. 4 c moll Veliká noc Josefa Bohuslava Foerstera v podání FOK.

Vystoupení Peckové a Bělohlávka bylo součástí Velikonočního festivalu Praha, který má ještě na programu v pražském kostele sv. Šimona a Judy 12. dubna jazzový koncert Davida Dorůžky, o den později se zde představí projekt Weser-Renaissance a festival 14. dubna zakončí vystoupení Juventus Collegium FOK.

Dagmar Pecková
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 14 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 14 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 16 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...