Cyrana ve Slováckém divadle trápí místo nosu kožní onemocnění, ale pořád také láska

Nahrávám video
Cyrano ve Slováckém divadle je současný
Zdroj: ČT24

„Svůj širák odhazuji v dál.“ Svou nejznámější větu Cyrano z Bergeracu ve Slováckém divadle v Uherském Hradišti nepronese. A změna textu není jediné, čím se aktuální nastudování liší od slavného dramatu z 19. století. Divadelníci totiž sáhli po adaptaci od současného britského dramatika Martina Crimpa. Známý milostný příběh je podle nich v tomto přepisu pro diváky srozumitelnější.

Příběh Cyrana z Bergeracu, který svůj cit schovává za vybroušenou poezii, napsal francouzský dramatik Edmond Rostand na sklonku 19. století. Děj zasadil do Paříže o dvě století dříve. Ve Slováckém divadle si místo klasiky zvolili současný přepis od Martina Crimpa, autora dramatiky, která bývá označována jako „in-yer-face“, tedy her cíleně provokujících.

„Crimp vnáší svou adaptací Rostandova textu do celého tématu velmi zajímavý současný otisk. Postavy problematizuje, což je úplně zásadní posun,“ podotýká režisér Dodo Gombár.

Tělesná vada není ten problém

Představitel hlavního hrdiny Jiří Hejcman se tak nemusel zdokonalovat v šermu. Moderní Cyrano místo kordem mistrně šermuje mikrofonem. Současnou podobu Rostandova formálně vybroušeného verše našel Crimp totiž v rytmické deklamaci – v rapu.

Titulní hrdina přišel i o svůj typický velký nos, místo něj ho trápí kožní onemocnění. „Určitě nestavíme Cyrana jako pána s nalepeným dlouhým nosem, protože si myslím, že to vůbec není nutné. Znetvoření, nějaká tělesná vada, je jenom zástupný problém. Jeho problém je úplně někde jinde,“ domnívá se Hejcman. Nešťastného Cyrana vnímá jako antihrdinu. „Myslím, že bojuje hlavně sám se sebou,“ dodává.

Bez nosu se Cyrano musel obejít na jevišti už několikrát. Například v inscenaci Národního divadla Brno před více než deseti lety nos měl i neměl – inscenátoři mu místo něj přisoudili protézu, která ho ovšem také vyčleňovala ze společnosti.

Co je skutečnost?

I současný Cyrano v Uherském Hradišti se ale kvůli svému fyzickému handicapu neodvažuje vyznat Roxaně ze své lásky. Činí tak alespoň prostřednictvím slov, která radí mladému kadetovi Kristiánovi, jenž na rozdíl od Cyrana kouzlem slov nevládne. Kristiána ztvárnil Pavel Šupina, před dvaceti lety si tuto roli zahrál právě Hejcman.

„Rozkrývám věci, které jsem tehdy samozřejmě logicky nemohl chápat a teď je chápu. Takže to beru jako takový zvláštní oblouk, herecký i životní,“ srovnává Hejcman. Roxanou milovanou oběma muži se na jevišti stává Kateřina Michejdová.

Cyrano z Bergeracu
Zdroj: Dalibor Glück/ČTK

Podle autorů nastudování zůstává téma u Rostandovy klasiky i Crimpovy beatboxové romance stejné – tázání se po tom, co tvoří, kým jsme, co je skutečné a co jen zdání a co chceme považovat za důležité.

Tuto otázku si Cyrano z Bergeracu klade od roku 1897, kdy bylo drama poprvé uvedeno. V pražském Národním divadle mělo premiéru už dva roky po té světové. Prvním českým Cyranem byl Jakub Seifert. Po něm si titulní roli zahráli například Eduard Vojan, Zdeněk Štěpánek, Karel Höger, Bedřich Karen, Otomar Krejča či Jaromír Hanzlík a jiní. V novém miléniu třeba Tomáš Dastlík, Martin Stropnický, Martin Huba nebo Daniel Bambas.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřela ilustrátorka knih Uhlíře a Svěráka Vlasta Baránková

Ve věku 82 let v úterý zemřela brněnská výtvarnice a ilustrátorka Vlasta Baránková. Patřila k významným představitelkám české knižní ilustrace druhé poloviny 20. století, prosadila se i v zahraničí. Ilustrovala více než 140 titulů pro děti a mládež, podílela se i na ilustracích v knihách a zpěvnících populární dvojice Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř. O úmrtí informoval syn umělkyně Tomáš Baránek.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Botox vyřadil velbloudy ze soutěže krásy. Z kulturního dědictví je byznys

Porotci soutěže krásy velbloudů v Ománu diskvalifikovali dvacet zvířat, protože majitelé jim upravili vzhled. Kolem velbloudů se točí miliony dolarů a z klání, které má být především připomínkou beduínského kulturního dědictví, se tak stal především byznys.
před 23 hhodinami

Zemřel literární historik, pedagog a signatář Charty 77 Jaroslav Blažke

Ve věku 87 let zemřel v Brně literární historik, kritik, překladatel a středoškolský pedagog Jaroslav Blažke. Patřil k prvním stálým spolupracovníkům Rádia Proglas. Spolu s manželkou Marií podepsal Chartu 77. V době normalizace se podílel na výrobě samizdatové literatury a na pořádání bytových seminářů.
včera v 14:20

Pro filmového Pobertu je pandemie příležitostí, která dělá zloděje

Do kin vstupuje zlodějská komedie Poberta. Celovečerní debut režiséra Ondřeje Hudečka slibuje kombinaci černého humoru, satiry či krimi. Pojednává o zlodějíčkovi, který se svými kumpány přijde během pandemie na „byznysový plán“. Ve filmu hrají Matyáš Řezníček, Stanislav Majer, Václav Neužil či Denisa Barešová.
včera v 11:54

Sestra v akci má i v plzeňském muzikálu energie dost

Jako druhé v Česku uvádí plzeňské Divadlo J. K. Tyla muzikál Sestra v akci. V hlavní roli temperamentní zpěvačky, která převrátí poklidný klášterní život vzhůru nohama, se střídají členky muzikálového souboru Charlotte Režná a Eva Staškovičová. Příběh je známý z amerického filmu s herečkou Whoopi Goldbergovou.
3. 3. 2026

Internet řeší, jestli má Jim Carrey „klon“

Organizátoři francouzských filmových cen César musí vysvětlovat, že Jim Carrey není „klon“. Spekulace o náhradníkovi se objevily záhy poté, co kanadsko-americký herec převzal v Paříži čestné ocenění. Jeho vzezření se přitom odlišovalo od jeho běžné image. Problém s falešným versus pravým Jimem Carreym se už před jedenácti lety řešil i na cenách Český lev.
3. 3. 2026

Rijksmuseum „vrátilo“ Rembrandtovi obraz

Odborníci z amsterdamského Rijksmusea potvrdili pravost Rembrandtova obrazu. Malba s biblickým motivem byla napřed nizozemskému mistrovi připisována, před více než půlstoletím byla ale z jeho tvorby vyřazena.
3. 3. 2026

Když se hmota stává průhlednou na výstavě antroposofistů

Galerie výtvarných umění v Chebu připravila výstavu Pražská antroposofická moderna 1907–1953. Samotná instalace stejně jako opulentní monografie jsou objevné. Ne že by nebyl dostatek informací o antroposofii jako takové, ovšem až tolik se neví o výtvarných projevech antroposofistů, a navíc v Praze. A to nejen o těch před válkou, ale i za nacistické okupace a po komunistickém převratu.
3. 3. 2026
Načítání...