Cybercomics: Mafie, globalizace, počítače. Je to sci-fi?

Uherské Hradiště - „Když se podíváme kolem sebe, tak je to přesně to, co hýbe světem,“ domnívá se Klára Vojtková, představitelka hackerky Very v nové inscenaci Slováckého divadla. A o čem že je to řeč? O mafii a počítačových expertech, k nimž diváky zavede Cybercomics, divadelní adaptace stejnojmenného cyberpunkového románu Egona Bondyho.

„Otec undergroundu“ Egon Bondy, ač nebyl zrovna technofil, neměl počítač ani psací stroj, napsal v 90. letech Cybercomics, v němž mimo jiné přirozeně míchal prvky východní filozofie s materialistickou dialektikou. Groteskně ironická antiutopie o tom, kam může lidstvo přivést korupce a globalizace zločinu, neztrácí ani po téměř dvaceti letech podle tvůrců inscenace na aktuálnosti.

„Bondy to napsal v roce 1996 jako sci-fi, které se má odehrát v roce 2046. Člověk, když se nad tím zamyslí, tak s hrůzou zjišťuje, že už se to děje teď, v roce 2013. Pro mě je v tom takový apel: 'Člověče, podívej se, kam ten svět spěje.' A vůbec to není pěkné, kam spěje. Pokud s tím něco rychle neuděláme, nedopadneme dobře,“ obává se Jakub Maceček, režisér Cybercomicsu v dramatizaci Romana Sikory.

  • Cybercomics / Klára Vojtková autor: Zdeněk Němec, zdroj: ČTK
  • Cybercomics / Jitka Josková autor: Zdeněk Němec, zdroj: ČTK

Hlavní hrdinka Vera se živí jako prvotřídní hacker, jednoho dne ji na tajnou práci najme globální mafiánská firma, čímž se Vera záhy ocitne na seznamu lidí určených k likvidaci. Na příběhu je podle tvůrců zásadní především cesta, během které hrdinka poznává nové lidi a především pak zločineckou síť, na níž jsou založeny celosvětová společnost a hospodářství. Román i hra totiž ukazují, kam by lidstvo mohlo dojít, pokud jedinci nebudou používat rozum a nechají se semlít systémem.

Přesto prý hra nechce podávat pochmurný obraz pokleslého světa zločinu - do fúze zločinu a globální ekonomiky se trefuje v hravé a groteskní formě. „Člověk bude odcházet s nějakou beznadějí,“ předpokládá přesto Alžběta Kynclová, která hraje Veřinu učitelku Liu. V dalších rolích se představí Zdeněk Trčálek, Jitka Josková, Anna Pospíchalová nebo Pavel Majkus. Poprvé 19. ledna.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 8 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 19 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 20 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 22 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...