Praha - Tomáš T. Kůs je vnukem básníka Josefa Hrubého a organizátorem soutěže ve slam poetry. Jeho vlastní autorská tvorba je ale méně „zábavná“. Do své poslední sbírky koncentroval vinu a relativitu lidských činů a jejich následků.
Nevinní jsou Kůsovou čtvrtou knihou básní. Debutoval sbírkou Teplo zima milovat v roce 2002. Následovaly Příbytky v roce 2005 a o čtyři roky později Spižírna. Každá jeho kniha má jednotící linku, v té nejnovější jej zajímá vina lidská i osobní - je vtipnou shodou okolností, že se tiskla v pankrácké věznici.
„Je o přístupu k životu, o tom, jak se dá všechno obelhávat, o tom, jak nakonec musíte přijít zase sám k sobě,“ uvedl ke sbírce autor. Inspiraci čerpal na literární stáži v Lotyšsku, kde pět týdnů psal u moře.
Každou ze svých sbírek prý brousí i několik let. „Poezie je pro mě osobní vidění světa, které se snažím uchopit skrze jazyk a ten se tím povyšuje a kultivuje. Zajímavé na tom procesu je, že je vždycky trochu nedokonalý a člověk se snaží z té nedokonalosti vykřesat dokonalost. Jsem zvyklý dělat každou knížku čtyři pět let, přitom je tam necelých padesát básní. Sám se sebou se hádám o každou slabiku, každé písmeno,“ přiznal.
Nevinní vyšli u malého nakladatelství v nákladu 450 kusů. „Budou se rozprodávat několik let, ale scéna poezie dneska taková je. Je to dost uzavřený kruh, mám pocit, že 90 procent lidí, kteří poezii kupujou, ji taky píšou nebo jsou s ní nějakým způsobem profesně spjatí,“ domnívá se Kůs. Ale dodává: „Nemá cenu žehrat nad tím, že poezii nečtou davy. Prostě je v Čechách věcí pro pár fajnšmekrů, ale ti lidi ji zase mají rádi.“
