Čtvrtá mocnost aneb Když si Babelsberg hraje na Hollywood

Současná zkorumpovaná, mafiánská, drsná a politickými intrikami prolezlá Moskva, město, kde to lidi se špatnou pověstí dotáhnou daleko. Chlapi tu nežijí moc dlouho, a holky proto nechtějí ztrácet čas a jdou rovnou na věc. Váš život tu může být (když na to máte) jeden velký, nepřerušovaný mejdan. Anebo skončit, když máte smůlu a najdou vás s podříznutým krkem mezi popelnicemi v postranní uličce, anebo smetou to, co z vás zbylo po výbuchu teroristické nálože, do černého pytle. Kompromisem mezi těmito krajnostmi je vězení. Jenomže ruské vězení je jednosměrná žumpa! Dostat se do něj je brnkačka, dostat se ven (aniž by to bylo nohama napřed) je hodinářská práce, která hlavně předpokládá mít správné kontakty na čečenské separatisty i kremelské tajné služby. Německý specialista na bulvár, novinář Paul Jensen, jestli přežije, by o tom mohl vyprávět…

Původně sem přijel dát do pucu bulvární plátek Moscow Match – což rozvinutou větou řečeno znamenalo trochu marketingově pracovat a hodně chlastat a čile klátit poddajné ruské krasavice, tedy rozhodně džob na plný úvazek. A Paul si ho hodlá užít! Táta tu v téhle branži kdysi natáhl brka, protože příliš věřil na ideály. Nikdy si s ním moc nerozuměl a je rozhodnutý, že nebude takový trouba jako on, nebude mít bobky z toho, jak zachránit tenhle prohnilý svět, ale soustředí se hlavně na to, jak si v něm dát pořádně do nosu. Pro člověka s tímhle životním postojem je Moskva město zaslíbené. A krásná Katja, kterou tu sbalil (nebo snad spíš ona jeho?), je vzrušující bonus navíc.

Jenomže Rusko (stejně jako v tomto případě německý thriller točený v angličtině) je na křižovatce. Za demokratickými frázemi kremelských bosů číhá „stará dobrá a nezničitelná škola“, která se s ničím moc nemaže, co jí stojí v cestě, zamázne, co by ji mohlo ohrozit, přirdousí a teď zrovna soustředěně maká na tom, aby byly přijaty daleko ostřejší protiteroristické zákony, které by jí dávaly daleko větší pravomoce, k daleko radikálnějším zákrokům.

Takhle jednoduchá přímá úměra to je, a kdo by do ní chtěl hodit vidle, půjde do lochu nebo rovnou do penálu. Paul Jensen sem rozhodně nepřijel proto, aby tu dával věci do pořádku, míchal se do vysokých politických her, a k Čečencům začal mít nějaký vztah až poté, když ho ve společné cele nechali vyspat na kusu balícího papíru a nedali mu krvavě přes držku, na což to zpočátku vypadalo. „Jsem tu omylem,“ snaží se jim slušně vysvětlit svoji situaci – „To my ne!“ hlásí se Čečenci hrdě ke svým teplákům a vám je jasné, že tohle bude jedna z výživnějších kapitol tohoto spektáklu. Jenomže vykládejte něco o omylu brouskům z tajných služeb, když si vás už jednou zařadili do kartotéky a označili jako terč…

Rodák z Hannoveru Denis Gansel patří mezi výrazné současné němeké režiséry střední generace, profilující se zejména na válečné tematice (viz Napola: Hitlerova elita nebo Náš vůdce). Sem tam pak předhodí divákům něco, co by od něj nečekali, jako byla teenagerovská taškařice se slibným titulkem Holky to chtěj taky či současný (politický?) thriller Čtvrtá mocnost. Zatímco v prvním případě se zabývá hledáním ztraceného orgasmu, ve druhém hledá přijatelnou cestu, jak na německý thriller (který sice není bůhvíco, ale je prostě německý) nasadit americký mustr. Ani v jednom z těchto dvou případů se to nijak skvěle nevyvedlo.

Moskva podle Gansela je zjevnou metaforou na současné ruské poměry a místem, kde se může stát prakticky cokoli, když si to mezi sebou rozdávají nabuzení Čečenci, ruské tajné služby a političtí, totalitní kmotři, kteří nemají žádné zábrany a nebudou mít nikdy dost nahrabáno. Kdo se zamotá do tohoto soukolí, bude nemilosrdně semlet, což akutně hrozí vydřenému Paulovi, který se nechal přece jen trochu vybudit aktivistkou Katjou, napsal jeden angažovaný nekrolog a vzápětí dostal pořádně přes krovky.

Ve scénáři, kde jsou účelově naskládány symptomatické dobové reálie (veřejná vražda příliš svobodného žurnalisty, všudypřítomnost všemocné tajné policie, bezvýchodnost ruského žaláře, diktatura mocných, přelakovaná líbivými demokratickými slogany, mučení čestných Čečenců a spiknutí stínů, dirigujících téměř vše ze zákulisí), to není zas tak špatně vymyšleno. Jednotlivé epizody, kterými Paul prochází, mají svoji logiku a každá i svoji (malou) pointu, jenom jim chybí silnější ústřední leitmotiv, který by je držel více dohromady a dával tak Čtvrté mocnosti sevřenější a konzistentnější charakter.

S evidentní snahou přiblížit se hollywoodskému narativnímu stylu je tu akčně manifestováno, jak (těžce) se žije německému novináři ve stigmatizované Moskvě, kde ožívají „zmutovaní“ staří nepřátelé a všeobjímající totalita rdousí každý svobodný projev. Navzdory proklamované fiktivnosti prostupuje celým opusem snaha dodat mu atmosféru reálně žitého a autenticky ukotveného. Ústřední protagonista, v podání koncentrovaného Moritze Bleibtreua, věrohodně paří na bujarých moskevských mejdanech, vyděšeně bojuje o svůj život a se znovunalezeným synovským vztahem se vrací po stopách svého otce.

  • Čtvrtá mocnost zdroj: Film Europe http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/47/4623/462247.jpg
  • Čtvrtá mocnost / Moritz Bleibtreu zdroj: Film Europe http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/47/4623/462243.jpg
  • Čtvrtá mocnost / Moritz Bleibtreu zdroj: Film Europe http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/47/4623/462245.jpg
  • Čtvrtá mocnost / Kasia Smutniak a Moritz Bleibtreu zdroj: Film Europe http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/47/4623/462244.jpg

Jeho osudová, moskevská známost Kasia Smutniaková se ze všich sil snaží ustát roli „femme fatale“, populární Max Riemelt být cool a stále charismatický jugoslávský veterán Rade Šerbedžija nostalgicky připomene dobu své slávy ze sedmdesátek. Akce (když k ní dojde) je svižná, občasná klišé se dají skousnout a didaktická společenská kritika je obroušena místy i docela napínavým thrillerovým balením, které ještě umocňuje chladná kamera zkušeného Daniela Gottschalka.

Na to, že se Čtvrtá mocnost tváří jako německý export určený mezinárodnímu publiku, tenhle varovný thriller o novináři ve stínu ničím neomezené politické moci místy trochu těžkopadně předstírá, že pádí vpřed a více irituje a znepokojuje, nežli relaxuje a baví. A také vzbuzuje (bohužel zřejmě oprávněný a nijak příjemný pocit), že je tenhle divný svět ještě větší hajzl, než jsme si původně mysleli.

DIE VIERTE MACHT / ČTVRTÁ MOCNOST. Německo 2012, 110 min., české titulky, od 15 let, 2D. Režie a scénář: Denis Gansel. Kamera: Daniel Gottschalk. Hudba: Heiko Maile. Hrají: Moritz Bleibtreu (Paul Jensen), Kasia Smutniak (Katja), Max Riemelt (Dima), Rade Šerbedžija (Onegin), Mark Ivanir (Aslan). V kinech od 25. dubna 2013

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel herec James Van Der Beek. Proslavil ho seriál Dawsonův svět

Po boji s rakovinou ve středu zemřel americký herec James Van Der Beek, známý především jako Dawson Leery ze seriálu Dawsonův svět. Bylo mu 48 let. O úmrtí informují agentury s odvoláním na umělcovu rodinu.
před 1 hhodinou

Britney Spearsová prodala práva na svou hudbu za 200 milionů dolarů, píše BBC

Americká popová zpěvačka Britney Spearsová prodala práva na veškerou svou hudební produkci nezávislému hudebnímu vydavatelství Primary Wave za zhruba dvě stě milionů dolarů (asi čtyři miliardy korun), informoval web BBC. Prodej se podle serveru uskutečnil již koncem loňského roku, podrobnosti ohledně transakce a přesná cena ale nebyly zveřejněny.
před 5 hhodinami

Josef Šíma viděl neviděné. A pak je namaloval

O významné české malíře nebyla nouze, ovšem co o ty světové? To už aby člověk pohledal. Jedno nezpochybnitelné jméno však máme: Josef Šíma. A každý, kdo by o tom snad pochyboval, může se nechat přesvědčit na výstavě Mezisvěty, připravené Západočeskou galerií v Plzni pro výstavní síň Masné krámy. Je připomenutím první poúnorové výstavy, již pro plzeňskou galerii v roce 1964 uspořádala Anna Masaryková.
před 8 hhodinami

Cibulka a Jagelka se s Klempířem neshodli. Mají se ale sejít znovu

Moderátor Aleš Cibulka a moderátor, dabér a herec Michal Jagelka sdělili, že se při úterním jednání s ministrem kultury Oto Klempířem (za Motoristy) v jednotlivých tématech neshodli. Probírali mimo jiné poplatky za televizi a rozhlas nebo Klempířovu někdejší spolupráci se Státní bezpečností. Diskuze nicméně byla podle dvojice umělců korektní. Před prázdninami by se měli s ministrem sejít znovu, řekli po setkání.
včera v 19:07

Devadesátník Smoček napsal hru o tom, co má v životě smysl

Spoluzakladatel Činoherního klubu Ladislav Smoček napsal novou hru. Třiadevadesátiletý režisér a dramatik nastudoval na této pražské scéně inscenaci Hermína. Do hlavních rolí obsadil Andreu Černou, Ondřeje Vetchého nebo Vladimíra Javorského.
včera v 16:13

Divadla vítají růst platů. Někteří zřizovatelé s tím nepočítali

Divadlům kvůli navýšení platů v kultuře chybí ve schválených rozpočtech na letošní rok miliony korun. Vláda chce pracovníkům v kultuře od dubna zvýšit platy o devět procent. Zřizovatelé, případně poskytovatelé dotací, s navýšením sice počítali, nikoli však v takovém rozsahu.
včera v 08:00

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
9. 2. 2026

Katar chce být i kulturním centrem, peníze na to má

Největší světový organizátor veletrhů moderního a současného umění Art Basel rozšířil svou franšízu na Blízký východ. V katarském hlavním městě Dauhá skončil před pár dny vůbec první ročník této akce. Podle znalců trhu s uměním může oblast Perského zálivu kompenzovat poklesy prodejů na západních trzích. A zároveň veletrh potvrzuje snahy katarské metropole stát se předním kulturním centrem.
9. 2. 2026
Načítání...