Praha - Největší rukopisná kniha na světě Codex gigas ještě v Česku zůstane. Do konce března švédská vláda povolila prodloužit její pobyt v Národní knihovně, přesto kvůli špatným informacím o konci výstavy lidé začali rušit své rezervace.
Ivo Mirošovský, vedoucí Galerie Klementinum, konkretizuje příčiny rušení rezervací: „Těch důvodů může být více. Jednak si myslím, že v tom svou úlohu sehrály vánoční svátky, ale také to, že se zdražuje, jedním z důvodů je i to, že některá média uveřejnila ukončení výstavy.“
Expozici, ve které se návštěvníci seznámí nejen s originálem Codexu, ale i výrobou knih ve 14 století, doplňuje také maketa bible. Má stejné rozměry, vazbu a podobný počet stran jako originál. Se 78 kg je dokonce o tři kilogramy těžší a na rozdíl od originálu v ní lze i listovat.
"Je to maketa zdařilá, v podstatě obsahuje i stránky, které normálně vidět nejsou, protože originál je otevřen na dvou nejdůležitějších stránkách, tam, kde je ďábel a kde je Jeruzalém. Ale díky maketě se můžeme přesvědčit, že Codex gigas je bohatá kniha, jak co se týká iluminací, tak i struktury písma," dodává Mirošovský.
Originál a kopie jsou v Národní knihovně k vidění do začátku března. Od začátku roku 2008 se na jejich prohlídku lze přihlásit i přes internet.
Codex gigas, neboli Ďáblova bible, je unikátní nejen svou velikostí, ale i obsahem. Latinsky psaná kniha zahrnuje 14 textů včetně celé bible či Kosmovy kroniky české. Navíc ji zdobí ojedinělá iluminace - iniciály v červené, modré, žluté nebo zelené, místy zlaté barvě.
Obsah Ďáblovy bible:
- záznam tří abeced - hebrejské, řecké a latinské; později byla připsána hlaholice a cyrilice
- Starý zákon (prvních 118 stran)
- dva spisy historika Josepha Flavia
- takzvané Origines, tedy 20 knih etymologií (etymologie = nauka o původu a vývoji slov), jež před svou smrtí v roce 636 dokončil sevillský biskup Isidor
- Úvod do fyziologie - Rozpravy o lidském těle a jeho nemocech a Rozpravy o oku - dvě vědecká pojednání Galénových rozprav o lidském těle
- Nový zákon (strany 253 až 286) s úvodem svatého Jeronýma
- Penitenciál - podrobný návod pro zpovědníky
- vyobrazení skoro půlmetrové barevné postavy čerta (strana 290)
- magické zaklínací lékařské formule k zahánění padoucí nemoci, zimnice či k vypátrání zloděje
- Chronica Bohemorum (Kronika česká) děkana pražské kapituly Kosmase (strany 294 až 304)
- osm dalších, později odstraněných listů, pravděpodobně obsahovalo řeholní pravidla benediktinského řádu
- seznam členů bratrstva podlažického kláštera
- benediktinský kalendář doplněný podlažickým nekrologem se jmény zemřelých osob (celkem 1635), na které se má vzpomínat při klášterních modlitbách
- přehled dnů, na které v průběhu dalších let připadnou Velikonoce.
