Zrekonstruovaný objekt Národního muzea se návštěvníkům otevře už napřesrok velkou československou výstavou, stálých expozic se ale dočkají až o rok později. Trojice architektů v současnosti pracuje na koncepci nové prezentace přírodovědných sbírek a ředitel muzea Michal Lukeš slibuje, že spíš než zahlcující přehlídka vitrín na návštěvníky čekají příběhy ze světa fauny.
Co odvypráví příroda. Národní muzeum chystá moderní expozici, nejen s velrybou
3 minuty
Reportáž: Přípravy nové přírodovědné expozice Národního muzea
Za neformální symbol stálé přírodovědecké expozice Národního muzea desítky let platila dvaadvacetimetrová kostra plejtváka myšoka, zavěšená u stropu jednoho z výstavních sálů – a aby se do muzea vůbec vešla, musela přijít o několik ocasních obratlů.
Se slavnou kostrou jednoho z největších savců planety vizualizace nových výstavních prostor počítá i nadále. Ráz expozice, která Pražanům i návštěvníkům z jiných míst republiky nabízí vhled do pestrosti světové fauny, by se ale po skončení stávající rekonstrukce měl výrazně proměnit.
„Největším tahákem budou příběhy. Nechceme vystavovat přírodu od myši po slona, ale chceme vyprávět příběhy přírody, jako například příběh evoluce. Tak zní i zadání. Návštěvník by si neměl jenom prohlížet předměty, ale dozvědět se víc i třeba zábavnou formou,“ uvádí generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš.
Nepoučovat, ale inspirovat
Novou podobu přírodovědeckých expozic má určit trojice architektů tvořená Janem Albrechtem, Danielem Křížem a Renatou Slámkovou. „Národní muzeum je největší neorenesanční stavba na našem území a do jeho neorenesanční mřížky vkládáme moderní muzeum jednadvacátého století. To je ve stručnosti koncepce naší práce,“ uvádí Kříž.
Už nyní se počítá s tím, že součástí stálé přírodovědecké expozice budou dvě procenta z obsáhlého depozitáře Národního muzea. „Jednotlivé expozice i celé muzeum by měly především inspirovat, neměly by poučovat. Nicméně musíme myslet jak na běžného návštěvníka, tak by si tu své měl najít i badatel,“ doplňuje Slámková.
Vizualizace nové přírodovědné expozice Národního muzea
Na nové expozice jde půl miliardy
Rekonstrukce historické budovy Národního muzea, jejíž součástí je i stavba spojovacího tunelu s budovou někdejšího Federálního shromáždění, začala v druhé polovině roku 2015 a dokončená by měla být příští rok.
Plány počítají s tím, že nové expozice (mj. o moderních dějinách) v obou objektech zaberou 15 tisíc čtverečních metrů výstavní plochy a vyjdou na půl miliardy korun – a z toho dvě pětiny právě na prezentaci příběhu přírody. „Spousta věcí, jako vitríny, se budou nakupovat pro celé muzeum. Ale kdybych to měl odhadnout, tak bych tipoval, že na přírodovědeckou expozici půjde asi čtyřicet procent z rozpočtu,“ uvádí Lukeš.
Návštěvníkům se muzeum otevře u příležitosti oslav 100. výročí vzniku Československa a 200. výročí od založení instituce. První výstavou bude „federální“ výstava věnovaná sto letům soužití Čechů a Slováků. Stálých expozic, včetně té přírodovědné, se muzeum dočká ve druhé polovině roku 2019.
Za novorenesanční budovou Národního muzea z roku 1891 stojí architekt Josef Schulz, tvůrce Rudolfina a autor rekonstrukce vyhořelého Národního divadla. Stejně jako na zlaté kapličce se také na objektu pojímaném jako chrám vědy a umění podíleli umělci z generace Národního divadla – mimo jiné malíři Vojtěch Hynais a Václav Brožík.
Stavbu s monumentálním Pantheonem poškodily boje na konci druhé světové války i sovětská invaze v srpnu 1968; stopy po střelbě byly ve sloupech v průčelí patrné následujících pět dekád. Na stavu dominanty Václavského náměstí se následně podepsal také dopravní ruch na pražské magistrále, která objekt obemkla na sklonku 70. let.
O rekonstrukci historické budovy rozhodla vláda už v roce 2006, opravené muzeum by se mělo veřejnosti znovu otevřít v den stého výročí vzniku Československa, 28. října 2018.
Národní muzeum