Co je pravda? V plzeňské novince má každý „voyeur“ tu svou

Nahrávám video

Zvědavost je přirozenou lidskou vlastností, zvláště když se týká života druhých. Ale kde má tenhle voyeurismus hranice? A co je iluze a co skutečnost? Odpovědi hledá novinka plzeňského Divadla J. K. Tyla. Hru Každý má svou pravdu od italského nobelisty Luigiho Pirandella tvůrci charakterizují jako metafyzickou grotesku.

Pan Ponza a paní Frollová, migranti ze Sicílie, způsobí velké pozdvižení na jednom maloměstě, kde se ocitnou jako přistěhovalci. Místní se dokonce neostýchají stát se morálním soudcem nových sousedů.

Voyeuři cizích příběhů

„Lidé přestávají mít schopnost oddělování faktu a toho, co se za skutečnost jen vydává,“ podotýká dramaturg Zdeněk Janál, proč plzeňská scéna sáhla po sto let starém textu. Aktuálnost mu podle Janála v době sociálních sítí dává všudypřítomné sdílení cizích příběhů, jejichž se stáváme voyeury. Přitom sotva umíme rozeznat fake news a fakta, obává se dramaturg.

„Ten problém je stále palčivější,“ souhlasí režisér inscenace Mikoláš Tyc. „Zatímco Pirandello hru napsal jako metafyzickou úvahu na téma, co můžeme zjistit, dneska je opravdu reálným problém, co můžeme zjistit.“

Za duchaplnou renesanci

Pirandellova díla bývají nevypočitatelné až absurdní příběhy plné zvratů. K psaní divadelních her se tento italský básník a prozaik dostal až jako zralý autor a postupně začal psát hlavně pro divadlo. Nobelova cena mu byla udělena v roce 1934, dva roky před jeho smrtí, za smělou a duchaplnou renesanci dramatického a scénického umění.

Hra Každý má svou pravdu, překládaná také jako Je to tak (když myslíte…), byla jeho prvním významným dramatem. V Čechách se ale příliš neujala. Po pražské premiéře v roce 1926 se znovu hrála až v šedesátých letech, v době oslabení komunistické cenzury. Další velkou inscenaci nastudovalo pak v roce 1992 Národní divadlo.

Každý má svou pravdu (Divadlo J. K. Tyla)
Zdroj: Divadlo J. K. Tyla/Irena Štěrbová

„Není u nás příliš uváděná,“ připouští o hře Janál, „ale on v poslední době není uváděn ani Luigi Pirandello. Jeho dramatika je velice složitá, zvláště pro inscenátory. Hledají, jakým způsobem se jeho her chopit.“

Jak se jeho díla chopili v Tylově divadle, může plzeňské publikum zjistit při nejbližších reprízách 12. a 26. února.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
před 3 hhodinami

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
včera v 09:03

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
24. 6. 2026

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
24. 6. 2026
Načítání...