Praha - Recitování veršů Jaroslava Seiferta pomohlo prý slovenskému herci Ladislavu Chudíkovi, aby se naučil dobře česky. S českým básníkem si Chudík od roku 1973 dopisoval. Jejich společná korespondence vyšla pod názvem Tichý dvojhlas ve slovenském nakladatelství PRO. Chudík, který v těchto dnech slaví 88 narozeniny, představil knihu v Praze.
„Měl jsem 49 let, když jsem napsal první dopis dvaasedmdesátiletému Seifertovi. Měl jsem zábrany, nechtěl jsem obtěžovat, ani se vtírat nebo vnucovat… Chtěl jsem jen poděkovat a potěšit ho důkazem, co všechno poezie dokáže a způsobí,“ napsal Chudík v předmluvě prvního vydání dopisů v roce 1993.
Nebýt vztahu k poezii, nikdy bych nezvládl jazyk
„Miloval jsem jeho verše, jeho filozofii, jeho básnický svět, který měl v sobě. On mi pak uvěřil a z toho vzniklo to přátelství,“ uvedl slovenský herec. Podnětem pro napsání prvního dopisu prý byla zmínka o Seifertových sedmdesátinách v tehdejším Rudém právu. „Připomněli to jen maličkou zprávou. Když má ale takovýhle básník sedmdesát, nedá se to takhle odbýt. To se nedělá,“ zavzpomínal dnes Chudík.
Seifertovy verše prý kdysi recitoval nahlas celé hodiny. „Je možné říct, že nebýt mého vztahu k vám, k vaší poezii, nikdy bych nezvládl jazyk, výslovnost,“ napsal v roce 1973 Chudík básníkovi. „Jen vašim veršům můžu děkovat, že jsem se naučil natolik česky, že mi režisér (Otakar) Vávra svěřil roli Bogára ve filmu Nástup,“ psal herec. To, že šlo o budovatelský snímek, pro režim tehdy nepohodlný Seifert nijak nekomentoval.
První Seifertovu báseň se prý Chudík naučil asi ve dvaceti letech. „Byla to Píseň novoroční. Později jako voják jsem miloval Romanci o víně,“ svěřil se herec svým příznivcům, kteří si přišli do pražského knihkupectví Luxor pro jeho podpis.
Plytký a banální Dietl
Ale nejen herec o básníka i básník se živě zajímal o herce. Z dopisů vyplývá, že Seifert sledoval například seriál Nemocnice na kraji města, kde hrál Chudík jednu z hlavních rolí. „Pozorně sleduji Nemocnici. A moc se mi v ní líbíte. Váš výkon zasluhoval by si však lepší text, než Vám poskytuje plytký a banální (Jaroslav) Dietl,“ zhodnotil seriál Seifert.
Česky a slovensky psané dopisy doplňují v knize méně známé fotografie a ilustrace Oldřicha Kulhánka a Vladimíra Gažoviče. Ve středu se Chudík setká se svými příznivci na autogramiádě v divadle Černá labuť. Ve Slovenském institutu v Praze bude pak ve čtvrtek společně se svou manželkou Alenou prezentovat její knihu pohádek Majdalenka na zahrádce.
Vztah Chudíka se Seifertem byl spíše formálně vstřícný. „Není to korespondence, ze které bychom cítili, že jsou to dva přátelé, kteří řeší v oblasti kultury a života stejné problémy,“ říká Pavel Janáček, ředitel Ústavu pro českou literaturu AV.
Dcera básníka Jana Seifertová-Plichtová dodává: „Tatínek dostával denně množství dopisů a na každý dopis odpovídal. Máme čtyřicet takových archivních krabic korespondence. O tom, že si dopisuje s panem Chudíkem, nehovořil.“ V Seifertově vile na pražském Břevnově se herec s básníkem osobně setkali jedinkrát v roce 1985. O několik měsíců později Jaroslav Seifert zemřel.
