„Chtěl jsem si zahrát prince,“ přiznává Budař. Mamánkovi v jeho filmové pohádce táhne na čtyřicet

Jan Budař na podzim uvede do kin pohádku Princ Mamánek. Ve své celovečerní režijní prvotině si zahrál i titulní roli – rozmazleného téměř čtyřicátníka Ludvíka, kterého donutí dospět, až když ho „tatík vykopne z baráku“. V roli královny se po bezmála třiceti letech vrací před kameru Jana Nagyová, známá jako princezna Arabela.

Dřív, než ve filmu stihl příběh vyjít v knižní podobě – s ilustracemi Jana Budaře. Jako filmovou pohádku Budař Prince Mamánka nejen napsal, ale také natočil, složil k ní hudbu a v titulcích je uveden i jako producent.

„Stal jsem se producentem vlastně omylem, protože jsem obcházel české producenty, ale buď neměli čas, nebo to nebylo pro ně, nebo naopak já jsem vyhodnotil, že to nebude pro ně,“ vysvětluje Budař. Od myšlenky na zfilmování pohádky po první klapku uteklo šest let. Realizace Budařova scénáře se podařila i díky zapojení České televize.

Režírovat sám sebe byl životní zážitek

Princ Mamánek je Budařův celovečerní režijní debut. Navíc si uložil nelehký úkol režírovat i sám sebe v hlavní roli. „Je to dvojí práce, ale zároveň nesmírně tvůrčí. Pro mě rozhodně životní zážitek,“ říká.

Protahování příprav podle Budaře nemohlo postavě Prince Mamánka uškodit. Jak přezdívka hlavního hrdiny napovídá, je starým mládencem, jemuž se nechce opustit „mama hotel“. Mamánkovi je v pohádce devětatřicet let, je tedy jen o pár let mladší než čtyřicátník Budař.

„Toužil jsem si zahrát prince,“ přiznává v nadsázce, že i proto dědice království stvořil o něco staršího, než v pohádkách bývá obvyklé. „Myšlenka, že takový přestárlý chlapík, který nechce z baráku od maminky, se dostane takzvaně do světa, a na peripetie, které to s sebou přináší, mě velmi pobavila, začaly se na ni nabalovat další nápady. Tak vznikl příběh,“ dodal.

Návrat Jany Nagyové

Mamánek, tedy Ludvík, je donucen vydat se na dobrodružství, které by mělo být začátkem jeho proměny v samostatného dospělého muže. Společníkem na cestě je mu rytíř Hudroval z Dětenic, jehož si zahrál Ondřej Vetchý. Královské rodiče, kteří se svým rozmazleným synem postupně ztrácejí trpělivost, ztvárnili Martin Huba a Jana Nagyová. Někdejší představitelka princezny Arabely se před kameru vrátila po téměř třiceti letech.

„Role královny Ludmily mě nadchla tolik, že jsem jí nemohla odolat, hned po přečtení scénáře jsem se s ní ztotožnila. Celý měsíc před natáčením jsem měla trému, ale hned první den, v okamžiku, kdy jsem vkročila na plac a viděla kolem sebe připravený a sympatický štáb, jsem se začala cítit jako ve velké rodině,“ popsala Nagyová své dojmy z návratu na plac.

Do obsazení Budař získal také Boleslava Polívku, Veroniku Khek Kubařovou či Vladimíra Javorského. „Většině z nich jsem psal role téměř na tělo a je pro mě úžasné, že se mnou do toho šli,“ cení si režisér.

Přispět můžou i diváci

Natáčelo se během loňského září a října na několika místech Česka. Tvůrci vystřídali prostředí Pohanska na jižní Moravě, Lednicko-Valtický areál, Žehrovskou oboru v Českém ráji, skály a lesy Kokořínska nebo zámek Dětenice.

Nyní je pohádka ve fázi postprodukce, na dokončení mohou přispět i diváci prostřednictvím crowdfundingové kampaně. „Jsou to prostředky na vyladění úplného finále, jsme těsně před dokončením,“ upřesnil Budař. Výsledek diváci uvidí od 27. října v kinech.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Divadla vítají růst platů. Někteří zřizovatelé na něj ale nemají peníze

Divadlům kvůli navýšení platů v kultuře chybí ve schválených rozpočtech na letošní rok miliony korun. Vláda chce pracovníkům v kultuře od dubna zvýšit platy o devět procent. Zřizovatelé, případně poskytovatelé dotací, s navýšením sice počítali, nikoli však v takovém rozsahu.
před 41 mminutami

Umělci se Klempíře v divadle nedočkali, dva za ním půjdou na ministerstvo

Umělci, kteří pozvali ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) na pondělní veřejnou debatu do pražského divadla Palace, akci po 16:00 ukončili. Klempíř se nedostavil. Moderátoři Aleš Cibulka a Michal Jagelka jako dva z těch, kteří ministra zvali, však přijali jeho pozvání k úterní debatě na resortu za zavřenými dveřmi. S Klempířem chtějí mluvit hlavně o budoucnosti Českého rozhlasu.
před 14 hhodinami

Katar chce být i kulturním centrem, peníze na to má

Největší světový organizátor veletrhů moderního a současného umění Art Basel rozšířil svou franšízu na Blízký východ. V katarském hlavním městě Dauhá skončil před pár dny vůbec první ročník této akce. Podle znalců trhu s uměním může oblast Perského zálivu kompenzovat poklesy prodejů na západních trzích. A zároveň veletrh potvrzuje snahy katarské metropole stát se předním kulturním centrem.
před 15 hhodinami

Filmoví kritici vyzdvihli Sbormistra

Nejlepším snímkem roku 2025 je podle Cen české filmové kritiky drama Sbormistr. Získalo dvě ocenění, stejně jako snímky Otec a Letní škola, 2001.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Brejchová byla nezapomenutelnou filmovou hvězdou, shodli se herci i politici

Jako na opravdovou hereckou hvězdu a ikonu českého a československého filmu vzpomínali v sobotu herečtí kolegové na Janu Brejchovou, která zemřela ve věku 86 let. Připomněli její talent, krásu i nezapomenutelné role. Hold legendární herečce a upřímnou soustrast její rodině vyjádřili také prezident Petr Pavel či premiér Andrej Babiš (ANO). Její úmrtí po dlouhé nemoci oznámili pozůstalí v pátek.
7. 2. 2026Aktualizováno7. 2. 2026

Zemřela „česká Bardotka“ Jana Brejchová

Ve věku 86 let zemřela po dlouhé nemoci herečka Jana Brejchová, oznámila její dcera Tereza Brodská podle serveru iDNES. Svoji první filmovou roli dostala už ve třinácti letech a brzy se zařadila mezi nejvýraznější a nejobsazovanější české filmové herečky. Pro její krásu se jí přezdívalo „česká Bardotka“. To vše přesto, že se celý život potýkala se svou plachostí a ostychem.
6. 2. 2026Aktualizováno6. 2. 2026

Kanadská zpěvačka podpořila americké olympioniky a má co vysvětlovat

Kanadská zpěvačka Tate McRaeová se objevila ve videu na podporu amerického olympijského týmu. Jenže rozladila tím řadu Kanaďanů, kteří zpěvačce mimo jiné vyčítají neohrabanost takového gesta v době, kdy jsou vztahy těchto dvou severoamerických zemí poněkud napjaté.
6. 2. 2026

Vyhnaná Gerta Schnirch si nese své trauma i ve filmu

Dvoudílný televizní snímek Gerta Schnirch podle knihy Kateřiny Tučkové se dotýká odsunu Němců z poválečného Československa. Vznikl v mezinárodní koprodukci, do níž se mimo jiné zapojila Česká televize a stanice HBO, kde je dramatický příběh nyní k vidění.
6. 2. 2026
Načítání...