Cesta k hororu bývá dlážděna soucitem

Nahrávám video
Netrpělivost srdce v Národním divadle
Zdroj: ČT24

Skutečný horor lidského srdce prožívá Národní divadlo. Tamní činohra připravila první českou dramatizaci románu rakouského spisovatele Stefana Zweiga z roku 1938. Netrpělivost srdce zpracoval umělecký šéf činohry Daniel Špinar s Radúzem Máchou a Pavlínou Štorkovou v hlavních rolích.

Pro dramatizaci si Špinar osmdesát let starý příběh o tragédii soucitu vybral i proto, že ho prý v mládí zásadně ovlivnil. „Zachránil mě před situacemi, které mě možná v životě čekaly, protože jsem si právě tehdy palčivě uvědomil, že když člověk si zahrává s falešným soucitem, chtěním zavděčit se ostatním, že to může špatně skončit. Řekl jsem si: Tady se zastav, z toho se pouč, protože ti jinak tvůj život nebude patřit,“ svěřil se Špinar. 

Netrpělivost srdce je příběhem ochrnuté Edity a jezdeckého poručíka Antona. Ve snaze napravit faux pas, kterého se dopustil, když dívku vyzval k tanci, se Anton zaplétá do soucitných gest, až v Editě vzbudí lásku. On sám ji ale necítí. 

„Uvnitř má své pocity jakž takž spořádané, ale neumí je říct lidem. Neumí nahlas říct, co chce, a hlavně neumí říkat ne,“ nastiňuje poručíkovu tragédii jeho představitel Radúz Mácha. Zaplétá se do soucitu a ztrácí se sám v sobě i ve vlastních lžích. „Každý z nás má k postiženým soucit, ale zároveň nevíme, jakým způsobem se k nim máme chovat,“ podotýká herečka Jana Stryková, proč si poručík dobrými úmysly dláždí cestu do pekel.

Zweigův román se v Česku zatím dočkal dvou televizních zpracování. V sedmdesátých letech si tragédií soucitu prošli Magda Vášáryová a Juraj Kukura, o dvacet let později Lukáš Vaculík a Tereza Brodská.

Daniel Špinar románovou předlohu upravil v temný, místy až hororový příběh. „Stefan Zweig je trochu delikátní autor. Takový sachr. Zweig, to je hotel Budapešť, Franz Josef a tak dále. Jeho příběh je situován do doby ještě před první světovou válkou, i když to není v románu úplně zásadní. Snažil jsem se vytvořit takovou rakouskou hororovou grotesku,“ upřesnil režisér. 

Národní divadlo poznává následky Netrpělivosti srdce od 8. listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Filmové premiéry: Spasitel, Tajný agent či Při zemi

Co nového promítají kina? Ve sci-fi Spasitel závisí záchrana Země na učiteli přírodopisu v podání Ryana Goslinga. Na Oscara nominovaný snímek Tajný agent se vrací do doby, kdy v Brazílii vládla vojenská diktatura. Šanci na Oscara mělo i komorní drama Hlas Hind Radžab o záchraně šestileté dívky uvázlé uprostřed bojů v Gaze. Ve filmu Tanec s medvědem stojí manželský pár, ztvárněný Pavlou Gajdošíkovou a Kryštofem Hádkem, před rozhodnutím týkajícím se ještě nenarozeného dítěte. Poeticky natočený český dokument Při zemi přibližuje přírodu a jednotlivce, kteří se jí snaží pomáhat. Dokument je v premiérách zastoupen i maďarským snímkem 80 rozlícených novinářů. Investigativně sleduje tým žurnalistů soupeřících s autoritářským režimem.
před 1 hhodinou

Kauza Sbormistr otvírá debatu o zfilmování reálných osudů, říká šéf producentů

Natáčení podle reálného osudu má rozměr legislativní i etický, uvádí předseda Asociace producentů v audiovizi Vratislav Šlajer. V pořadu 90’ ČT24 mluvil obecně, podnětem k tématu bylo předběžné rozhodnutí soudu ohledně snímku Sbormistr. Šlajer považuje za pozitivní, že budí diskusi o zpracování reálných osudů.
před 1 hhodinou

„Panna Maria ze Szopienic“ zachraňovala olověné děti. O hrdinství čtyřicet let mlčela

Panna Maria ze Szopienic nebo slezská Erin Brokovich - to jsou dvě přirovnání, která se používají v souvislosti s polskou pediatričkou Jolantou Wadowskou-Król. Hrdinka nového seriálu platformy Netflix Olověné děti zachránila v podstatě tajně až skoro ilegálně stovky dětí před vážnými zdravotními problémy. Ty jim způsobovala otrava olovem z hutí v polských Szopienicích. To se ovšem nelíbilo komunistům, a tak Wadowská za své hrdinství tvrdě zaplatila. A svůj příběh držela v utajení - až dokud ho neobjevila její vnučka a o několik let později i filmaři.
před 6 hhodinami

Novináři tvrdí, že odhalili identitu Banksyho. Všichni ji ale znát nechtějí

Agentura Reuters tvrdí, že ví, kdo je Banksy. Pečlivé pátrání její redaktory dovedlo k streetartovému umělci, jemuž se už několik desetiletí daří svou identitu skrývat. Díla tohoto fantoma, komentující břitce sociální či politickou situaci, se „zničehonic“ objevila na řadě míst světa a v aukcích se prodávají za miliony liber. Odhalení Banksyho zní jako senzace, někteří si ale myslí, že by v anonymitě měl dál zůstat.
před 19 hhodinami

Soud předběžným opatřením zakázal televizní vysílání Sbormistra

Obvodní soud pro Prahu 4 předběžným opatřením zakázal televizní vysílání filmu Sbormistr v Česku, sdělil Ivan David, advokát ženy, která na producenty snímku podala žalobu. V příběhu inspirovaném kauzou sbormistra souboru Bambini di Praga Bohumila Kulínského odsouzeného za pohlavní zneužívání nezletilých členek sboru se žena poznala jako jedna z obětí. Tvrdí, že film zasáhl do jejích práv na ochranu osobnosti. Producenty snímku jsou Česká televize, společnost endorfilm, innogy Česká republika a Barrandov Studio.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami

V Irsku našli relikviáře ukradené před dekádami z českého kostela

Irská policie zajistila dva pozlacené dřevěné relikviáře z 18. století, které byly podle expertů ukradeny před téměř třiceti lety z českého kostela. S odvoláním na policii o tom informoval server irské veřejnoprávní stanice RTÉ. Ten připomíná, že kostely v některých oblastech Česka byly v 90. letech častým terčem zlodějů a až nyní, po desítkách let, se některé z těchto vzácných předmětů vracejí zpět.
před 23 hhodinami

VideoOd zatýkání po undergroundovém koncertu v Bojanovicích uplynulo 50 let

Před půl stoletím začala Státní bezpečnost zatýkat účastníky undergroundového koncertu v Bojanovicích. Ve vazbě jich skončilo dvacet dva. O tři měsíce později následoval soudní proces. Akce komunistické Státní bezpečnosti proti undergroundovému hnutí v bývalém Československu vyvrcholila odsouzením čtyř protagonistů v září 1976. Konkrétně šlo o Vratislava Brabence, Ivana M. Jirouse, Svatopluka Karáska a Pavla Zajíčka. Událost tehdy sjednotila disidenty a nepřímo vedla ke vzniku Charty 77.
17. 3. 2026

Útoky na Írán ničí památky. Režim toho zneužívá, říká íránistka

Válka na Blízkém východě přináší lidské a ekonomické ztráty, ale dotýká se také kulturního dědictví. Poničen už byl Golestánský palác v Teheránu či historické centrum Isfahánu. Právě Írán má v regionu na svém území nejvíc památek zapsaných na Seznamu světového dědictví UNESCO. To vyzývá k jejich ochraně v celém regionu.
17. 3. 2026
Načítání...