Český režisér s vietnamskými kořeny točí o generačním nedorozumění. Bez večerek a sentimentu

V Česku vzniká hraný film, který chce nabídnout poučený vhled do rodinného života vietnamské komunity u nás bez zbytečných stereotypů a sentimentu. Jako svůj celovečerní hraný film ho natáčí český režisér vietnamského původu Dužan Duong podle vlastního scénáře. Snímek Letní škola koprodukuje Česká televize.

Hlavní postava filmu Kien přijíždí na začátku milénia z Vietnamu do Prahy. V českém městě se sžívá se zcela odlišným prostředím, ale i s vlastní rodinou, která už v pro něj cizí zemi žije. Příběh je inspirován skutečnými předobrazy, z velké části odráží i vlastní zkušenosti herců.

„Přiletěl do Česka v šestnácti, já o něco dřív, ale máme dost podobných věcí. Začínáme nový život,“ srovnává svůj příběh s osudem filmového protagonisty herec Bui The Duong.

„Mám sestru, která byla nucena odjet do Čech a sžít se se mnou, s rozmazleným dítětem v Čechách, které mělo to privilegium vyrůstat s rodiči,“ přidává svou osobní zkušenost jeho herecký kolega Ngo Xuan Thang.

Improvizované generační střety

Tvůrci se ve filmu vyhýbali zobrazení Vietnamců jako provozovatelů večerek nebo pěstitelů konopí. Tématem jsou generační konflikty. „Ukazujeme příběhy příslušníků jedné rodiny – otce, prostředního syna a nejmladšího syna. Zastupují různé generace Vietnamců, kteří žijí v České republice,“ upřesnil producent Lukáš Kokeš.

Autorem scénáře je režisér snímku Dužan Duong (vlastním jménem Duong Viet Duc). Letní škola je jeho celovečerní debut a i pro většinu herců je to první zkušenost s velkým filmem. Duong na place využívá improvizaci. Chce tak dosáhnout co největší autenticity, zároveň si tvůrci dávají pozor, aby nenatočili sentimentální příběh.

„Můj scénář nečetlo moc lidí z komunity, ani většina herců. Nechávám si to tak trochu pro sebe a hodím je do určité situace. Oni mi pak řeknou: Jo, to jsem zažil před patnácti lety,“ uvedl.

Ztracené kořeny

On sám v Česku žije od čtyř let. Snímkem Letní škola pokračuje v portrétování života Vietnamců v české společnosti a generačního neporozumění mezi otci a syny.

Svůj první krátký film před téměř deseti lety nazval Mat goc, v doslovném překladu „ztracené kořeny“. Označuje se tak člen vietnamské komunity, který nectí zásady tradiční vietnamské kultury. Duong v této dokumentární fikci zkoumal, jak se na Vietnam dívají mladí Vietnamci vyrůstající v západní kultuře.

Následující dokufikce Bo Hai (v překladu Táta Hai) na každodenních situacích dokládala nedorozumění mezi majitelem večerky a jeho synem, už zcela integrovaným do české společnosti. Režisér do snímku, za nějž získal nominaci na Českého lva i Cenu české filmové kritiky, obsadil vlastního otce i bratra. Bo Hai si lze přehrát v iVysílání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Porozumění, nebo démonizace? O vraždě francouzského učitele vznikl film

Nový francouzský film L'Abandon (Opuštění) vypráví o posledních jedenácti dnech života Samuela Patyho. Učitele, jehož sťal zradikalizovaný islamista. Premiéru měl snímek mimo soutěž na festivalu v Cannes a reakce na něj, jak se dalo předpokládat, jsou rozporuplné.
před 3 hhodinami

Život hudebníka je lepší ve dvou, míní bratrské klavírní duo

Nizozemští klavíristé, bratři Lucas a Arthur Jussenovi, patří k hostům letošního festivalu Pražské jaro. Pocházejí z rodiny hudebníků a vystupují spolu od dětství. V Česku se poprvé představili před třemi lety.
před 9 hhodinami

Obrazem: „Holubička" i královna. Čím vším byla oslavenkyně Iva Janžurová

Měla jsem štěstí na báječné lidi, autory a režiséry, říká o své herecké dráze Iva Janžurová. Na kontě má stovky divadelních, filmových a seriálových rolí napříč žánry. Fotogalerie, sestavená u příležitosti osmdesátých pátých narozenin této herečky, připomíná některé z nich.
před 12 hhodinami

Na hlavě státu záleží, říká Kosatík v souvislosti s knihou o Benešovi

Edvard Beneš se zasloužil o stát, zasloužil se taky o českou povahu? Takovou otázku si v nové knize O tom Benešovi klade spisovatel a historik Pavel Kosatík. Přináší v ní kritický pohled na druhého československého prezidenta. „Nejde o to ukázat viníka, ale také o propojení s národem. Nebýt toho zásadního propojení, tak by nevykonal to, co vykonal,“ vysvětlil Kosatík v Interview ČT24, kde se ho ptala Tereza Willoughby.
včera v 16:50

Eurovizi poprvé vyhrálo Bulharsko s písní Bangaranga zpěvačky Dary

Ve Vídni se rozhodlo o vítězce mezinárodní písňové soutěže Eurovize za rok 2026 – stala se jí bulharská zpěvačka Dara, která uspěla s písní Bangaranga. Na druhém místě skončil Izrael, třetí bylo Rumunsko. Český zástupce Daniel Žižka se se skladbou Crossroads umístil na šestnáctém místě.
16. 5. 2026Aktualizováno17. 5. 2026

Na Zemi ráj neexistuje, jsme tak prohnilí, říká držitel Nobelovy ceny

Ve svých románech se zabývá tématy domova, vykořenění či kolonialismu. Držitel Nobelovy ceny za literaturu Abdulrazak Gurnah navštívil pražský veletrh Svět knihy. Nejprestižnější ocenění v oboru získal v roce 2021 jako teprve druhý laureát ze subsaharské Afriky. Je autorem knihy Ráj a v rozhovoru pro ČT24 říká, že na Zemi ráj neexistuje. Rozhovor s ním vedl Tadeáš Hlavinka.
16. 5. 2026

VideoRezignace na debatu o válce brzdí ruskou občanskou společnost, říká rusista

Souostroví Rusko ve válce proti Ukrajině je název nové knihy rusisty z Curyšské univerzity Tomáše Glance, jednoho z účastníků mezinárodního veletrhu Svět knihy. Tímto literárním počinem Glanc navazuje na předchozí publikaci Souostroví Rusko: ikony postsovětské kultury. Souvislost názvů podle něj přitom není náhodná. „To předchozí souostroví vznikalo před patnácti lety, za tu dobu se Rusko proměnilo velmi radikálně,“ řekl autor v pořadu 90' ČT24. Pojmem souostroví Glanc odkazuje na pojetí ruské identity, která není jednotná. Autor se v knize zabývá také tématem ruské umělecké scény v době války proti Ukrajině. „Kulturní pole se z velké části odvíjí tak, jako by se neválčilo,“ podotýká. „Myslím, že největší problém i pro vývoj občanské společnosti v Rusku je právě rezignace na rozhovor o válce,“ dodal Glanc. Pořad moderovali Nikola Reindlová a Jiří Václavek.
16. 5. 2026

Restaurování hrobek v egyptském Luxoru odhalilo malby z 18. dynastie

Po dokončení restaurátorských prací v hrobce Samuta v nekropoli El Chocha na západním břehu Nilu v Luxoru se znovu objevilo několik staroegyptských maleb. Fresky na stěnách komplexu zachycují výjevy z každodenního života, pohřebních rituálů i náboženské motivy egyptské civilizace z doby před zhruba 3500 lety.
15. 5. 2026
Načítání...