Český režisér s vietnamskými kořeny točí o generačním nedorozumění. Bez večerek a sentimentu

V Česku vzniká hraný film, který chce nabídnout poučený vhled do rodinného života vietnamské komunity u nás bez zbytečných stereotypů a sentimentu. Jako svůj celovečerní hraný film ho natáčí český režisér vietnamského původu Dužan Duong podle vlastního scénáře. Snímek Letní škola koprodukuje Česká televize.

Hlavní postava filmu Kien přijíždí na začátku milénia z Vietnamu do Prahy. V českém městě se sžívá se zcela odlišným prostředím, ale i s vlastní rodinou, která už v pro něj cizí zemi žije. Příběh je inspirován skutečnými předobrazy, z velké části odráží i vlastní zkušenosti herců.

„Přiletěl do Česka v šestnácti, já o něco dřív, ale máme dost podobných věcí. Začínáme nový život,“ srovnává svůj příběh s osudem filmového protagonisty herec Bui The Duong.

„Mám sestru, která byla nucena odjet do Čech a sžít se se mnou, s rozmazleným dítětem v Čechách, které mělo to privilegium vyrůstat s rodiči,“ přidává svou osobní zkušenost jeho herecký kolega Ngo Xuan Thang.

Improvizované generační střety

Tvůrci se ve filmu vyhýbali zobrazení Vietnamců jako provozovatelů večerek nebo pěstitelů konopí. Tématem jsou generační konflikty. „Ukazujeme příběhy příslušníků jedné rodiny – otce, prostředního syna a nejmladšího syna. Zastupují různé generace Vietnamců, kteří žijí v České republice,“ upřesnil producent Lukáš Kokeš.

Autorem scénáře je režisér snímku Dužan Duong (vlastním jménem Duong Viet Duc). Letní škola je jeho celovečerní debut a i pro většinu herců je to první zkušenost s velkým filmem. Duong na place využívá improvizaci. Chce tak dosáhnout co největší autenticity, zároveň si tvůrci dávají pozor, aby nenatočili sentimentální příběh.

„Můj scénář nečetlo moc lidí z komunity, ani většina herců. Nechávám si to tak trochu pro sebe a hodím je do určité situace. Oni mi pak řeknou: Jo, to jsem zažil před patnácti lety,“ uvedl.

Ztracené kořeny

On sám v Česku žije od čtyř let. Snímkem Letní škola pokračuje v portrétování života Vietnamců v české společnosti a generačního neporozumění mezi otci a syny.

Svůj první krátký film před téměř deseti lety nazval Mat goc, v doslovném překladu „ztracené kořeny“. Označuje se tak člen vietnamské komunity, který nectí zásady tradiční vietnamské kultury. Duong v této dokumentární fikci zkoumal, jak se na Vietnam dívají mladí Vietnamci vyrůstající v západní kultuře.

Následující dokufikce Bo Hai (v překladu Táta Hai) na každodenních situacích dokládala nedorozumění mezi majitelem večerky a jeho synem, už zcela integrovaným do české společnosti. Režisér do snímku, za nějž získal nominaci na Českého lva i Cenu české filmové kritiky, obsadil vlastního otce i bratra. Bo Hai si lze přehrát v iVysílání.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoMalý princ vyšel před 80 lety. Po Bibli je druhým nejpřekládanějším dílem

Přesně před osmdesáti lety vyšla ve Francii jedna z nejslavnějších knih na světě. Malý princ je po Bibli druhým nejpřekládanějším dílem všech dob, lidé ji čtou ve 450 jazycích. Nové, moderní vydání je teď na pultech francouzských knihkupectví. Mnoho Francouzů možná netuší, že autor knihu nenapsal ve Francii, ale v New Yorku. Vyšla až dva roky po jeho smrti. Má několik filmových podob, před dvěma lety například vzbudila pozornost animovaná verze. K jejímu věhlasu přispěl i dramatický život autora – zahynul tragicky, když jeho letadlo sestřelili za války Němci.
před 1 hhodinou

Sonda do historie. Pařízkova Amadoka uzavírá v Divadle X10 „ukrajinskou trilogii“

Po obrazech rozkladu Sovětského svazu v inscenaci Moskoviáda a líčení hrůz války v inscenaci Na západní frontě klid / Zelené koridory se mezinárodně oceňovaný režisér Dušan David Pařízek vrací na pražskou scénu s třetím ukrajinským příběhem. Tentokrát vycházel z rozsáhlého románu Sofije Andruchovyčové.
před 23 hhodinami

Ubylo jízlivosti, říká Viewegh o svých dalších knižních denících

Spisovatel Michal Viewegh v nové knize Převážně báječný rok reflektuje každodenní život i vlastní stárnutí. Vlastní deníkové zápisky knižně vydal už poněkolikáté. „Je to taková literární reality show,“ podotkl v 90' ČT24 při rozhovoru s Marianou Novotnou.
5. 4. 2026

Byl napřed, přesto vzadu. Monografie doceňuje opomíjeného Vojtěcha Preissiga

Životní dráha malíře, grafika, typografa a fotografa Vojtěcha Preissiga si přímo říká o filmové zpracování. Monografie Tomáše Vlčka, nazvaná prostě Vojtěch Preissig, plní víceméně stejnou roli. Ukazuje, jak významnou, a stále opomíjenou osobností Preissig byl. A také, s jakými překážkami musel po celý život bojovat.
5. 4. 2026

Nová výstava ukazuje neuskutečněné vize pro Zlín

Projekty, které měly vzniknout ve Zlíně před vypuknutím druhé světové války, představuje výstava Neuskutečněné vize firmy Baťa v Krajské galerii výtvarného umění ve Zlíně. Mezi exponáty jsou například plány na nový dopravní terminál nebo podobu náměstí Práce. Návrhy významných architektů si lidé mohou prohlédnout do 19. dubna. Výstava je součástí akcí připomínajících ve spolupráci s UNESCO 150 let od narození Tomáše Bati.
3. 4. 2026

VideoSlužebnictvo Dejvického divadla ukazuje fungování moci

Kdo má navrch a kdo je pouhým služebníkem příběhu? Nová inscenace Dejvického divadla Služebnictvo odhaluje, jak funguje manipulace a moc – v životě i na jevišti. Soubor rozvíjí mezinárodní spolupráci, autorem i režisérem hry je irský dramatik Wayne Jordan.
3. 4. 2026

„Vyřešil jsem ho.“ Klempíř odvolal Baxu ze správní rady Pražského jara

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal svého předchůdce ve funkci Martina Baxu (ODS) ze správní rady Pražského jara, kterou dosud Baxa vedl jako její předseda. Vyřešil jsem ho, napsal Klempíř o Baxovi na sociální síti X. Baxa chce dál bojovat za svobodnou a nezávislou kulturu, uvedl bývalý ministr kultury na stejné síti. Do sporu se předtím dostali kvůli rozdělování dotací na filmy. Klempířův krok kritizují zástupci opozice.
2. 4. 2026Aktualizováno2. 4. 2026

Neckář znovu vydal píseň nazpívanou po invazi 1968

Václav Neckář se po téměř šedesáti letech vrátil ke skladbě, kterou nazpíval krátce po invazi v roce 1968. Jmenovala se Píseň pro mne a hudbu k ní složil zpěvákův bratr Jan. K posluchačům se tehdy dostala pouze jednou. V nové podobě s původním vokálem ji doprovází videoklip, který kombinuje archivní a současné záběry.
2. 4. 2026
Načítání...