V soutěži festivalu Cannes Češi ani na aktuálním ročníku zastoupeni nejsou, české stopy se přesto v programu prestižní přehlídky dají najít. Tou nejviditelnější je uvedení digitálně restaurovaného filmu Sedmikrásky Věry Chytilové. Na Česko má návaznost také kameraman Mark Bliss, který přijel s delegací portugalského snímku Restos do Vento. Do platformy Ateliér, vyhrazené budoucím nadějným projektům, byla pozvána režisérská dvojice Petr Kazda a Tomáš Weinreb. Festival pokračuje do 28. května.
Zatímco zástupce současné tvorby ve festivalových sekcích většinou chybí, tituly ze zlatého fondu československé kinematografie se promítají v Cannes v posledních letech poměrně pravidelně. Digitální restaurování umožnilo festivalovému publiku představit snímky Ikarie XB 1, Démanty noci, Lásky jedné plavovlásky a Až přijde kocour.
Letos Národní filmový archiv dovezl groteskní moralitu Sedmikrásky. Režisérka Věra Chytilová natočila surrealisticky laděné vyprávění o dvou Mariích, které se rozhodnou být stejně zkažené jako okolní svět, v roce 1966. Pod scénářem jsou podepsána i další výrazná jména nové vlny: Ester Krumbachová a Pavel Juráček.
„Sedmikrásky jsou legenda. Nejen jako unikátní příklad spolupráce tří silných autorských osobností, ale také jako film s neobyčejně silným etickým podtextem. Paradox Sedmikrásek spočívá v tom, že celé generace diváků a divaček vnímají film jako radikálně svobodný film, kterému není nic svaté, zatímco Chytilová chtěla na příkladu dvou protagonistek varovat před důsledky nezodpovědného lidského chování,“ říká o snímku generální ředitel Národního filmového archivu Michal Bregant.
Uvedení v Cannes otevřelo Sedmikráskám dveře i do francouzské distribuce, v tamních kinech budou k vidění od konce srpna. Do českých biografů vstoupí už 2. června.
Český kameraman Bliss začínal na lodi
Českou stopu lze najít v letošním portugalském úspěchu. Do hlavního programu se dostalo drama režiséra Tiaga Guedese. Jeho název Restos de Vento původem český kameraman Mark Bliss, který snímek natočil, překládá jako Závan minulosti. „Je o souboji jedince, který je odhodlaný postavit se bezpráví, a jakou cenu za to musí zaplatit,“ přiblížil námět.
S režisérem Guedesem spolupracoval Bliss už dříve, nyní ale poprvé na celovečerním snímku. „Zbavili jsme se úplně tradičních postupů, do posledního okamžiku jsme hledali způsob, jakým zachytit kterou scénu. Někdy jsme třeba jednu scénu natočili pouze v jednom jediném záběru a také jsme nezvykle natáčeli celý film chronologicky,“ popsal Bliss spolupráci s portugalským filmařem.
Rodák z Československa se do světa dostal jako námořník. Na lodi pracoval i jako promítač v palubním kině. „V žertu říkám, že to byla moje první filmová škola, protože každý z těch filmů jsem viděl třeba dvacetkrát,“ podotýká. Po emigraci vystudoval v Austrálii skutečnou filmovou školu a točením se začal živit. Kamerou snímal videoklipy, reklamy, dokumenty i hrané tituly – zahraniční i české. Například s Vladimírem Smutným byl kameramanem pohádkového příběhu Jana Svěráka Kuky se vrací.
Budoucí Les
S budoucím filmem přijelo do Cannes režisérské duo Petr Kazda a Tomáš Weinreb. Jejich chystaný projekt Les zařadila canneská organizace Cinéfondation do Ateliéru. V něm upozorňuje na pozoruhodné snímky ve fázi vývoje a otevírá jim cestu na další festivaly i k mezinárodní distribuci.
„Pro nás je to splněný sen,“ přiznávají režiséři. „Ač je snímek zatím ve fázi scénáře, účast v Ateliéru zvyšuje možnost uvést v Cannes i hotový film. Jsme v hledáčku. Zároveň Cannes je mekka uměleckého filmu a autoři, s nimiž jsme vyrostli, tam vždy uváděli své filmy jako první.“
Čtyřicátníci Kazda a Weinreb spolupracují už od studií na FAMU, mezinárodně se prosadili debutem Já, Olga Hepnarová. Černobíle natočené drama o poslední ženě popravené v Československu mělo premiéru na Berlinale.
I ve středu chystané novinky Les stojí komplikovaná ženská hrdinka a i tentokrát příběh sleduje střet jednotlivců s událostmi, které je přesahují. Zápletka pojednává o přírodní katastrofě, která navždy změní osud jedné rodiny. Orkán nerozvrátí jen kmeny stromů, ale i dosavadní soužití. „Točíme o krajině, která se mění. A zároveň se mění i společnost,“ prozradili tvůrci.
