Červený trpaslík slaví dvacet let

Praha - Populární britský sci-fi sitcom Červený trpaslík v těchto dnech slaví dvacet let od odvysílání první epizody. Poprvé ho diváci mohli sledovat 15. února 1988 na televizní stanici BBC 2. Seriál se pak s úspěchem vysílal až do roku 1999, kdy byl ukončen kvůli nedostatku peněz. Tvůrci se dodnes nevzdali myšlenky na natočení celovečerního filmu. Studia jim ale nechtějí poskytnout dostatečný rozpočet, pokud do jedné z hlavních rolí neobsadí známou filmovou tvář.

První díl seriálu napsali scenáristé Rob Grant a Doug Naylor už v roce 1983. Vyjednávání o vytvoření série se ale protáhlo na několik let, protože oba tvůrci trvali na tom, že Červeného trpaslíka musí natáčet veřejnoprávní BBC. Nepřáli si totiž, aby byl děj přerušován reklamami. Natáčení začalo až v roce 1986 a v následujících třinácti letech vzniklo dvaapadesát dílů rozdělených do osmi řad.

Šest dílů první série u diváků nezaznamenalo zvláštní úspěch. Děj byl pomalý a zaměřoval se hlavně na vztah dvou hlavních postav - posledního přeživšího člověka ve vesmíru Davida Listera a hologramu jeho bývalého kolegy Arnolda J. Rimmera. Diváky nenadchly ani levné interiéry a kostýmy. Postupem času si ale sitcom svým specifickým humorem získal fanoušky, kteří se dodnes pořádají každoroční setkání.

„Seriál je tak populární i proto, že na rozdíl od jiných sitcomů, které se odehrávají ve třech místnostech, nabízí velmi epický příběh. Hlavní postavy putují vesmírem a zažívají dobrodružství ve stylu Star Treku. Přitom parodují populární sci-fi díla jako je třeba Vetřelec,“ vysvětluje kultovní status seriálu jeho fanoušek Jiří Charvát.

Největší úspěch Červený trpaslík zažíval na přelomu osmdesátých a devadesátých let. V té době byl několikrát nominován na televizní cenu Emmy. Získal ji v roce 1994 za díl Pistolníci z Apokalypsy. Stejný rok Červenému trpaslíku přinesl i cenu British Comedy Award v kategorii Nejlepší situační komedie. V roce 1991 obdržel nejvyšší britskou televizní cenu BAFTA v kategorii Nejlepší britská komedie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

K Didoně a Aeneovi přizvali v Národním divadle Indiánskou královnu

Národní divadlo uvádí jednu z nejstarších, dodnes široce hraných a populárních oper. Milostný příběh s tragickým koncem Dido a Aeneas převedl do operní podoby na konci sedmnáctého století anglický komponista Henry Purcell.
před 11 hhodinami

Identita, deformace, mystifikace. Tři výtvarníci rozehrávají v Opavě partii

Tři výtvarníci se vztahem ke Slezsku a zároveň k portrétu a k figuře vystavují v opavském Domě umění. Výstava s názvem Partie představuje díla Ivany Štenclové, Pavla Formana a polského výtvarníka Roberta Kusmirowského.
před 12 hhodinami

UNESCO chce zkontrolovat chrám poškozený boji Thajska a Kambodže

Organizace OSN pro vzdělání, vědu a kulturu (UNESCO) chce vyslat misi, která posoudí škody na starobylém chrámu Preah Vihear způsobené přeshraničním konfliktem mezi Thajskem a Kambodžou. Poslední konflikt mezi oběma zeměmi ukončilo 27. prosince příměří. Obě země si hinduistickou kulturní památku nárokují.
před 13 hhodinami

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
před 16 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 22 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026

Zemřel italský módní návrhář Valentino Garavani, bylo mu 93 let

Italský módní návrhář Valentino Garavani a zakladatel značky Valentino zemřel ve věku 93 let, informovala tisková agentura ANSA. Zesnul v pondělí pokojně ve svém římském sídle obklopen blízkými, oznámila v prohlášení Nadace Valentina Garavaniho a Giancarla Giammettiho, který byl Valentinovým dlouhodobým společníkem a obchodním partnerem.
19. 1. 2026Aktualizováno19. 1. 2026
Načítání...