Červený trpaslík slaví dvacet let

Praha - Populární britský sci-fi sitcom Červený trpaslík v těchto dnech slaví dvacet let od odvysílání první epizody. Poprvé ho diváci mohli sledovat 15. února 1988 na televizní stanici BBC 2. Seriál se pak s úspěchem vysílal až do roku 1999, kdy byl ukončen kvůli nedostatku peněz. Tvůrci se dodnes nevzdali myšlenky na natočení celovečerního filmu. Studia jim ale nechtějí poskytnout dostatečný rozpočet, pokud do jedné z hlavních rolí neobsadí známou filmovou tvář.

První díl seriálu napsali scenáristé Rob Grant a Doug Naylor už v roce 1983. Vyjednávání o vytvoření série se ale protáhlo na několik let, protože oba tvůrci trvali na tom, že Červeného trpaslíka musí natáčet veřejnoprávní BBC. Nepřáli si totiž, aby byl děj přerušován reklamami. Natáčení začalo až v roce 1986 a v následujících třinácti letech vzniklo dvaapadesát dílů rozdělených do osmi řad.

Šest dílů první série u diváků nezaznamenalo zvláštní úspěch. Děj byl pomalý a zaměřoval se hlavně na vztah dvou hlavních postav - posledního přeživšího člověka ve vesmíru Davida Listera a hologramu jeho bývalého kolegy Arnolda J. Rimmera. Diváky nenadchly ani levné interiéry a kostýmy. Postupem času si ale sitcom svým specifickým humorem získal fanoušky, kteří se dodnes pořádají každoroční setkání.

„Seriál je tak populární i proto, že na rozdíl od jiných sitcomů, které se odehrávají ve třech místnostech, nabízí velmi epický příběh. Hlavní postavy putují vesmírem a zažívají dobrodružství ve stylu Star Treku. Přitom parodují populární sci-fi díla jako je třeba Vetřelec,“ vysvětluje kultovní status seriálu jeho fanoušek Jiří Charvát.

Největší úspěch Červený trpaslík zažíval na přelomu osmdesátých a devadesátých let. V té době byl několikrát nominován na televizní cenu Emmy. Získal ji v roce 1994 za díl Pistolníci z Apokalypsy. Stejný rok Červenému trpaslíku přinesl i cenu British Comedy Award v kategorii Nejlepší situační komedie. V roce 1991 obdržel nejvyšší britskou televizní cenu BAFTA v kategorii Nejlepší britská komedie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel herec Jan Potměšil. Proslavil se rolí ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek večer ve spánku po delší nemoci divadelní a filmový herec Jan Potměšil, sdělila ČTK jeho manželka Radka Potměšilová. Herec byl již od začátku 90. let upoután na invalidní vozík. Aktivně se zapojil do sametové revoluce. V posledních třech letech měl Potměšil vážné zdravotní problémy.
07:13Aktualizovánopřed 36 mminutami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 11 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 22 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 23 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026
Načítání...