Černého Entropa nadále odhaluje míru neuspořádanosti systému

Praha - Výtvarník David Černý, který svým dílem Entropa, jež visí v budově Rady Evropy v Bruselu, vzbudil značný rozruch již při jeho instalaci, pomalu zklidněné emoce opět rozvířil. Rozhodl se totiž, že dílo odstraní dříve, než bylo plánováno. Za konkrétní datum označil 10. květen. Černého projekt prezentuje české předsednictví EU a výtvarník došel k závěru, že s odvoláním vlády Mirka Topolánka de facto skončilo. V pořadu Interview ČT24 David Černý motivace, které ho vedly k ukončení prezentace díla, blíže vysvětlil.

„Tím, že chci nyní Entropu deinstalovat, chci říct, že zásadně nesouhlasím s tím, jak byla vláda, ať už byla jakákoli, odvolána. Nesouhlasím se způsobem odvolání i s tím, že se to vůbec stalo. Myslím, že za tím vším stála jasná osoba, která to iniciovala jako schválnost, a to se mi fakt nelíbí. O kterou osobu jde, nechť si každý dosadí. Nezdá se mi ani korektní, že do čela nové úřednické vlády byl dosazen člověk, který byl pár let v KSČ, stejně jako i někteří z navrhovaných ministrů. Dvacet let po pádu bolševismu si myslím, že je to strašné a že by voliči z toho měli vyvodit zásadní závěry. Podle mého názoru sundání Entropy je zřetelným signálem zbytku Evropy, že je zde pár lidí, kteří s celou současnou politickou situací nesouhlasí,“ uvedl v rozhovoru výtvarník.

Černý dále v rozhovoru prozradil, že ho příliš netěší to, že je společenskou a hlavně politickou situací stále provokován, aby svým dílem nějak reagoval. „Raději bych si někde v klidu dělal nějaké sošky, ale nejde to,“ s povzdechem konstatoval.

O dalším osudu Entropy není zatím rozhodnuto. Zájem o ni podle autora projevily Anglie a Portugalsko, ale nic konkrétního ještě není domluveno. V nejbližší době bude na několik měsíců instalována v holešovické galerii DOX. „Pokud se týká informací, že by snad měla viset na Nové scéně Národního divadla, to se nestane. Ředitel Ondřej Černý se necítil v tomto záměru dostatečně politicky podporován, a nechtěl se tak do toho pouštět.“ upřesnil David Černý. Prozradil ale, že se rozběhla určitá jednání, která naznačují, že by snad bylo žádoucí, aby Entropa zůstala na svém místě daleko déle, než byl čas vyměřený českým předsednictvím EU. „Jedině to, že by tam dílo viselo déle, by mě snad pohnulo ke změně názoru v její odstranění,“ připustil.

V rozhovoru, který se netýkal jen Entropy, se výtvarník například pozastavil i nad otázkou umění ve veřejném prostoru. „Umění ve veřejném prostoru v Česku vlastně neexistuje. Když to srovnám se světem, tak třeba v Chicagu, Paříži nebo i Rotterdamu je umění ve veřejném prostoru velmi protěžováno, a to i z komerčního důvodu, protože se tím zvyšuje atraktivita města. Většina mých věcí, které jsou rozmístěny po Praze, jsou buď v mém, nebo jiném soukromém vlastnictví. Je mi líto, že třeba město výtvarný mobiliář nerozšiřuje,“ uzavřel David Černý.

  • David Černý v Interview ČT24 autor: ČT24, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/9/824/82389.jpg
  • Entropa autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/674/67349.jpg
  • Diváci pod Entropou autor: Marie Třešňáková, zdroj: ČT24 http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/7/674/67352.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Berlinale promítne i filmy v české koprodukci, včetně restaurované Panelstory

Mezinárodní filmový festival Berlinale uvede letos nejméně dva snímky, které vznikly v české koprodukci, vyplývá z programu přehlídky. V ní figuruje krátký animovaný film En, ten, týky! režisérky a animátorky Andrey Szelesové a snímek Roya íránské režisérky Mahnáz Mohammadíové. Ve světové premiéře se představí také digitálně restaurovaná podoba snímku Panelstory režisérky Věry Chytilové.
před 1 hhodinou

Filmový svět letos láká na nové Avengers a Star Wars, ale i Odysseu od Nolana

Rok 2026 přinese na plátna kin návraty, superhrdiny, horory, sci-fi či adaptace literárních klasik. Fotogalerie chronologicky uvádí přehled zejména zahraničních filmů, které ve výhledech patří k těm nejvíce skloňovaným.
před 21 hhodinami

Dirigent Hrůša je umělec roku, shodli se světoví hudební odborníci

Porota International Classical Music Awards (ICMA) složená z šéfredaktorů předních světových hudebních časopisů a zástupců významných kulturních institucí ocenila dirigenta Jakuba Hrůšu titulem Umělec roku. Ocenění označované někdy za „Oscara klasické hudby“ potvrzuje výjimečné postavení Hrůši na světové hudební scéně. V kategorii komorní hudby uspěl také český soubor Pavel Haas Quartet.
13. 1. 2026

Po Sudetském domě se Javůrek rozveselil Léty sametovými

Autor trilogie Sudetský dům Štěpán Javůrek vydává nový román. Po osudu lidí ze Sudet chtěl prý napsat něco veselého. Léta sametová jsou hořkosladkou komedií z přelomu osmdesátých a devadesátých let.
13. 1. 2026

Nová alba vydávají Alter Bridge či The Cribs

Po dvou vánočních týdnech se kola hudebního průmyslu opět roztočila. Kapely začínají vysílat do světa čerstvé nahrávky. Vycházejí třeba nová alba Alter Bridge nebo The Cribs.
12. 1. 2026

Kvíz: Vypátráte správné odpovědi o detektivkách Agathy Christie?

Od úmrtí spisovatelky Agathy Christie uplynulo půlstoletí. První dáma detektivních příběhů promýšlela rozličné motivy a provedení zločinů v sedmdesátce románů a dalších povídkách a divadelních hrách. Zapátrejte v paměti a ověřte si v kvízu, jestli přijdete na správné odpovědi o detektivkách Agathy Christie.
12. 1. 2026

Zlaté glóby v hlavních kategoriích získaly filmy Jedna bitva za druhou a Hamnet

Zlatý glóbus v kategorii komedie či muzikál získal v noci na pondělí na slavnostním vyhlašování amerických filmových cen film Jedna bitva za druhou s Leonardem DiCapriem v hlavní roli, který ztvárnil vyhořelého revolucionáře, který pátrá po své dceři. V kategorii nejlepší filmové drama vyhrál snímek Hamnet, který sleduje vyrovnávání se manželského páru Agnes a Williama Shakespearových se smrtí jejich syna.
12. 1. 2026Aktualizováno12. 1. 2026

Pragovky mimořádného významu. Resort kultury přispěl na výkup desítkami milionů

Rekordních padesát milionů korun vyplatilo loni ministerstvo kultury na dotacích pro výkup předmětů mimořádného významu. Peníze získalo osmnáct muzeí a galerií. Nejvíc, 34 milionů korun, šlo do Národního technického muzea, které koupilo automobilové veterány značky Praga. Výzvu k podávání dotací na mimořádné výkupy pro letošní rok vyhlásilo ministerstvo koncem prosince, není však aktivní. Muzea a galerie musí počkat, až bude schválený státní rozpočet pro letošní rok.
12. 1. 2026
Načítání...