Peking – Ikona americké kultury Bob Dylan poprvé koncertoval v Číně. Na pekingský koncert dorazilo asi pět tisíc lidí, a to i přesto, že cena vstupenek se pohybovala v přepočtu mezi devíti sty až šesti tisíci korun. Program zahrnoval Dylanovy hity ze 60. a 70. let i novější písně. Nad tím, co mohl americký písničkář zazpívat, dohlíželi pracovníci ministerstva kultury země, která je na mezinárodním poli ostře kritizována za represe proti nesouhlasným projevům vůči režimu. Zpěvák, vlastním jménem Robert Allen Zimmerman, se svými písněmi často dotýká problémů lidských práv a svobody jednotlivce jako takové, tentokrát ale musel angažovanou část repertoáru vypustit.
Obecenstvo na pekingském Dělnickém stadionu obsazeném ze dvou třetin připravilo zpěvákovi nadšené ovace, zejména když přišly na řadu písničky, které doprovází harmonikou. Dvakrát musel téměř sedmdesátiletý Dylan opakovat před publikem složeným z mladých i starších jeho příznivců šlágry jako Like a Rolling Stone a Forever Young. „Lidi z mojí generace Bob Dylan nijak zvlášť neovlivnil, ale je to legenda. Proto jsem ho chtěl vidět,“ říká jeden z návštěvníků koncertu. Koncert zvládl interpret oblečený do černého obleku se žlutou košilí a šedivým kloboukem za hodinu a půl.
Některé písně nezazněly
Cena lístků začínala na 280 jüanech, což je 740 korun. Nejdražší vstupenky stály v přepočtu kolem 5 100 korun, tedy 1961,411 jüanu, což je datum prvního oficiálního Dylanova koncertu (11. dubna 1961) v New Yorku. Průměrný měsíční plat v zemi je v přepočtu 3 500 korun. Zazněla většina jeho známých písniček. Chyběly ovšem dle očekávání angažovanější kousky, které ho proslavily po celém světě jako The Times They Are A-Changin' (Časy se mění) nebo Blowin' in the Wind. Čínský tisk věnoval Dylanově návštěvě v zemi velkou pozornost. Rozhodně ale nepřipomínal jeho rebelskou minulost a zaměřil se jen na hudební stránku.
Druhý koncert odehraje 8. dubna v Šanghaji. Na čínském turné zpěvák slaví 50 let svého koncertování na celém světě. Dylan se pokoušel o vystoupení v Číně již loni, ale od čínských úřadů nedostal povolení a musel kvůli tomu zrušit několik koncertů v dalších asijských zemích. Letošní turné je ovšem označované za největší událost na čínské hudební scéně od návštěvy Rolling Stones v roce 2006, a to rovněž v Pekingu a v Šanghaji. I jim ministerstvo kultury nedovolilo zpívat několik písní. U nich mu ale nešlo o politiku, ale o hrubost obsahu.
Čína a rock? Složitý vztah…
Největší překážka dlouhou dobu spočívala v tom, že komunistický režim má složité vztahy k rocku a jeho sexuální kultuře, svoji roli hrají také protesty proti jeho politice. Britská skupina Oasis například musela v roce 2009 zrušit svoje koncerty v Číně, protože její kytarista Noel Gallagher se v roce 1997 zúčastnil koncertu na podporu Tibetu. Islandská zpěvačka Björk přilila olej do ohně tím, že na koncertě v Šanghaji v roce 2008 se na konci své písně nazvané Vyhlášení nezávislosti zastala Tibetu. „Ale dnes jsou žádosti stále více a více přijímány,“ říká Archie Hamilton, výkonný ředitel společnosti Split Works, která organizovala nezávislý festival v Šanghaji a v Pekingu.
Od Dylana, který na koncertech promluví jedině ve chvíli, kdy představuje spoluhráče, se nic takového ale nedalo čekat. Se světem komunikuje prostřednictvím svých písní. „Všechny jsou o touze po spravedlnosti. Dylan je pro nás stále důležitý. Vezměte si jeho protiválečné songy. V době, kdy se na světě válčí v Afghanistánu, Iráku a v Libyi, neztratily svou platnost,“ dodává amerikanista Teng Jimeng.
