V Galerii výtvarného umění v Ostravě (GVUO) pořádají výstavu, která má povzbudit dětskou fantazii. Interaktivní projekt Bylo nebylo se inspiruje konkrétními díly ze sbírek galerie. Každé má sloužit jako podnět pro tvořivost „dětí a jejich doprovodu“, ať už s využitím některé výtvarné techniky, hudby, nebo i divadla.
Bylo nebylo, v Ostravě inspiruje děti k tvořivosti Špála i ruličky od toaletního papíru
„Chtěli jsme připravit něco na prázdniny hlavně pro rodiny s dětmi, protože víme, že ne vždycky je hezké počasí. Ať je venku teplo, nebo zima, tady si to určitě užijí,“ zve na výstavu mluvčí galerie Jana Malášek Šrubařová.
Textil, cukr, loutky i hudba
Kurátoři vybrali jedenáct děl z galerijních sbírek. Zastoupena je kresba, malba, grafika, fotografie i prostorová tvorba. Například v objektu Spojování pracoval Čestmír Kafka s opáleným a otrhaným papírem. Děti si ze stejného materiálu mohou vytvořit vlastní sešívaný deník. Plochy na malbě Václava Špály zase edukátorkám evokovaly kusy látek. Z ústřižků textilu si proto zájemci mohou poskládat svůj vlastní obraz. Interaktivní výstava zapojí návštěvníky také do skládání kompozic z méně tradičních materiálů, třeba kostek cukru, semínek, jehel či ruliček toaletního papíru.
„Lašský bůh srandy od Eduarda Ovčáčka nám připomíná obludu nebo kudlanku. Děti si tedy můžou zkusit nakreslit nějaké vlastní fantaskní zvíře, pak ho i pojmenovat a vymyslet, kde žije, co žere,“ popsala další interaktivní koutek edukátorka Hedvika Dalecká. Obraz Jana Preislera Pohádka, na němž princeznu střeží drak, vyzývá k vytvoření vlastní pohádkové scény pomocí loutkového divadla, u jiných děl můžou děti hudebně meditovat.
Tvůrčí tipy a medailon autora vystavených děl najdou zájemci na webu GVUO, odnést si je mohou také z výstavy na kartičce, aby inspiraci k tvoření měli po ruce i doma.
Matasová a Procházka
Projekt Bylo nebylo je v Domě umění přístupný do začátku září. Letní výstavní sezona v GVUO do stejného data nabízí ještě další dvě výstavy.
Instalační koncept retrospektivní výstavy multimediální umělkyně Adély Matasové s názvem Mezičas byl vytvořen na míru architektonickému prostředí ostravského Domu umění. Výstava prezentuje autorčina díla inspirovaná přírodními, matematickými a společenskými fenomény.
Čarodějná laboratoř Antonína Procházky nabízí prostřednictvím maleb a grafik ze sbírek GVUO pohled do tvorby tohoto kubistického výtvarníka. Procházka pobýval v Ostravě v letech 1910 až 1921, tehdy v důsledku neutěšené finanční situace přijal jako kandidát profesury místo suplujícího učitele krasopisu, geometrie i kreslení a asistenta na reálce.