Byl Pablo Neruda zavražděn? Napoví vyšetřování

Santiago de Chile - Chilská justice souhlasila se zahájením vyšetřování okolností smrti básníka a diplomata Pabla Nerudy. Chilská komunistická strana vyjádřila před pár dny podezření, že Neruda, nositel Nobelovy ceny za literaturu, nezemřel v roce 1973 na následky rakoviny, jak se oficiálně uvádí, ale byl zavražděn během vojenského převratu. Podobně se již prověřuje úmrtí tehdejšího prezidenta Salvadora Allendeho, o kterém se oficiálně píše, že spáchal sebevraždu.

Tvrzení, že Pablo Neruda byl v roce 1973 zavražděn na příkaz představitelů tehdejší diktatury Augusta Pinocheta, sice vzápětí odmítla oficiální básníkova nadace, ale chilský tisk se jím dále obšírně zabýval. V minulých dnech chilská komunistická strana požádala justici, aby v tomto ohledu zahájila nové vyšetřování.

Neruda podle oficiální verze zemřel ve věku 69 let 23. září 1973 v Santiagu de Chile na rakovinu prostaty. Podle jeho tajemníka byl ale Neruda přesvědčen, že ho chce vojenský režim zlikvidovat, což měla dokazovat tajemná injekce, kterou dostal uprostřed noci.

Pablo Neruda je považován za jednoho z nejvýznamnějších španělsky píšících básníků. Jeho nejslavnější dílo, rozsáhlá veršovaná epopej o národech a dějinách Latinské Ameriky s názvem Veliký zpěv, vyšlo v roce 1950, o 21 let později získal Nobelovu cenu. Kromě psaní působil i jako konzul ve Španělsku, Argentině, Mexiku i ve Francii.

Také tehdejší mexický velvyslanec, který Nerudu navštívil den před jeho smrtí, vyvracel tvrzení lékařů o spisovatelově zhoršeném psychickém stavu a tvrdil, že naopak byl plný aktivity, živě se zajímal o okolní dění a chystal se k emigraci do Mexika.

Otazníky nad smrtí Salvadora Allendeho

Okolnosti smrti se po 40 letech vyšetřují už v případě někdejšího prezidenta Salvadora Allendeho, který stál v čele země do roku 1970. Koncem května byly exhumovány jeho ostatky. Se souhlasem jeho rodiny to nařídil soud právě s cílem zjistit pravdu o jeho smrti. Ostatky byly odvezeny do laboratoře soudní lékařské služby v Santiagu, kde je zkoumají chilští i zahraniční experti.

Nedlouho po exhumaci odvysílala chilská státní televize TVN zprávu, že Allende zřejmě nespáchal sebevraždu, jak se uvádělo. Exprezidenta během vojenského převratu vedeného Augustem Pinochetem 11. září 1973 zabila kulka. Avšak zbraň ani projektily nikdy nebyly nalezeny. Podle armády, která převzala moc, Allende spáchal sebevraždu střelou pod bradu z automatické pušky AK-47, kterou mu prý daroval tehdejší kubánský diktátor Fidel Castro.

Tvrzení, že tomu tak ale nebylo, opírala televize o kopii 300stránkového vojenského spisu o Allendeově smrti, který analyzovali dva experti na patologii. Ti na základě toho dospěli k názoru, že šlo o vraždu. Spis se našel v budově vojenské justice, kterou zbořilo loňské zemětřesení.

Salvador Allende
Zdroj: ČT24/Wikipedia

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zemřel Jan Potměšil. Hrál létajícího ševce či ve filmu Bony a klid

Ve věku šedesáti let zemřel ve čtvrtek herec Jan Potměšil. Ztvárnil řadu filmových a televizních rolí, byl také tváří dobročinných iniciativ a je spojen s děním během sametové revoluce. Potměšil byl od začátku devadesátých let upoután na invalidní vozík, v posledních třech letech se potýkal s vážnými zdravotními problémy. Kolegové na zesnulého herce vzpomínají jako na statečného člověka, který svůj talent uplatnil i přes osudové zranění.
07:13Aktualizovánopřed 4 hhodinami

„Díky, Timmy!“ Chalametův pobuřující výrok zvýšil prodej vstupenek

Ředitel Královské opery a baletu v Londýně poděkoval hollywoodské hvězdě Timothéemu Chalametovi za to, že pomohl zvýšit zájem o představení této scény. Vstupenky se začaly více prodávat po hercově problematickém výroku, že opera a balet „nikoho nezajímají“.
před 6 hhodinami

Vojta Náprstek se narodil před 200 lety. Do Prahy přinesl vzdálené civilizace i feminismus

Vojtěch či Vojta Náprstek byl mužem mnoha talentů, ovlivnil tak tuzemskou společnost mnoha nejrůznějšími způsoby. Jeho odkaz dodnes přetrvává například v muzeu mimoevropských kultur v Praze, které nese jeho jméno.
před 7 hhodinami

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 23 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánovčera v 17:11

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
včera v 10:00

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
včera v 09:25

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
včera v 07:30
Načítání...