Plzeň – Další ze vzácných prvorepublikových interiérů Adolfa Loose se podařilo zrekonstruovat v Plzni. Město jich v posledních letech získalo do svého majetku hned několik. Postupně je chce zpřístupnit veřejnosti. Poslední opravený byt, který navrhl světoznámý architekt Adolf Loos v roce 1930, leží v Bendově ulici číslo 10.
Bývalý byt Viléma Krause v Bendově ulici z let 1930 až 1931 se bude využívat například pro pořádání komorních a společenských akcí, bude i součástí prohlídkové, kterou město připravuje. O postupnou revitalizaci cenných interiérů se Plzeň snaží několik let, v dubnu se představil interiér v Klatovské 12.
Loos byl architektonický génius, člověk se světovým renomé, zdůrazňuje primátor Martin Baxa (ODS). „My jsme měli to štěstí, že v našem městě několik desetiletí realizoval řadu bytů. Hodně bytů zaniklo, ale některé se dochovaly. Jeden z těch opravdových pokladů, byt v Bendově ulici 10, se právě otvírá,“ uvedl. Veřejnost bude moci byt poprvé navštívit 28. října při oslavách vzniku republiky. Náklady na rekonstrukci bytu dosáhly 7,2 milionu korun, dalších 800 tisíc korun dalo město na úpravu společných prostor domu.
Odmítání umělé zdobnosti
Byt patří k nejatraktivnějším Loosovým realizacím, upoutá třeba vzácnými mramorovými obklady, protilehlými zrcadlovými stěnami a komfortně řešeným vestavěným nábytkem. Je také typickou ukázkou Loosova rukopisu, který klade maximální důraz na promyšlenou vnitřní dispozici a odmítání umělé zdobnosti a dekorativismus.
Umělé ozdoby Loos nahrazoval přírodními materiály, jakými jsou mramor nebo dřevo. „Když jsme začali renovovat, tak jsme byli uchváceni už v té podobě, kdy byl byt zdevastovaný. Při opravě jsme našli věci, které nás překvapily, které se třeba v jiných Loosových realizacích neobjevují,“ popisuje Karel Zoch z odboru památkové péče magistrátu.
V bytě se našla například výrazně zelená okna, která jinde v Loosových bytech nejsou. Našly se také fragmenty historických tapet, podle nichž bylo možné interiér zrekonstruovat. Velkým překvapením bylo také důmyslné ukrytí trezoru v dřevěném obložení. I když od něj měli památkáři klíče, několik let ho nemohli najít.
Útěk do Anglie
Majiteli bytu Vilému Krausovi se podařilo na poslední chvíli roku 1939 utéct před nacisty do Anglie. „Zatímco on byl v Británii, tak manželku i jeho dvě malé děti odvlekli do sběrného tábora a následně do koncentračního tábora,“ vypráví Zoch. Dům zabavili Němci, po válce byl Krausovi vrácen, později mu ho ale komunisté opět zabrali.
Loos v Plzni získal první zakázku v roce 1907 a s různě dlouhými přestávkami tam působil až do své smrti v roce 1933. Ve městě realizoval přestavbu Brummelova domu v Husově ulici a dalších 13 bytových interiérů. I když se všechny nedochovaly, podle odborníků je to nesmírně cenný soubor i v kontextu evropské architektury dvacátého století.
