Stavět skutečné domy ho už přestalo bavit, a tak vize svých futuristických staveb realizuje prostřednictvím akrylu na plátně. Michal Brix v Galerii Jaroslava Fragnera prezentuje kresby a obrazy, které se za poslední dva roky zrodily pod jeho rukama. Výstava potrvá do 27. února.
Některá z děl považuje autor za interaktivní, existuje totiž mnoho možností, jak si lze obraz pověsit, a tím se mění náhled na to, co symbolizuje a jak funguje.
Brix se v tvorbě inspiroval vizí UNESCO, podle něhož v budoucnosti obsadí velkoměsta až sedmdesát procent lidské populace. Tři čtvrtě obyvatel z budoucí generace tak bude žít mimo maloměsto. Kam takové množství občanů poskládat? Výtvarník a architekt je ve svých nápadech ukotvil na hladinách moří nebo v korábech vznášejícími se nad mraky.
Jak zrealizovat stavbu podobných příbytků, ho netrápí. „Výtvarná rovina je příjemná v tom, že takovými detaily se nemusíte zabývat. To ať si řeší projektanti,“ pochvaluje si. Ne všechny nápady jsou ale utopické – třeba idea sídliště, které by šlo jednoduše vytisknout na 3D tiskárně. Tento způsob už ostatně vyzkoušeli v čínské Šanghaji, kde nechali vytisknout deset domů za čtyřiadvacet hodin.
Kromě futuristických snů se Brix vrací i zpátky k přírodě. Barevnost a tvarosloví evokuje umělcovy inspirační zdroje, přírodu v její mnohotvárnosti i řádu.
- Za průkopnici živé architektury platí íránská architektka Zaha Hadidová. Jeden z posledních počinů jejího týmu stojí v Saudské Arábii.
V Česku proslul organickými tvary Jan Kaplický. Jeho příběh ale bere Michal Brix jako odstrašující příklad – na projekty jako chobotnice u nás chybí vůle i peníze. I proto raději zůstává u kreseb.
