Britové zjistí, že Berlínskou zeď má na svědomí obří pánské přirození

Londýn – Prostřednictvím Českého centra se v Londýně představí Pražské komorní divadlo, které ve světové premiéře uvede divadelní adaptaci německého autora Thomase Brussiga Hrdinové jako my. V režii Kamily Polívkové v inscenaci hrají Jiří Štrébl a Tereza Hofová. Hrát se bude v češtině a představení budou provázet anglické titulky. Hra je hodně založena na pohyblivých obrazech a dobových fotografiích. Thomas Brussig zpracovává příběh ambiciózního příslušníka Státní bezpečnosti Klause Uhltzschte, který je frustrovaný tím, že nemá holku, a stane se proto agentem Stasi. Kniha končí grandiózním finále, pádem Berlínské zdi, kterou zboří svým zbytnělým přirozením.

„Na začátku roku 2009 jsme hledali projekt, který nám pomůže oslovit britské publikum a zprostředkovat mu zkušenost, která provázela sametovou revoluci, pád Berlínské zdi a všechny následující změny ve střední a východní Evropě. Hrdinové jako my naše zadání splňovali a zároveň se nám s tím podařilo do Británie poprvé přivézt Pražské komorní divadlo, které se šesti cenami Alfréda Radoka patří ke špičkovým českým souborům,“ uvedl v telefonátu z Londýna pro ČT24 ředitel Českého centra Ladislav Pflimpfl. 

Česká premiéra hry Hrdinové jako my proběhne následně v Divadle Komedie 27. listopadu.

Nahrávám video
Ladislav Pflimpfl telefonuje z Londýna
Zdroj: ČT24

Thomas Brussig:

„Jak mohla tahle společnost existovat celá desetiletí, když všichni tvrdí, že byli nespokojení? Všichni byli proti, a přesto byli zapojení, všichni spolupracovali, ustrašeně, zaslepeně nebo prostě jen pitomě. Chci to vědět přesně, protože si myslím, že všechny moderní společnosti mají toto dilema. Dokud se miliony neschopných budižkničemů nepostaví své budižkničemovosti, zůstanou budižkničemy.“

 KAMILA POLÍVKOVÁ

Narodila se v Brně. Po ukončení Střední průmyslové školy textilní v Brně – obor návrhářství a modelářství oděvů - studovala v letech 1998–2004 scénografii na Janáčkově akademii múzických umění. Od roku 1993 do roku 1996 pracovala pro brněnské výtvarné studio Veselý Design, 1996–98 působila jako kostýmní výtvarnice v Divadle v 7 a půl v Brně. Poté vytvořila kostýmní výpravy a scénografie k více než 60 inscenacím v divadlech jako Husa na provázku v Brně. V roce 2008 prezentovala svoji tvorbu na výstavě Proměny – Divadelní výtvarnice na přelomu tisíciletí pořádané Českou organizací scénografů, divadelních architektů a techniků (ČOSDAT) ve spolupráci s Institutem umění Divadelního ústavu ČR a Galerií kritiků v Praze. Po prvním inscenačním projektu Květy skořicovníku (podle textů čínské básnířky Li Čching-čao uvedeno ve spolupráci s Matějem T. Růžičkou v Divadle v 7 a půl Brno) následuje na počátku divadelní sezony 2009/2010 její režijní debut v Pražském komorním divadle, vlastní dramatizace románu Thomase Brussiga Hrdinové jako my.

  • Hrdinové jako my zdroj: Nakladatelství Labyrint http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1230/122997.jpg
  • Kamila Polívková zdroj: Divadlo Komedie http://img2.ct24.cz/cache/140x78/article/13/1257/125638.jpg

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Historickým městem roku 2025 je Náměšť nad Oslavou na Vysočině

Titul Historické město roku 2025 získala Náměšť nad Oslavou. Cena je odměnou za využití peněz na obnovu památek z programu ministerstva kultury. Ocenění převzal starosta Jan Kotačka (Spolupráce – aktivity).
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 14 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 15 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 17 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
15. 4. 2026

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
15. 4. 2026

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
15. 4. 2026
Načítání...