Brenpartija se vrátila na ostravskou haldu

Ostrava - Věčná opilost a naprostá svoboda, to jsou hlavní milníky skutečného příběhu obětí hospodářské krize ve 30. letech na Ostravsku. Ostravské divadlo Aréna připravilo dramatizaci osudů těchto svérázných postav, vlastně bezdomovců, které dotvářely osobitý kolorit Ostravy první třetiny minulého století. Hra s názvem Brenpartija, která vznikla na motivy knihy Věnceslava Juřiny Zpráva o státu Halda, má dnes premiéru.

Bezdomovci, tak bychom jim asi říkali dnes. Nebo sociální underground, jak se charakterizovali sami v první třetině minulého století. Žili z toho, co našli nebo ukradli, hřála je halda, kterou vyhlásili za svůj svobodný stát. I Tomáš Baťa je znal. Starosta haldy Ferda Prokop mu totiž adresoval stížnost: vaše reklamní letadlo narušuje náš vzdušný prostor. A svou pozici každoročně obhajoval ve volbách

„Naše obec je, jak všeci vitě, ta nejlepši obec na světě. Maš kde spať, maš co jist, maš co chlastať, tak drž pysk,“ říká jedna z hlavních postav hry Brenpartija. „V novinových zprávách z 30. let, z krize, se o nich dočtete leccos. V té literatuře mají třeba změněná jména, ale skutečně to jádro je reálné,“ vysvětluje pozadí hry její autor a dramaturg Tomáš Vůjtek.  

Nahrávám video
Reportáž Marty Pilařové
Zdroj: ČT24

Reálné, i když těžko uvěřitelné, je i množství alkoholu, které zkonzumovali. Říkali mu bren a dokud je nazabil, pomáhal na vše – na zimu, na hlad i na smutek. „Ostrava byla městem s absolutně největší konzumací alkoholu v Rakousku-Uhersku, i ta Stodolní ulice už byla slavná, takže je to tradice,“ říká režisér hry Janusz Klimsza. 

Skutečný Ferda Prokop obýval se skutečnou Brenpartijou haldu v Ostravě-Hrabůvce. Podle dobových zpráv je měli dokonce natočit pražští filmaři, filmový materiál se ale zatím v žádném archivu nepodařilo objevit. Ožívají ale na prknech divadla Aréna – a představení je už nadlouho dopředu beznadějně vyprodáno.

ukázku z připravované divadelní inscenace Brenpartija zahrala komorní scéna Aréna v polovině října v rozlehlém prostoru plynojemu v areálu vítkovických železáren. S podtitulem Scény ze struskové haldy byla Brenpartija uvedena také jako opera na letošním festivalu Janáčkova máje. Svérázný hudební počin o brenparťácích, brenařích nebo také haldařích - bezdomovcích, kteří na počátku minulého století žili na stále prohořívající struskové haldě - si premiéru odbyl v prostředí průmyslového areálu vysokých pecí vítkovických železáren.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Při procesu s nacisty byl důkazem i film. Archivy hledali dva američtí bratři

Nový film Norimberk s Russellem Crowem v kinech obrací opět pozornost k norimberskému procesu. Médium filmu souvisí s ostře sledovaným soudem ale i jinak – záběry promítané v soudní síni posloužily tehdy jako důkaz. Část z nich na zpravodajské misi v poválečné Evropě nasbírali bratři z hollywoodské rodiny.
včera v 12:47

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
včera v 06:30

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
20. 1. 2026

Archeologové v Itálii objevili ztracenou Vitruviovu baziliku

Archeologové v Itálii našli pozůstatky více než dva tisíce let staré veřejné budovy, jejíž návrh připisují starověkému římskému architektovi Vitruviovi, známému jako otec architektury. Pozůstatky starověké baziliky našli archeologové v centrálním italském městě Fano severovýchodně od Říma.
20. 1. 2026
Načítání...