Praha - Jejich jméno neznají jen příznivci baletu. Bratři Bubeníčkové patří k taneční špičce i v devětatřiceti letech, které oslavili 7. října. O víkendu byli hosty festivalu Zlatá Praha, na svou „poctu“ si odskočili mezi gala na Ukrajině a zkouškami baletních souborů v Drážďanech a Hamburku.
Jednovaječná dvojčata Jiří a Otto pocházejí z cirkusové rodiny Bertisů. Akrobatický dril se jim hodil v tanečních začátcích. „Byli jsme tak vychovaní, že cokoli děláme, děláme na dvě stě procent,“ vyvětlil Otto. Přesto byl pro ně tanec ze začátku především zábava.
„Brali jsme ho spíš sportovně, třeba jsme hráli v baletním sále fotbal,“ vzpomíná Jiří. „Ale na taneční konzervatoři jsme měli štěstí na pedagogy, kteří nás naučili mít tanec opravdu rádi. A najednou jsme si uvědomili, že by to mohlo být naše povolání.“
Pro jejich kariéru se ukázala být zásadní účast na soutěži v Lausanne, kde si jich všiml John Neumeier, tanečník, choreograf a od první poloviny 70. let šéf baletu Státní opery v Hamburku. Mimochodem i on je letos hostem festivalu televizních filmů o hudbě a tanci Zlatá Praha. Oba je angažoval a spolu v 18 letech nastoupili do Hamburku. „Tam jsem byl 13 let. Brácha zůstal a já odešel do Drážďan,“ popisuje další profesní cestu Jiří.
Oba jsou dnes prvními sólisty svých domovských souborů. Co stojí za jejich úspěchem, ale příliš nerozebírají. „Nikdy jsem nad tím nepřemýšlel. Prostě tanec mi přináší štěstí a radost,“ poznamenává Otto. I když žijí už několik let každý v jiném městě, připravují i společné projekty, např. Bubeníček Ballet World aneb Bubeníčků baletní svět.
„Jsem také choreograf. Měl jsem štěstí že jsem dělal choreografii třeba pro New York City Ballet nebo Mariinsky Theatre v Petrohradě. Tak jsme dostali nápad, proč neudělat večer poskládaný z mých choreografií. Brácha mi dělá pro balety kostýmy nebo stage design,“ uvedl Jiří.
Do Česka se oba vrací - i se společným vystoupením, ale příležitosti vidět je naživo jsou pro jejich české fanoušky poměrně vzácné. Nejbližší večer bratrů Bubeníčků se chystá na 11. a 12. ledna 2014 v Národním divadle. Chybět na něm nebudou ani kamery České televize.
