Božena a její chlapci

Praha - Martyrium jednoho srdce a dvou osudů pro tři herce vyplňuje od prosince komorní prostor pražského divadla Viola. Opožděně, k 150. výročí smrti Boženy Němcové v roce 2012, zařadilo na repertoár hru o nelehkém partnerském životě této spisovatelky. V hlavní roli Tatiana Vilhelmová.

Nahrávám video
Divadlo Viola uvádí hru o Boženě Němcové
Zdroj: ČT24

Hru napsal básník Miloš Horanský, který ji ve spolupráci s Viktorií Čermákovou také režíruje. Text i inscenace jsou koláží života Němcové s Josefem Němcem, plného dramat, vzpoury, souznění i poezie. Za úředníka finanční stráže, o deset let staršího, se Barbora Panklová provdala v sedmnácti. Život po boku uvědomělého Čecha byl neklidný s ustavičným stěhováním a politickou perzekucí. 

Němce ztvárnil na prknech Violy Aleš Procházka. Třetí na scéně - Tomáš Pavelka - vystupuje v rolích milenců Němcové, například básníka Václava Bolemíra Nebeského či přírodovědce a novináře Jana Helceleta. „Bývá ukazováno, že si užívala, ale opak byl pravdou - ona si hledala opravdovou lásku,“ domnívá se představitelka Němcové Tatiana Vilhelmová. Totéž vyjadřuje i název inscenace: Neumím jinak než láskou.

Hra ale také připomíná vlastenectví a nelehké postavení ženy-autorky, na jejíž potřebu svobody pohlíželi mnozí, včetně jejího manžela, s nepochopením. Od první poloviny 19. století se mnohé změnilo, ale podle Vilhelmové je přesto tehdejší spisovatelčina jinakost stále aktuální.

Neumím jinak než láskou / Tatiana Vilhelmová (Božena Němcová), Aleš Procházka (Jan Němec)
Zdroj: Divadlo Viola/Viktor Kronbauer

„Šlo hlavně o to, ukázat Boženu Němcovou jako bohatou bytost, jako literárního génia a zároveň matku, které jde o mravní zásady. (…) Ženy pořád ještě nejsou tak svobodné, za což ona bojovala, a je důležité to připomínat. Především si myslím, že jako žena je nadčasová,“ podotkla Vilhelmová k představení.

V den výročí spisovatelčina narození - 4. února - jej ve Viole nehrají. Zajít na nejbližší reprízu můžete až v březnu, ty únorové jsou vyprodané.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Zachytil dobu, kdy v Praze „žil divadelní bůh“. Fotograf Koudelka pokřtil publikaci Divadlo

Nejvíce proslul svými Cikány, Invazí a Exily. Počátky kariéry Josefa Koudelky jsou přitom pevně spjaty s pražskými jevišti. Asi nejslavnější žijící český fotograf a jediný tuzemský člen prestižní agentury Magnum Photos ve svých osmdesáti osmi letech osobně představil soubor snímků z 60. let.
před 2 hhodinami

VideoPřed 70 lety přišel na trh první videorekordér

Před 70 lety se začaly používat k záznamu obrazu dvoupalcové, zhruba pět centimetrů široké magnetické pásky. Na trh tehdy přišel první videorekordér. Vynalezla ho americká firma Ampex. Technologie byla určená hlavně pro televizní stanice, časem se ale dostala i do domácností. Přístroj výrazně zjednodušil záznam televizního vysílání. Do té doby se totiž živě vysílané pořady mohly zachycovat jen ve speciálním zařízení na tradiční filmový pás. V polovině šedesátých let se první studiové videorekordéry dostaly i do Československé televize. O podrobnostech této technologie hovořil v 90' ČT24 dramaturg a scénárista filmu Králové videa Petr „Hrošík“ Svoboda. Pořadem provázeli Mariana Novotná a Daniel Takáč.
před 3 hhodinami

VideoGenerace si někdy přestávají rozumět, říkají k proměnám češtiny jayzykovědci

Odborníci z Ústavu pro jazyk český Akademie věd (ÚJČ) už přes osmdesát let zkoumají vývoj slovní zásoby českého jazyka. Třeba to, jak do češtiny pronikají cizí slova nebo jak mluvu mladých ovlivňuje internet. Vývoj a proměna jazyka je podle nich naprosto přirozená. „V poválečném období měl vliv na češtinu ruský jazyk, v současné době určitě jazykem číslo jedna, který má vliv na češtinu, je angličtina,“ přibližuje Michaela Lišková z oddělení současné lexikologie a lexikografie ÚJČ. Problém je podle jazykovědců v tom, že někdy si generace mezi sebou přestávají rozumět.
před 5 hhodinami

Dominanta nad Plzní má prvního kastelána a novou expozici

Zřícenina hradu Radyně ve Starém Plzenci u Plzně má poprvé v historii svého kastelána. Město získalo pozdně gotický strážní hrad postavený ve 14. století za vlády Karla IV. v roce 1920. Zříceninu, zdaleka viditelnou dominantu okolí, chce město za desítky milionů korun revitalizovat, už zadalo studii úprav. V letošní návštěvnické sezoně nabízí památka novou expozici.
před 18 hhodinami

Slovenští herci odříkají spolupráci s veřejnoprávní stanicí. Ta mluví o polarizaci

Ve slovenské kultuře pokračuje napětí. Někteří herci se rozhodli nespolupracovat s tamní veřejnoprávní televizí a rozhlasem, vedení stanice hovoří o zbytečném polarizování společnosti. Přetrvávají také výhrady části umělců vůči ministerstvu kultury v čele s Martinou Šimkovičovou. Kritika se dotýká možné cenzury, změn v podpoře umění i personálních čistek.
před 20 hhodinami

Kdo platí, rozkazuje, míní o financování ČT a ČRo Havel. Politizace není cíl, říká Šťastný

Vládní koalice představila návrh, podle kterého financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo) přejde na stát. Podle předsedy TOP 09 Matěje Ondřeje Havla je cílem vlády dostat média veřejné služby pod politický vliv. Řekl to v Událostech, komentářích moderovaných Lukášem Dolanským. „Naším cílem nikdy nebylo jakýmkoli způsobem politizovat média veřejné služby,“ uvedl naopak ministr pro sport, prevenci a zdraví Boris Šťastný (Motoristé). Hosty byli také generální ředitelé ČT Hynek Chudárek a ČRo René Zavoral.
včera v 09:26

Sorrentino má rád momenty zastavení, říká střihač jeho filmů

Festival Dny evropského filmu se letos věnuje tvorbě italského režiséra Paola Sorrentina. Jak se spolupracuje s oscarovým režisérem, popsal České televizi jeho dvorní střihač Cristiano Travaglioli. Mluvil o přístupu Sorrentina k filmu i o natáčení seriálu Mladý papež.
14. 4. 2026

Komorní scéna Aréna uvádí hru inspirovanou zakázaným románem

Dramatik a dramaturg Tomáš Vůjtek připravil pro Komorní scénu Aréna v Ostravě novou hru. Pod názvem „Klaus Mann napsal Mefista“ hledá v osudech německého spisovatele i jeho zakázaného románu zamyšlení pro současnost.
14. 4. 2026
Načítání...