Curych - Rukopisy a kresby pražského německy píšícího židovského spisovatele Franze Kafky spatří po 54 letech světlo světa. Z trezorů ve švýcarském Curychu je vyndají kvůli sporu o vlastnictví mezi státem Izrael a dědici pozůstalosti. Minulý týden se přitom už otevřely sejfy v Tel Avivu, kde byla uložená díla Kafkova přítele Maxe Broda. Pozůstalost po obou slavných autorech vlastní Ruth a Hava Hoffeovy, dcery Brodovy sekretářky Ester Hoffeové, která zemřela před dvěma roky ve věku 101 let. Ta pozůstalost obou spisovatelů spravovala po Brodově smrti.
Izrael se ale obává, aby majetek nerozprodaly do zahraničí. Například rukopis románu Proces Esther Hoffeová prodala v roce 1988 za zhruba dva miliony dolarů literárnímu archivu v německém Marbachu. Knihovna proto zahájila proti zhruba osmdesátiletým dědičkám řízení s cílem pozůstalost nebývalého významu znárodnit. Advokáti knihovny argumentují tím, že jde o národní kulturní dědictví, které je třeba zpřístupnit veřejnosti, a to v Izraeli.
Soudní řízení urychlila skutečnost, že po jeho zahájení se začaly ztrácet důležité písemnosti z té části archivu, který měla Hava Hoffeová doma. Byla údajně již třikrát vykradena, zmizely přitom prý notové záznamy a Brodovy dopisy. Izraelská národní knihovna však tvrzení o vloupání zpochybňuje. V procesu se odvolává na údajnou pasáž v Brodově závěti, že písemnosti mají být předány Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě, městské knihovně v Tel Avivu nebo jinému veřejnému archivu.
Proces o cenné dědictví má však více účastníků. Na straně Hoffeových je to Amos Schocken, vnuk původního Kafkova nakladatele, který v roce 1956 uložil spisovatelův archiv ve Švýcarsku. Amos v Izraeli vlastní vlivný deník Haarec, který v zemi o záležitosti nejhorlivěji informuje.
Na straně odpůrců stojí také izraelský státní archiv, který má o písemnosti zájem obdobně jako knihovna. Své pozorovatele k procesu vyslal i německý literární archiv v Marbachu, aby sledoval, co z rozhodnutí soudu vyplyne. Pokud soud rozhodne, že Hoffeovy archiv nikdy legálně nevlastnily, mohlo by to zpochybnit i nynější držení rukopisu Procesu.
Rukopisy Franze Kafky
leží ve švýcarských trezorech od roku 1956. Kafka ke konci života požádal Maxe Broda, aby jeho práce po jeho smrti zničil. Brod se místo toho zasloužil o jejich vydání a přispěl tak ke Kafkově celosvětové proslulosti. V roce 1939 Brod z Prahy uprchl před nacisty do Palestiny, a to i s Kafkovými rukopisy v kufru.
