Blahobyt na hraně krize. Pasta Oner vytvořil postapokalyptickou krajinu

Žijeme na horizontu pozlaceného věku, upozorňuje umělec Pasta Oner v liberecké Oblastní galerii. Na výstavě The Gilded Age znázorňuje současnou společnost balancující na hraně globálních krizí a zpochybňující svůj blahobyt. Instalaci v podobě postapokalyptické krajiny, do níž zahrnul svá díla pracující s odkazy na pop-art i slavné mistry, vytvořil přímo pro prostor galerie.

Rozpadající se svět v kontrastu k blahobytu západní společnosti symbolizují na výstavě barely na ropu, posprejované dveře od auta i suť.

„Víme, že se nacházíme ve světě, který je obklopován řadou globálních krizí, ať už jsou environmentální, sociální, nebo politické. A současně žijeme v západním světě luxusu a podmínkách, kdy máme více méně všechno po ruce,“ podotýká k apokalyptické krajině kurátor Pavel Kubesa.

Pasta Oner dospíval v devadesátých letech a výstavou se provokativně vrací k éře zlatého věku druhé poloviny dvacátého století. „Je to spíš taková ironizace touhy po tom, co bylo kdysi, co nám proteklo mezi prsty a dotkli jsme se toho jen tak zlehka. Byl to ten kontrast mezi absolutním nedostatkem a relativně okamžitým dostatkem,“ vysvětluje.

Ve své tvorbě s nadhledem zachycuje hodnoty a symboly soudobé popkulturní společnosti a s ní spojeného konzumerismu. Třeba prostřednictvím dvakrát zvětšeného nákupního vozíku. „Reaguje na způsob, kdy si kompenzujeme určité úzkosti nakupováním. Proto jsou uvnitř tablety dopaminu a endorfinu, které se vyplavují při různých příležitostech a nakupování je jednou z nich,“ upřesnil umělec.

Z výstavy Pasta Oner: The Gilded Age
Zdroj: Oblastní galerie Liberec

Odkazy na Rubense i Looney Tunes

Součástí výstavy jsou taky tři desítky pláten, ta velkoformátová o rozměru až dvou metrů. Pasta Oner maluje v kombinaci olejových a akrylových barev. Častým motivem jsou děti. „Ukazuje je jako symbol vyrovnávání se s dospělostí, které prožívám celý život, protože na svět koukám spíš dětskýma očima. Někdy malinko naivně,“ připouští.

Inspiruje se také starými mistry, jejichž díla kombinuje s komiksovou stylizací. Odkazuje tak na pop-art i pin-up ilustrace. Na výstavě tímto způsobem recykluje malby Rubense či Tiepola, ale po svém pojal třeba také Michelangelovu sochu Davida.

Postapokalyptický rozměr výstavy vystihuje dílo tvořené basketbalovým košem a božím okem. Pasta Oner se pro něj inspiroval větou, kterou říká prasátko v závěru animovaného seriálu Looney Tunes: „Tohle je konec.“

V případě výstavy The Gilded Age v Liberci to ale platí až 1. října.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

VideoAbych psal, musím být rozzlobený, říká punker Wattie Buchan

Skotští punkeři The Exploited vydali poslední album před více než dvaceti lety. „Důvodů je mnoho. Prošel jsem si depresí. Abych mohl psát punkovou hudbu, musím být rozzlobený. Přitom jsem už dlouho šťastný,“ vysvětlil frontman kapely Wattie Buchan. Rozhovor České televizi poskytl při vystoupení na festivalu Mighty Sounds v Táboře.
před 3 hhodinami

VideoOdbourává stres a uklidňuje. Projekt chce ke čtení přitáhnout více Čechů

Čtení považuje za prospěšné přes 80 procent populace, zároveň však téměř třetina dospělých nezvládne ani jeden titul za rok. V průzkumu to zjistila iniciativa Čteme za nároďák. Její strůjci chtějí k literatuře – kvůli jejím přínosům – přivést víc lidí. I krátká chvíle s knihou podle nich odbourává stres a stimuluje pozornost. Vědci si všimli, že děti chtějí číst o svých konkrétních zálibách, při výběru knihy je proto důležité zjistit, co je vlastně baví. Děti-čtenáři pak bývají podle výzkumů v budoucnu úspěšnější i spokojenější. Benefity pokračují v dospělosti, četba podporuje empatii, uklidňuje a zlepšuje koncentraci. Odborníci doporučují začít třeba stránkou denně, dospělí si mohou zdravý návyk vybudovat právě během čtení se svými dětmi.
před 6 hhodinami

Varšavská výstava představuje surrealismus jako politickou zbraň proti fašismu

Nová výstava ve Varšavském muzeu moderního umění představuje surrealismus nikoli jako snovou fantazii, ale jako politicky angažované hnutí, které vzniklo v přímém protikladu k fašismu, nacionalismu a kolonialismu. Výstava potrvá od 26. června do 10. ledna 2027.
včera v 10:02

Janssonová zůstala především autorkou mumínků

Od úmrtí finské spisovatelky a kreslířky Tove Janssonové uplynulo 27. června čtvrtstoletí, její dílo však stále žije a s velkou určitostí i bude žít – v příbězích o mumíncích totiž přivedla na svět postavy, jež od svého zrodu nepřestávají oslovovat stále nové generace čtenářů.
27. 6. 2026

O Vánocích se na ČT vrátí David Švehlík jako Krakonoš

Divácky úspěšná pohádka Krakonošovo tajemství bude mít o letošních Vánocích pokračování. Coby vládce hor se opět vrátí David Švehlík. Nový příběh s názvem Krakonoš a básník se v těchto dnech natáčí ve studiích na Kavčích horách i v blízkosti Krkonoš. Režie se i tentokrát ujal Peter Bebjak.
26. 6. 2026

VideoV nové opeře bojuje o přežití lidstva i Horst Fuchs

Největší ostravský park a také tenisové kurty se staly místem pro premiéru nové opery. Dystopické sci-fi dílo Bílá smrt napsal slovenský hudební skladatel Miroslav Tóth a poprvé ho uvedl na festivalu Dny nové opery Ostrava. Odehrává se v době, kdy lidstvo bojuje o přežití poté, co se Země vychýlila ze své osy. V současném operním kusu vystupuje mimo jiné pomyslný král teleshoppingu Horst Fuchs.
26. 6. 2026

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
25. 6. 2026

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
24. 6. 2026

Evropský pohled