Brusel - Slavný belgický komiksový hrdina Tintin z pera kreslíře Georgese Remiho slaví narozeniny. První příběh neohroženého reportéra vyšel 10. ledna 1929 v belgickém listu Le Petit Vingtiéme a až dodnes se prodalo přes 200 milionů sešitů ve více než 50 jazycích. Tintin je považován za základ evropské komiksové školy, či minimálně její francouzské části. Oblibu si získal po celém světě, někdejší francouzský prezident Charles de Gaulle Tintina označil za svého „jediného vážného soupeře na mezinárodním poli“, belgický král o něm zase mluvil jako o nejlepším vyslanci své země.
„Tintin se zrodil z mé nevědomé touhy být dokonalý, být hrdinou,“ tvrdil jeho autor, kreslíř-samouk Hergé, vlastním jménem Georges Prosper Remi. Jím vymyšlená postava je téměř zosobněné dobro. Většina kritiků tvrdí, že Tintin nemá prakticky žádné záporné vlastnosti. Umí řídit všechny dopravní prostředky, je inteligentní, nápaditý, odvážný, ale i optimistický a milý a přestože je novinář, nikdy nenapsal žádný článek. Procestoval ale celý svět, zažíval neuvěřitelná dobrodružství, řešil zapeklité případy či pomáhal slabým. Dokonce přistál na Měsíci - dávno před Američany.
„Tintin je typem hrdiny, který je oblíbený všude. Je to pátrač po různých záhadách,“ řekl publicista Pavel Mandys. Doprovází ho věrný pejsek Filuta, dvojice nedůvtipných detektivů Kadlec a Tkadlec nebo kapitán Haddock. Mandys připomněl, že českým čtenářům se přitom do ruky nikdy nedostalo Tintinovo úplně první dobrodružství - v zemi Sovětů.
Jak Tintin naštval komunisty
Příběh reportérova výletu do Sovětského svazu vzbudil nevoli a kontroverze. Napínavé příhody od tehdy jednadvacetiletého Hergého se hemžily „velmi zlými bolševiky“, stavěly se v něm potěmkinovské vesnice a stát obíral rolníky a vyvážel obilí. Francouzští komunisté na to konto knihu v roce 1981 zavrhli a označili ji za „primitivní antikomunismus“. Autor později připustil, že jeho příběh je „politicky sektářský“. List The Economist ale v roce 1999 napsal: „Při nynějším pohledu zpět lze konstatovat, že vylíčení země plné hladu a tyranie bylo až nepříjemně přesné.“
Přínos komiksové kresbě
Tintinovy příběhy jsou ale především přelomové pro „umění komiksu“. Hergé přišel ve dvacátých letech s úplně novým postupem kresby, kterému se později začalo říkat jasná linka. Je to styl kreslení, jenž vychází z jednoduché a přímočaré kresby. Barva je plošná, nestínuje a nepřechází do odstínů. Postup, který u komiksů známe dnes, tak přinesl teprve Georges Remi.
Dlouhotrvajícího zájmu o belgickou kreslenou postavičku chtějí využít filmaři. Filmového zpracování se ujme režisér Steven Spielberg, který o možnost natočit příběhy belgického blonďáka usiloval již od osmdesátých let. Plánovaná trilogie by měla kombinovat hraný film s nejmodernější digitální animací.
