Praha – Například ve dvůr Ludvíka XIV., krále Slunce, se může v srpnu proměnit nádvoří Clam-Gallasova paláce. Hudebně-taneční vystoupení souhrnně nazvané Opera Barocca představí na nádvoří pražské barokní stavby i tance, které se tančili na dvoře tohoto francouzského panovníka. Jde o dobu nám méně vzdálenou, než si myslíme – alespoň podle některých teoretiků, kteří mluví o současnosti jako o epoše nové barokizace.
Baroko nejen na oko
Hudebníci, zpěváci a tanečníci v dobových kostýmech a maskách přiblíží hudbu, árie a rekonstrukce tanců ze slavných oper a baletů 17. a 18. století. Záměrem není barokní výpravu pouze napodobovat, ale připravit návštěvníkům co nejautentičtější zážitek. A to i díky možnostem, které barokní choreografové a režiséři neměli, v současnosti jsou ale snadno dosažitelné.
„Barokní epocha objevila úžasné spektrum efektů, které se ovšem v té době nemohly technicky realizovat,“ vysvětluje Josef Vojvodík z Ústavu české literatury a literární vědy FF UK. Připomíná, že podle některých teoretiků kultury a estetiků žijeme v éře nové barokizace světa, jejíž podstatou je požitek. „Dnešní doba, která je dobou velmi rychlého, technologizovaného života, postrádá smyslovou kvalitu života. Barokní kultura znovu obnovuje afekty a patos pro současnou dobu. A tuto smyslově-estetickou afektivní kulturu baroka přibližují technické vymoženosti,“ dodává.
Technika má ovšem místo tam, kde může pomoci dotáhnout v době baroka zamýšlené, ale nerealizované efekty. Atmosféru barokního divadla v Clam-Gallasově paláci ovšem například lépe než lampy vykouzlí osvětlení svíčkami – hra světla a stínu měla v dobových představeních svou roli. „I život byl vlastně ve tmě,“ poznamenává autor projektu Rostislav Maria Müller. „Inscenace byla jen lokálně osvětlována, jistá mystičnost, která z toho pramení, je podstatným atributem jakéhokoli představení.“
Při správném osvětlení také lépe (a jinak) vyniknou masky, kostýmy a především promyšlené pohyby choreografie, která by se měla co nejvíce podobat té původní, barokní. „Tanec byl součástí života každého člověka, každý musel umět tančit. A my jsme dnes schopni barokní tance docela dobře rekonstruovat,“ prozradila choreografka a tanečnice souboru Danseurs Nobles, který na projektu Opera Barocca spolupracuje. Poměrně přesné rekonstrukce jsou možné díky taneční notaci, tedy jakýmsi grafickým záznamům tance.
GALERIE
videogallery_000131866
Kromě Danseurs Nobles bude od 4. do 22. srpna (11.–17. srpna se nehraje) v Clam-Gallasově paláci vytvářet barokní atmosféru také taneční soubor Hartig. Hudba G. F. Händela, A. Vivaldiho nebo J. Myslivečka zazní v podání Carnevale Baroque Orchestra.