Praha – Například ve dvůr Ludvíka XIV., krále Slunce, se může v srpnu proměnit nádvoří Clam-Gallasova paláce. Hudebně-taneční vystoupení souhrnně nazvané Opera Barocca představí na nádvoří pražské barokní stavby i tance, které se tančili na dvoře tohoto francouzského panovníka. Jde o dobu nám méně vzdálenou, než si myslíme – alespoň podle některých teoretiků, kteří mluví o současnosti jako o epoše nové barokizace.
Hudebníci, zpěváci a tanečníci v dobových kostýmech a maskách přiblíží hudbu, árie a rekonstrukce tanců ze slavných oper a baletů 17. a 18. století. Záměrem není barokní výpravu pouze napodobovat, ale připravit návštěvníkům co nejautentičtější zážitek. A to i díky možnostem, které barokní choreografové a režiséři neměli, v současnosti jsou ale snadno dosažitelné.
„Barokní epocha objevila úžasné spektrum efektů, které se ovšem v té době nemohly technicky realizovat,“ vysvětluje Josef Vojvodík z Ústavu české literatury a literární vědy FF UK. Připomíná, že podle některých teoretiků kultury a estetiků žijeme v éře nové barokizace světa, jejíž podstatou je požitek. „Dnešní doba, která je dobou velmi rychlého, technologizovaného života, postrádá smyslovou kvalitu života. Barokní kultura znovu obnovuje afekty a patos pro současnou dobu. A tuto smyslově-estetickou afektivní kulturu baroka přibližují technické vymoženosti,“ dodává.
Technika má ovšem místo tam, kde může pomoci dotáhnout v době baroka zamýšlené, ale nerealizované efekty. Atmosféru barokního divadla v Clam-Gallasově paláci ovšem například lépe než lampy vykouzlí osvětlení svíčkami – hra světla a stínu měla v dobových představeních svou roli. „I život byl vlastně ve tmě,“ poznamenává autor projektu Rostislav Maria Müller. „Inscenace byla jen lokálně osvětlována, jistá mystičnost, která z toho pramení, je podstatným atributem jakéhokoli představení.“
Při správném osvětlení také lépe (a jinak) vyniknou masky, kostýmy a především promyšlené pohyby choreografie, která by se měla co nejvíce podobat té původní, barokní. „Tanec byl součástí života každého člověka, každý musel umět tančit. A my jsme dnes schopni barokní tance docela dobře rekonstruovat,“ prozradila choreografka a tanečnice souboru Danseurs Nobles, který na projektu Opera Barocca spolupracuje. Poměrně přesné rekonstrukce jsou možné díky taneční notaci, tedy jakýmsi grafickým záznamům tance.
Kromě Danseurs Nobles bude od 4. do 22. srpna (11.–17. srpna se nehraje) v Clam-Gallasově paláci vytvářet barokní atmosféru také taneční soubor Hartig. Hudba G. F. Händela, A. Vivaldiho nebo J. Myslivečka zazní v podání Carnevale Baroque Orchestra.
