Matoušovy pašije Johanna Sebastiana Bacha ležely sto let v zapomnění, dokud je v archivu nenašel skladatel Felix Mendelssohn-Bartholdy. Od té doby se staly oblíbenou velikonoční skladbou třeba v Německu nebo Nizozemsku. V Rudolfinu je nyní nastudovala Česká studentská filharmonie ve spolupráci s chlapeckým sborem Boni pueri.
Bach je opět kantorem. Jeho pašije nastudovala studentská filharmonie
Studentská filharmonie a Boni pueri nastudovali Bachovy pašije (zdroj: ČT24)
Matoušovy pašije od Johanna Sebastiana Bacha jsou zřejmě nejznámějším zhudebněním evangelního textu o umučení Ježíše Krista. Skladba vznikla v posledním období tvorby tohoto barokního komponisty. Napsal je pro kostel svatého Tomáše v Lipsku, kde tehdy zastával místo kantora. Poprvé pravděpodobně zazněly na Velký pátek v roce 1727.
„Ke klasické věrouce, tzn. evangeliu podle Matouše, připojil epické příběhy, které jsou téměř hranými výjevy a zároveň vše okomentoval svými hudebními poznámkami a pocity,“ podotýká k Bachovu dílu ředitel sboru Boni pueri Pavel Horák.
Pašije s komentářem
Téměř tříhodinové oratorium napsal Bach pro dva orchestry a zdvojený chlapecký sbor. V Rudolfinu ale zazní upravená dvouhodinová verze doplněná komentářem. „V Čechách se toto dílo příliš nehraje, protože je v němčině a je duchovní, což se zvláště ve druhé polovině dvacátého století často neuvádělo,“ připomíná vedoucí oddělení vzdělávacích programů ČT Petr Kadlec, který koncertem provází.
Skladbu nastudovala Česká studentská akademie jako součást edukačního programu Čtyři kroky do nového světa. Projekt je určen pro žáky základních a středních škol. Bachovy pašije v novém nastudování zazněly v Rudolfinu 4. dubna, slyšet budou ještě dvakrát.