Architekt roku 2020 Zdeněk Fránek navrhl živou budovu. Jeho nejznámější stavba ale nestojí

Architektem roku 2020 byl v úterý večer vyhlášen Zdeněk Fránek. Ocenění se udílí za mimořádný přínos architektuře v posledních pěti letech. Fránek, který také působí jako pedagog, doplnil například moderní přístavbou barokní zámek ve Velkých Opatovicích. Mezi jeho projekty patří i modlitebna v Litomyšli nebo stezka v oblacích v Dolní Moravě. Široká veřejnost jeho jméno zaznamenala především v souvislosti s diskusí o nakonec nerealizované pražské stavbě přezdívané maršmeloun.

„Patří k nejvýznamnějším představitelům organického proudu české architektury. Jeho stavby se vyznačují sochařskými kvalitami, zároveň, zvláště v posledním desetiletí, odrážejí jeho zájem o ekologii. Citlivě vstupují do daného prostředí, stávají se jeho obohacujícím fenoménem,“ uvedla porota. Zasedli v ní architekti Petr Hájek, Adam Gebrian, Marcela Steinbachová, umělkyně Kateřina Šedá a vítěz loňského ročníku soutěže, architekt Stanislav Fiala.

Porotci oceňují, že Fránkova tvorba překračuje „pragmatickou dimenzi“ a vyznačuje se uměleckou volností a kreativitou. „Architektura jako taková je umělecký obor a buď je architekt umělec, anebo je stavitel staveb bez architektonické hodnoty,“ domnívá se Fránek.

Fránek: Chybí tolerance ke skutečné architektuře

Fránkovo studio se v posledních letech podílelo kromě zmíněných projektů také třeba na kancelářské a vývojové budově LIKO-Noe a následně na výrobní hale LIKO-Vo s „živou“ zelenou fasádou a střechou. Realizace se dočká jeho vítězný návrh na vstupní areál do pražské botanické zahrady. 

Naopak takzvaný maršmeloun v sousedství historického Anežského kláštera v pražském centru nakonec stát nebude. Projekt růžového rezidenčního domu, který vedl dokonce k protestům, nakonec investor nahradí domem podle nového Frankova návrhu. Inspirován má být Stínadly. „Je to pro mě cenná zkušenost, signál, v  jakém stavu je společnost. Protože tento případ není ojedinělý, pravidelně se u nás ukazuje, že není tolerance ke skutečné architektuře,“ obává se.

Nahrávám video

Vedle navrhování rodinných domů, muzeí, sakrálních nebo industriálních budov se Zdeněk Fránek věnuje pedagogické činnosti, autorským výstavám, českou architekturu propaguje doma i v zahraničí. Jeho působení je už 30 let všestranné, intenzivní a především inspirativní, řekli porotci.

Jaromír Kročák obci, cenu má i sdružení 4AM

Čestné uznání poroty obdrželo brněnské občanské sdružení 4AM, které se deset let věnuje experimentálním přístupům a různorodým aktivitám zaměřeným na architekturu, městský prostor i současné umění.

Součástí soutěže Architekt roku je také ocenění Architekt obci udělované ministerstvem pro místní rozvoj a Svazem měst a obcí. Cílem soutěže je ocenění tandemu architekt – obec a vyzdvihnutí jejich rolí při procesu výstavby.

Letos cenu dostal Jaromír Kročák za mnohaletou práci a podporu kvalitní architektury v regionu. Oceněna byla především jeho spolupráce se samosprávou Soběslavi. Ocenění udílí společnost ABF, pořadatel stavebního veletrhu For Arch. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Kultura

Betonová zeď se mění v galerii street artu pod širým nebem

V ulici Vlastina v Praze aktuálně vzniká umělecké dílo s názvem Mural Ruzyně, které promění více než 700 metrů dlouhou betonovou stěnu patřící ministerstvu obrany v galerii současného street artu pod širým nebem. Projekt, na kterém se podílejí tři desítky streetartových umělců z Česka i zahraničí v rámci festivalu Urban Pictus, bude vznikat do 30. června. Výsledné dílo o rozloze přibližně 1800 metrů čtverečních propojí téma „Krása města v pohybu“.
před 5 hhodinami

Zpívala a navíc bez hidžábu. 74 ran bičem připomnělo tlak na Íránky

Jsem dívka, která chce zpívat pro zemi a lidi, které miluji, napsala pod video se svým koncertem íránská zpěvačka Parastu Ahmadíová. Soud této hudebnici i osmi členům kapely a produkčního týmu uložil trest sedmdesáti čtyř ran bičem. Za to, že vůbec zpívala veřejně – a navíc bez hidžábu. Kritici islámské republiky i některá média vnímají rozsudek jako doklad sílícího tlaku íránských úřadů proti ženám a svobodě uměleckého projevu.
před 19 hhodinami

Na Goethově stezce v Karlových Varech byla odhalena monumentální plastika AJ VANA BE

Téměř sedm metrů vysokou sochu sestávající z třiceti dvou vintage van je možné nyní spatřit před Galerií umění Karlovy Vary na Goethově stezce. Autor díla Benedikt Tolar jím reaguje na téma vody jako vzácného zdroje, které spojuje s principy upcyklace zastaralých smaltovaných van, jež neodmyslitelně patří k socialistickému bydlení v panelácích. Tvar těchto van pak tvoří prostor pro světelnou show synchronizovanou s hudbou. Hudební báseň inspirovanou umístěním sochy i návštěvami německého básníka Johanna Wolfganga Goetha, kterou speciálně pro Karlovy Vary zkomponoval Vladimír Štambach, se rozezní každou půlhodinu vždy mezi 9. a 22. hodinou.
před 23 hhodinami

Obsluhoval jsem anglického krále, říkají i v divadle Mana

Příběh obyčejného českého číšníka na pozadí velkých dějin dvacátého století převypravuje Vršovické divadlo Mana. Na pražské jeviště převedlo novelu Bohumila Hrabala Obsluhoval jsem anglického krále.
včera v 08:00

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel knihovnou

Dagmar Havlová odvolala souhlas k užívání jména Václav Havel v názvu knihovny. Odůvodnila to tím, že ztratila důvěru v současné vedení a směřování instituce. Nechce také nadále nést odpovědnost za způsob, jakým bylo jméno prvního českého prezidenta používáno. Osobnostní práva k názvu knihovna potřebuje, aby mohla pokračovat ve své činnosti. Správní rada knihovny podle svého předsedy Davida Duška informaci vyhodnocuje.
23. 6. 2026Aktualizováno23. 6. 2026

Soud zrušil verdikt, kterým poslal Jirouse do vězení za proslov

Soud zrušil verdikt, kterým poslal v roce 1978 na rok a půl do vězení představitele českého undergroundu Ivana Martina Jirouse, zvaného Magora. Za mřížemi skončil kvůli proslovu na vernisáži, během kterého prohlásil, že zanikne Socialistický svaz mládeže. Soudy v úterý rehabilitovaly také dva disidenty – Václava Bendu a Jaroslava Kukala.
23. 6. 2026

Hřebejk točí pro ČT Jobovku

Jan Hřebejk režíruje pro Českou televizi nový seriál Jobovka. Pojednává o rodinných vtazích, ústřední manželský pár hrají Marika Šoposká a Jiří Havelka. Natáčí se na západě Čech v Plzeňském kraji.
23. 6. 2026

Všechny Kunderovy francouzské romány už vyšly česky, jako poslední Pomalost

V brněnském nakladatelství Atlantis vyšel román Milana Kundery Pomalost, původně napsaný ve francouzštině. Všechny Kunderovy romány jsou tak již dostupné v českém jazyce.
23. 6. 2026
Načítání...