Architektem roku 2020 byl v úterý večer vyhlášen Zdeněk Fránek. Ocenění se udílí za mimořádný přínos architektuře v posledních pěti letech. Fránek, který také působí jako pedagog, doplnil například moderní přístavbou barokní zámek ve Velkých Opatovicích. Mezi jeho projekty patří i modlitebna v Litomyšli nebo stezka v oblacích v Dolní Moravě. Široká veřejnost jeho jméno zaznamenala především v souvislosti s diskusí o nakonec nerealizované pražské stavbě přezdívané maršmeloun.
Architekt roku 2020 Zdeněk Fránek navrhl živou budovu. Jeho nejznámější stavba ale nestojí
„Patří k nejvýznamnějším představitelům organického proudu české architektury. Jeho stavby se vyznačují sochařskými kvalitami, zároveň, zvláště v posledním desetiletí, odrážejí jeho zájem o ekologii. Citlivě vstupují do daného prostředí, stávají se jeho obohacujícím fenoménem,“ uvedla porota. Zasedli v ní architekti Petr Hájek, Adam Gebrian, Marcela Steinbachová, umělkyně Kateřina Šedá a vítěz loňského ročníku soutěže, architekt Stanislav Fiala.
Porotci oceňují, že Fránkova tvorba překračuje „pragmatickou dimenzi“ a vyznačuje se uměleckou volností a kreativitou. „Architektura jako taková je umělecký obor a buď je architekt umělec, anebo je stavitel staveb bez architektonické hodnoty,“ domnívá se Fránek.
Fránek: Chybí tolerance ke skutečné architektuře
Fránkovo studio se v posledních letech podílelo kromě zmíněných projektů také třeba na kancelářské a vývojové budově LIKO-Noe a následně na výrobní hale LIKO-Vo s „živou“ zelenou fasádou a střechou. Realizace se dočká jeho vítězný návrh na vstupní areál do pražské botanické zahrady.
Naopak takzvaný maršmeloun v sousedství historického Anežského kláštera v pražském centru nakonec stát nebude. Projekt růžového rezidenčního domu, který vedl dokonce k protestům, nakonec investor nahradí domem podle nového Frankova návrhu. Inspirován má být Stínadly. „Je to pro mě cenná zkušenost, signál, v jakém stavu je společnost. Protože tento případ není ojedinělý, pravidelně se u nás ukazuje, že není tolerance ke skutečné architektuře,“ obává se.
Vedle navrhování rodinných domů, muzeí, sakrálních nebo industriálních budov se Zdeněk Fránek věnuje pedagogické činnosti, autorským výstavám, českou architekturu propaguje doma i v zahraničí. Jeho působení je už 30 let všestranné, intenzivní a především inspirativní, řekli porotci.
Jaromír Kročák obci, cenu má i sdružení 4AM
Čestné uznání poroty obdrželo brněnské občanské sdružení 4AM, které se deset let věnuje experimentálním přístupům a různorodým aktivitám zaměřeným na architekturu, městský prostor i současné umění.
Součástí soutěže Architekt roku je také ocenění Architekt obci udělované ministerstvem pro místní rozvoj a Svazem měst a obcí. Cílem soutěže je ocenění tandemu architekt – obec a vyzdvihnutí jejich rolí při procesu výstavby.
Letos cenu dostal Jaromír Kročák za mnohaletou práci a podporu kvalitní architektury v regionu. Oceněna byla především jeho spolupráce se samosprávou Soběslavi. Ocenění udílí společnost ABF, pořadatel stavebního veletrhu For Arch.