Mikulčice – Na území původního slovanského hradiště, které je považováno za něco jako hlavní město Velké Moravy, se po padesáti letech vrátily archeologické práce. Zhruba jeden kilometr daleko od hlavního hradu se nyní snaží archeologové pomocí moderních metod dojít k novým výsledkům. Rádi by zde vybudovali nové archeologické pracoviště, jehož část by byla otevřena i veřejnosti. To staré lehlo popelem při požáru před třemi lety.
Archeologové zkoumají zázemí Mikulčic
Archeologové zkoumají oblast, kde se v osmém století nacházely hospodářské budovy, a tedy i jakési zázemí vlastního hradu. V ohnisku zájmu je tak nyní spíše každodenní běh hradiště a způsoby jeho zásobování potravinami a surovinami. Tyto poznatky nám totiž často dokáží o tehdejší době říci více než výzkum samotného hradu. Ten byl prioritou v minulosti, jak podotkl archeolog Lumír Sedláček. Dodává, že archeologové tak nyní zkoumají paradoxně tu nejchudší část celého hradiště.
Celá oblast se nachází na písčité duně, což určuje podmínky a metody výzkumu. Vyvýšeniny z vátých písků v rovinatém terénu dolní nivy měly totiž nejlepší podmínky pro osidlování a následný růst aglomerace. Mezi typické stavby tak patří zahloubené domy s kamennou pecí v rohu. Hradiště vévodilo mocenskému centru tehdejšího slovanského státního útvaru. Po pádu Velké Moravy na začátku desátého století však i jeho význam brzy vymizel. Oblast hradiště i s přilehlým okolím se v minulosti už několikrát pokoušela dostat na list kulturního dědictví UNESCO a bude to zkoušet i v budoucnu. V případě úspěchu by se tak jednalo o třetí památku na území Jihomoravského kraje a třináctou v celé ČR. Plánované návštěvnické centrum by měla v centru památky doplnit rozhledna.
Reportáž Ley Surovcové (zdroj: ČT24)
Sousoší Cyrila a Metoděje