Brno - Jediný hlas osamocené pěvkyně Terezy Merklové zní v nové inscenaci opery Deník Anny Frankové v Národním divadle Brno. Autorem je ruský skladatel a výtvarník Grigorij Frid. Jako inspirace pro emotivní dílo mu posloužily slavné a mnohokrát knižně vydané zápisky židovské dívky, která se za druhé světové války skrývala v Amsterodamu před nacisty.
Český překlad Fridova libreta pořídil Petr Štědroň. Scénu i kostýmní návrhy zpracoval šéf Národního divadla Brno Daniel Dvořák. Opera sleduje příběh Anny Frankové, aniž by zdůrazňovala tragické završení dívčina osudu v koncentračním táboře. Konec nemusí být doslovný, všichni ho přece znají, uvedl nedlouho před premiérou režisér Heinz Lukas-Kindermann.
Celá tíha představení spočívá na Merklové, kterou si inscenační tým vybral mimo jiné i kvůli podobě s Annou Frankovou. „Je to hudebně, fyzicky i psychicky náročný part,“ řekla Merklová. Hudbu v klasickém duchu s prvky jazzu i dalších žánrů hraje desetičlenný komorní orchestr s posílenou sekcí bicích nástrojů.
Frida, jenž má také židovské kořeny, zaujala na příběhu vnitřní proměna dívky. Jeho dílo se ale v Sovětském svazu v roce 1970 nesetkalo s pochopením úřadů. Světový úspěch opery se dostavil až po propašování partitury do Spojených států. Od té doby se monoopera hrála ve světě asi ve 40 provedeních.
Anna Franková
pocházela z Frankfurtu nad Mohanem, její rodina utekla před nacisty do Amsterodamu. Od roku 1942 se skrývala v tajných místnostech kancelářské budovy. Po dvou letech se však úkryt prozradil. Anna pak zemřela na tyfus v koncentračním táboře Bergen-Belsen. Deník našel její otec, který jako jediný z rodiny přežil. Později vyšel knižně v mnoha jazycích.
